Reklama


Pět zrádných krasavic: Smrtící jedy rostlinné říše

02.03.2019 - Marek Telička

Některé rostliny jsou navzdory svojí kráse a magické přitažlivosti nebezpečnější než rozzuřená šelma. Neútočí a nezabíjí okamžitě, ale v nich obsažené jedy jsou stejně smrtící jako vyceněné tesáky

<h3>Mnišská kápě</h3><p>Oměji <em>Aconitum napellus</em> se v angličtině říká mnišská kápě. Dorůstá až dvou metrů a vyskytuje se zejména v západní Evropě a východní části Severní Ameriky. U nás neroste. Tato vytrvalá bylina má hroznovité květenství s květy tmavě modré až modrofialové barvy. <strong>Všechny části rostliny obsahují toxin akonitin. Oměj je nebezpečné nejen konzumovat, ale dokonce se jej i dotýkat</strong>.</p><p>K otravě tímto druhem oměje dochází vzácně, většinou tehdy, když si někdo kořen rostliny splete s křenem nebo jinou kořenovou zeleninou. Požití vyvolává pálivý pocit v ústech, intenzivní slinění, zvracení, průjem, svědění, výkyvy krevního tlaku, arytmii a někdy smrt</p>

Mnišská kápě

Oměji Aconitum napellus se v angličtině říká mnišská kápě. Dorůstá až dvou metrů a vyskytuje se zejména v západní Evropě a východní části Severní Ameriky. U nás neroste. Tato vytrvalá bylina má hroznovité květenství s květy tmavě modré až modrofialové barvy. Všechny části rostliny obsahují toxin akonitin. Oměj je nebezpečné nejen konzumovat, ale dokonce se jej i dotýkat.

K otravě tímto druhem oměje dochází vzácně, většinou tehdy, když si někdo kořen rostliny splete s křenem nebo jinou kořenovou zeleninou. Požití vyvolává pálivý pocit v ústech, intenzivní slinění, zvracení, průjem, svědění, výkyvy krevního tlaku, arytmii a někdy smrt

<h3>Symbol smrti i nesmrtelnosti</h3><p>Tis červený <em>(Taxus baccata)</em> je stálezelený strom rostoucí téměř v celé Evropě, u nás patří k ohroženým druhům. <strong>Vyrůstá do výšky kolem 20 metrů a lze jej dobře poznat díky červenému dužnatému míšku, který vyživuje a chrání semeno. Ten je zároveň jedinou nejedovatou částí celé rostliny</strong>. Ve Velké Británii jsou tisy často k vidění na hřbitovech a jako takové jsou nejen symbolem smrti, ale zároveň i nesmrtelnosti duše.</p><p>Po požití listů a semen tisu přichází závratě, pocit sucha v ústech, celková slabost a v krajním případě smrt. V poslední době je výtažek z tisu používán pro výrobu léků, které zpomalují růst rakovinných nádorů</p>

Symbol smrti i nesmrtelnosti

Tis červený (Taxus baccata) je stálezelený strom rostoucí téměř v celé Evropě, u nás patří k ohroženým druhům. Vyrůstá do výšky kolem 20 metrů a lze jej dobře poznat díky červenému dužnatému míšku, který vyživuje a chrání semeno. Ten je zároveň jedinou nejedovatou částí celé rostliny. Ve Velké Británii jsou tisy často k vidění na hřbitovech a jako takové jsou nejen symbolem smrti, ale zároveň i nesmrtelnosti duše.

Po požití listů a semen tisu přichází závratě, pocit sucha v ústech, celková slabost a v krajním případě smrt. V poslední době je výtažek z tisu používán pro výrobu léků, které zpomalují růst rakovinných nádorů

<h3>Jasný pohled jeho jasnosti</h3><p>Skočec obecný<em> (Ricinus communis)</em> patrně pochází ze severní Afriky a dnes roste ve všech subtropických i tropických oblastech světa. V sezóně může narůst až do deseti metrů. V Česku bývá k vidění pouze v zahradách. Ze semen se lisuje velmi kvalitní ricinový olej, který má široké využití. <strong>Zejména slupka semen ovšem obsahuje velmi silný jed ricin, který shlukováním červených krvinek poškozuje játra, ledviny a slezinu</strong>. Ve starověku byla semena používána pro výrobu mastí a královna <strong>Kleopatra si údajně kapala olej do očí, aby měla „jasnější pohled“</strong>.</p><p>Otrava ricinem se projevuje zvracením, průjmy, křečemi žaludku, pálením v ústech a případně selháním ledvin a krevního oběhu. V roce 1978 použila bulharská tajná služba tento jed při vraždě disidenta, spisovatele a novináře Georgiho Markova. Do lýtka mu byla vbodnuta ricinem naplněná drobná kovová kulka s miniaturními otvory. Markov po několika dnech zemřel v londýnské nemocnici na selhání ledvin</p>

Jasný pohled jeho jasnosti

Skočec obecný (Ricinus communis) patrně pochází ze severní Afriky a dnes roste ve všech subtropických i tropických oblastech světa. V sezóně může narůst až do deseti metrů. V Česku bývá k vidění pouze v zahradách. Ze semen se lisuje velmi kvalitní ricinový olej, který má široké využití. Zejména slupka semen ovšem obsahuje velmi silný jed ricin, který shlukováním červených krvinek poškozuje játra, ledviny a slezinu. Ve starověku byla semena používána pro výrobu mastí a královna Kleopatra si údajně kapala olej do očí, aby měla „jasnější pohled“.

