Plovoucí tunely i podmořské dálnice: Norsko plánuje dopravní síť budoucnosti

15.05.2019 - Martin Reichman

Zatímco výstavba dálnic v Česku bojuje s „náročným terénem v Posázaví“ a „takřka vysokohorským prostředím na Vysočině“, v Norsku plánují podmořskou dálnici a plovoucí tunely.


Reklama

Norsko je známé svou majestátní přírodou. Členité západní pobřeží s více než tisícovkou fjordů ale značně komplikuje možnosti silniční dopravy. Cesta autem z Trondheimu na severu do Kristiansandu na jihu země trvá více než 20 hodin a vyžaduje sedm přejezdů trajektem. Tato část země je přitom domovem zhruba třetiny z 5 milionů obyvatel Norska.

Plovoucí tunely i podmořské dálnice

Norská vláda proto nyní přichází s ambiciózním „beztrajektovým“ projektem, který má dobu cesty zkrátit na polovinu. Plán vlády zahrnuje výstavbu mostů a nejdelší a nejhlubší skalní tunel na světě, vrtaný skrz skalní podloží pod hladinou moře. Zřejmě nejambicióznější částí projektu má být systém ponorných plovoucích tunelů, vinoucích se 30 metrů pod hladinou

TIP: Proč ztroskotal ambiciózní československý plán na stavbu tunelu k Jaderskému moři

Vize plovoucího tunelu není žádnou novinkou – již v roce 1882 navrhoval podobný způsob spojení přes kanál La Manche britský námořní architekt Edward Reed. Tunely pochopitelně nemají pod hladinou plout zcela volně – z části budou ukotvené k mořskému dnu nebo k pontonům plujícím na hladině. Díky tomu ale nebude tunel blokovat přístup lodím do fjordu.

Náklady ambiciózního plánu úřady odhadují na 40 miliard dolarů – v přepočtu necelý bilion korun a dokončen má být během příštích 30 let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    The B1M, CNN

  • Zdroj fotografií: NPRA, The B1M



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

O nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907