Plnou parou vpřed: Krátká historie Ferdinandovy železniční dráhy
Budování železničních tratí na severní Moravě a ve Slezsku prošlo ve 2. polovině 19. století bouřlivým vývojem
První železnice, která procházela územím severní Moravy, byla zprovozněna roku 1845 a byla to Severní státní dráha Olomouc – Praha. Navazovala na odbočku z Přerova tehdejší Severní Ferdinandovy dráhy, která od roku 1841 spojovala Vídeň a Krakov.
Severní Ferdinandova dráha
Výstavba tzv. Ferdinandky byla zahájena v dubnu 1836 a postupovala od Vídně na sever. Do Břeclavi dorazila v červnu roku 1839, do Brna o měsíc později a roku 1841 se po ní dalo dojet až do Lipníku nad Bečvou. Práce na železnici se poté zpomalili a hlavní spojení z Lipníku do Bohumína bylo vystavěno až od roku 1845. První vlak poté dorazil do Bohumína 1. května 1847. Následovalo další spojení s ostatními městy a již vystavěnými úseky směrem na Berlín, pruský Annaberg a Krakov.
Vystavění této tratě bylo významným počinem hlavně pro průmyslový a ekonomický rozmach Ostravska a celé severní Moravy. Do té doby byly běžným spojením mezi městy pouze silnice a jen některé z nich byly celoročně použitelné.
Autorem návrhu byl profesor vídeňské polytechniky Franz Xaver Riepl. Ten roku 1829 navrhl trať dlouhou přes 400 kilometrů, která měla sloužit pro přepravu soli z Haliče, transport dobytka, obilí a dřeva. Na stavbě železnice se podílel i bankovní dům Salomona Rothschilda, který ale toto své privilegium převedl na novou, pro tento účel speciálně vytvořenou, společnost Výhradní privilegovanou Severní dráhu císaře Ferdinanda.
Od roku 1904 Rakousko-Uhersko usilovalo o zestátnění všech drah, které vlastnila Severní Ferdinandova dráha. Nakonec se to podařilo a 1. ledna 1906 Rakousko-Uhersko získalo hlavní trať i s odbočkami, kompletní vozový park a další příslušenství. Ze Severní Ferdinandovy dráhy se tak stala čistě těžařská společnost. K jejímu definitivnímu zániku došlo až po druhé světové válce, kdy byly veškeré doly znárodněny a začleněny do Ostravsko-karvinských dolů.
Po první světové válce byly tratě rozděleny mezi Rakousko, Československo a Polsko. Československá část se stala součástí východozápadních spojnic, které byly modernizovány. Během první republiky byly vystavěny další tratě a zdvojkolejněny některé její úseky.
