Pichlavý rekordman: Kolik měří nejvyšší známý kaktus na světě

19.02.2018 - Kateřina Helán Vašků

<p>Kaktusy druhu <em>Carnegiea gigantea</em>, známé též jako saguaro, běžně dorůstají kolem 12 metrů a vyskytují se zejména v pouštních oblastech Arizony.</p>

Kaktusy druhu Carnegiea gigantea, známé též jako saguaro, běžně dorůstají kolem 12 metrů a vyskytují se zejména v pouštních oblastech Arizony.


Reklama

Vůbec nejvyšší dosud změřený kaktus, uvedený i v Guinnessově knize rekordů, rostl v americké Arizoně až do výšky 23,8 metru a v době svého „skonu“ měl okolo úctyhodných 150 let. V roce 1986 však mohutná rostlina neodolala rozmarům počasí a při vichřici uhynula. Jednalo se o druh Carnegiea gigantea, známý též jako saguaro, který běžně dorůstá kolem 12 metrů a vyskytuje se zejména v pouštních oblastech Arizony. Ve městě Tuscon dokonce v roce 1994 vznikl i samostatný park – Saguaro National Park

Dalším rekordmanem mezi volně rostoucími kaktusy se stal exemplář druhu Pachycereus pringlei, domorodci nazývaný cardón: Podařilo se jej objevit v roce 1995 v mexickém státě Baja California a měřil 19,2 metru. Na poli „domácích“ obrů pak bodoval Šrí Pandit Mundži z indické Karnataky, který do roku 2004 vypěstoval druh Cereus uruguayanus vysoký 21,3 metru.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Ani se spaním se to nemá přehánět

Věda

František Josef I. žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. 

Zajímavosti

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Vesmír

Tre Cime di Lavaredo

1. MÍSTO KATEGORIE KRAJINY ZA NAŠIMI HRANICEMI
1. MÍSTO ABSOLUTNÍHO POŘADÍ

Autor: Jiří Soukup
Použitá technika: Nikon D750 a objektivem Irix 15 F2,4; horizontální panorama složené z osmi snímků focených na výšku

Snímek byl pořízen v Dolomitech u známého skalního útvaru Tre Cime di Lavaredo. Vypravil jsem se do této oblasti spolu s přáteli na večerní focení, ale zastihla nás bouřka před níž jsme se museli schovat do takové menší jeskyně, kterou jsme náhodou objevili. Když zbývalo asi 15 minut do západu slunce a když už přestávalo pršet, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět – smíření s tím, že asi žádný snímek nepořídíme. Jenže po asi 10 minutách co jsme byli na zpáteční cestě, se obloha začala protrhávat a příroda nám vykouzlila nádherné podmínky o kterých fotograf může jenom snít!

Příroda

Terén Antarktidy na mapě projektu BedMachine

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907