Obří plovoucí základny: 15 ohromujících snímků amerických letadlových lodí

20.11.2017 - redakce 100+1

Letadlové lodě tvoří základ americké armády. Díky nim může letectvo zasahovat takřka kdekoliv na světě, aniž by bylo třeba spoléhat na pozemní základny. Americká armáda v současné době disponuje 11 letadlovými loděmi, které jsou schopny nést téměř 100 letadel a přes 4 000 členů posádky.

USS Carl Vinson (CVN-70) u břehů San Francisca -

USS Carl Vinson (CVN-70) u břehů San Francisca -

USS Nimitz (CVN-68) -

USS Nimitz (CVN-68) -

USS Harry S. Truman (CVN-75) -

USS Harry S. Truman (CVN-75) -

USS Carl Vinson (CVN-70) -

USS Carl Vinson (CVN-70) -

USS George Washington (CVN-73) -

USS George Washington (CVN-73) -

USS George H. W. Bush (CVN-77) -

USS George H. W. Bush (CVN-77) -

USS George H. W. Bush (CVN-77) -

USS George H. W. Bush (CVN-77) -

USS John C. Stennis (CVN-74) -

USS John C. Stennis (CVN-74) -

USS Nimitz (CVN-68) v přístavu Pearl Harbor -

USS Nimitz (CVN-68) v přístavu Pearl Harbor -

USS Carl Vinson (CVN-70) v Perském zálivu -

USS Carl Vinson (CVN-70) v Perském zálivu -

USS Ronald Reagan (CVN-76) -

USS Ronald Reagan (CVN-76) -

USS Harry S. Truman (CVN-75) -

USS Harry S. Truman (CVN-75) -

USS Enterprise (CVN-65) -

USS Enterprise (CVN-65) -

USS John C. Stennis (CVN-74) -

USS John C. Stennis (CVN-74) -

USS Abraham Lincoln (CVN-72) a USS John C. Stennis (CVN-74) -

USS Abraham Lincoln (CVN-72) a USS John C. Stennis (CVN-74) -

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: US Navy



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907