Otrava ricinem se projevuje zvracením, průjmy, křečemi žaludku, pálením v ústech a případně selháním ledvin a krevního oběhu. V roce 1978 použila bulharská tajná služba tento jed při vraždě disidenta, spisovatele a novináře Georgiho Markova. Do lýtka mu byla vbodnuta ricinem naplněná drobná kovová kulka s miniaturními otvory. Markov po několika dnech zemřel v londýnské nemocnici na selhání ledvin

<h3>Zhouba „klenotníků“</h3><p>Sotorek obecný <em>(zvaný též růžencový, Abrus precatorius)</em> pochází z Indonésie a rozšířil se do většiny tropických a subtropických oblastí. Popínavý keř může během sezóny narůst o šest metrů. Semena jsou ze dvou třetin jasně červená, zbylá část má černou barvu. Obsahují jed abrin, ale nebezpečná jsou pouze při porušení slupky. <strong>Díky své výrazné barvě byla s oblibou používána jako korálky pro výrobu nejrůznějších ozdob a růženců a paradoxně představovala větší nebezpečí pro toho, kdo ozdoby vyráběl, než pro člověka, jenž později šperk nosil</strong>. Mnohokrát prý došlo k tomu, že se výrobce píchnul do prstu při navlékání jed obsahujících semen, což se mu stalo osudným.</p><p>Jed abrin obsažený v semenech sotorku je nesmírně silný. Pro usmrcení člověka postačí zhruba tři mikrogramy, což je méně než dávka obsažená v jednom semeni. Požití jedu se projevuje ztíženým dýcháním, horečkou, nevolností a zvracením. Po několika dnech dochází k selhání jater, ledvin a sleziny</p>

Zhouba „klenotníků“

Sotorek obecný (zvaný též růžencový, Abrus precatorius) pochází z Indonésie a rozšířil se do většiny tropických a subtropických oblastí. Popínavý keř může během sezóny narůst o šest metrů. Semena jsou ze dvou třetin jasně červená, zbylá část má černou barvu. Obsahují jed abrin, ale nebezpečná jsou pouze při porušení slupky. Díky své výrazné barvě byla s oblibou používána jako korálky pro výrobu nejrůznějších ozdob a růženců a paradoxně představovala větší nebezpečí pro toho, kdo ozdoby vyráběl, než pro člověka, jenž později šperk nosil. Mnohokrát prý došlo k tomu, že se výrobce píchnul do prstu při navlékání jed obsahujících semen, což se mu stalo osudným.

Jed abrin obsažený v semenech sotorku je nesmírně silný. Pro usmrcení člověka postačí zhruba tři mikrogramy, což je méně než dávka obsažená v jednom semeni. Požití jedu se projevuje ztíženým dýcháním, horečkou, nevolností a zvracením. Po několika dnech dochází k selhání jater, ledvin a sleziny

<h3>Nebezpečná ozdoba</h3><p>Oleandr obecný <em>(Nerium oleander)</em> pochází ze Středomoří. Jde o keř nebo malý strom vysoký až pět metrů. Mnohými je považován za nejjedovatější rostlinu světa, i když stanovit jednoznačné pořadí je prakticky nemožné. Všechny části rostliny jsou jedovaté. <strong>Oleandr obsahuje několik toxinů, z nichž nejsilnější jsou oleandrin and neriin. Jde o natolik smrtící látky, že se člověk může otrávit i z medu včel, které na květech oleandru sbíraly nektar</strong>. Smrt může prý způsobit i tepelná úprava jídla na ohni z oleandrového dřeva. Navzdory tomu je oleandr kvůli svým dekorativním kvalitám a rychlému růstu používán jako okrasná rostlina.</p><p>Mnoho rostlin je jedovatých pro lidi a mnoha zvířecím druhům neublíží. Oleandr si naproti tomu oběti nevybírá. Otrava se projevuje zvracením, arytmií, horečkami a křečemi. Těžké otravy mohou končit smrtí, ale jestliže postižený přežije prvních 24 hodin, má velkou šanci na záchranu</p>

Nebezpečná ozdoba

Oleandr obecný (Nerium oleander) pochází ze Středomoří. Jde o keř nebo malý strom vysoký až pět metrů. Mnohými je považován za nejjedovatější rostlinu světa, i když stanovit jednoznačné pořadí je prakticky nemožné. Všechny části rostliny jsou jedovaté. Oleandr obsahuje několik toxinů, z nichž nejsilnější jsou oleandrin and neriin. Jde o natolik smrtící látky, že se člověk může otrávit i z medu včel, které na květech oleandru sbíraly nektar. Smrt může prý způsobit i tepelná úprava jídla na ohni z oleandrového dřeva. Navzdory tomu je oleandr kvůli svým dekorativním kvalitám a rychlému růstu používán jako okrasná rostlina.

Mnoho rostlin je jedovatých pro lidi a mnoha zvířecím druhům neublíží. Oleandr si naproti tomu oběti nevybírá. Otrava se projevuje zvracením, arytmií, horečkami a křečemi. Těžké otravy mohou končit smrtí, ale jestliže postižený přežije prvních 24 hodin, má velkou šanci na záchranu

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Monumentální komplex menhirů a kamenných kruhů stojí na Salisburské pláni v Jižní Anglii – nejbližší vesnice ležela více než tři kilometry daleko.

Zajímavosti

Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…

Věda

Leopold I. a jeho syn Karel VI.

Historie

Divoký červený trpaslík a jeho exoplaneta

Vesmír

Mráz a jarní tání každoročně připravuje návštěvníkům Michiganského jezera opravdu dechberoucí podívanou.

Revue

Kladivouši jsou většinou velmi tiší ptáci. Za letu ovšem vydávají kejhavé až ječivé zvuky. Tento pozoruhodný pták je zařazen mezi nejméně ohrožené druhy

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907