Satelitní snímky a miliony pozemních pozorování zvýšily odhad počtu vodních toků na Zemi
Výzkum hydrologů z Univerzity v Severní Karolíně a z texaské univerzity ukazuje, že celková plocha řek na Zemi je až o 45 % vyšší než jsme doposud předpokládali.
Většinu povrchu Země tvoří oceány. Voda je ale i na souši a není ji tam málo. Podle nové vědecké studie, která vycházela ze satelitních snímků, je naše planeta mnohem více protkaná vodními toky, než jsme si doposud mysleli. Výzkum hydrologů z Univerzity v Severní Karolíně a z texaské univerzity ukazuje, že celková plocha řek na Zemi je až o 45 % vyšší než jsme doposud předpokládali.
Výsledky výzkumu mají velký význam pro naše pochopení klimatu a klimatických změn. Vodní toky jsou totiž překvapivě významným zdrojem skleníkových plynů. Mikrobi v nich rozkládají organickou hmotu, přičemž vytvářejí množství oxidu uhličitého a metanu. A hustší síť toků představuje větší plochu, kde dochází ke kontaktu mezi vodou a ovzduším.
TIP: Řeka nebo moře: Jak vznikala pozoruhodná tropická Amazonie?
Dosavadní představy o množství řek a potoků vycházely z modelů postavených na malém množství reálných dat. Nový odhad je založený na tisícovkách satelitních snímků poskytnutých NASA, společně s 58 miliony pozemních pozorování.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
