Podivná zvířata, která to dotáhla až na národní symboly

13.05.2020 - Vilém Koubek

Lze-li charakter státu posuzovat podle jeho národního zvířete, pak se zdá, že Skotové si sami na sobě nejvíc váží síly, Mauricijci se ohlížejí za chybami své minulosti, Novozélanďané oslavují přírodu a Australané žijí ve jménu pokroku

<h3>Plášť pro vůdce </h3><p><strong>kivi</strong><br /><strong>kde:</strong> Nový Zéland | <strong>symbol:</strong> jedinečnosti</p><p>Ptáka kiviho si <strong>Novozélanďané</strong> zvolili za své národní zvíře, protože<strong> nežije nikde jinde na Zemi, a symbolizuje tak unikátní přírodu ostrovů.</strong> Drobní nelétaví opeřenci si navíc našli cestu i do folkloru domorodých Maorů, kteří je dokonce uctívali. Z pírek maličkých tvorů rovněž vytvářeli speciální pláště kahukiwi, jež směli nosit pouze vysoce postavení členové komunity. V současnosti žije na Zélandu asi 68 tisíc zmíněných ptáků, nicméně jejich počty rok od roku klesají. </p>

Plášť pro vůdce 

kivi
kde: Nový Zéland | symbol: jedinečnosti

Ptáka kiviho si Novozélanďané zvolili za své národní zvíře, protože nežije nikde jinde na Zemi, a symbolizuje tak unikátní přírodu ostrovů. Drobní nelétaví opeřenci si navíc našli cestu i do folkloru domorodých Maorů, kteří je dokonce uctívali. Z pírek maličkých tvorů rovněž vytvářeli speciální pláště kahukiwi, jež směli nosit pouze vysoce postavení členové komunity. V současnosti žije na Zélandu asi 68 tisíc zmíněných ptáků, nicméně jejich počty rok od roku klesají. 

<h3>Ve zlatých řetězech</h3><p><strong>jednorožec</strong><br /><strong>kde:</strong> Skotsko | <strong>symbol:</strong> síly a nespoutanosti</p><p><strong>Skotsko</strong> miluje své legendy a mýty. Není tedy divu, že se jeho <strong>národním zvířetem stal jednorožec – symbol čistoty i nevinnosti, ale také mužnosti a síly.</strong> Ve státním znaku se pohádkový tvor poprvé objevil ve 12. století, a o tři století později ho dokonce <strong>Jakub III. Skotský</strong> nechal razit na zlaté mince. Dnes se jednorožec vyobrazuje uvázaný na zlatém řetězu, čímž se zřejmě podtrhuje divokost a síla zvířete, které dokázali zkrotit pouze mocní skotští vladaři.  </p>

Ve zlatých řetězech

jednorožec
kde: Skotsko | symbol: síly a nespoutanosti

Skotsko miluje své legendy a mýty. Není tedy divu, že se jeho národním zvířetem stal jednorožec – symbol čistoty i nevinnosti, ale také mužnosti a síly. Ve státním znaku se pohádkový tvor poprvé objevil ve 12. století, a o tři století později ho dokonce Jakub III. Skotský nechal razit na zlaté mince. Dnes se jednorožec vyobrazuje uvázaný na zlatém řetězu, čímž se zřejmě podtrhuje divokost a síla zvířete, které dokázali zkrotit pouze mocní skotští vladaři.  

<h3>Rohy nezdolnosti </h3><p><strong>koza šrouborohá</strong><br /><strong>kde:</strong> Pákistán | <strong>symbol:</strong> nezdolnosti</p><p>Na území <strong>Pákistánu</strong> sice žijí sněžní levharti či vlci, nicméně <strong>národním zvířetem se stala jejich kořist – divoká koza šrouborohá</strong>, známá také jako markhur. Majestátní tvor zaujme hlavně netradičními rohy, jež u samců dorůstají až 1,5 m. I kvůli nim patří zvíře k oblíbeným terčům pytláků, kteří jej takřka vyhubili: V roce 1999 přežívalo ve volné přírodě už jen zhruba tisíc kusů. Práce ochranářů se však zúročila a dnes pobíhá pákistánskou krajinou na 3 500 zmíněných býložravců. </p>

Rohy nezdolnosti 

koza šrouborohá
kde: Pákistán | symbol: nezdolnosti

Na území Pákistánu sice žijí sněžní levharti či vlci, nicméně národním zvířetem se stala jejich kořist – divoká koza šrouborohá, známá také jako markhur. Majestátní tvor zaujme hlavně netradičními rohy, jež u samců dorůstají až 1,5 m. I kvůli nim patří zvíře k oblíbeným terčům pytláků, kteří jej takřka vyhubili: V roce 1999 přežívalo ve volné přírodě už jen zhruba tisíc kusů. Práce ochranářů se však zúročila a dnes pobíhá pákistánskou krajinou na 3 500 zmíněných býložravců. 

<h3>Dva kroky vpřed </h3><p><strong>klokan rudý a emu hnědý</strong><br /><strong>kde:</strong> Austrálie | <strong>symbol:</strong> pokroku</p><p><strong>Austrálie</strong> si zvolila rovnou <strong>dvě národní zvířata, a to klokana rudého a emua hnědého</strong>. Oba druhy žijí výhradně na jižním kontinentu a představují jakési přírodní extrémy. Klokani jsou tamními největšími a nejpočetnějšími suchozemskými savci, zatímco emuové nemají konkurenci v australské ptačí říši a na světovém žebříčku jim patří druhé místo, hned za pštrosy. <strong>Dodnes není zcela jisté, proč si Australané vybrali právě uvedené tvory. Podle jedné z teorií však oběma dělá velké potíže couvání, což odpovídá představě pokrokové země neustále hledící vpřed.</strong> </p>

Dva kroky vpřed 

klokan rudý a emu hnědý
kde: Austrálie | symbol: pokroku

Austrálie si zvolila rovnou dvě národní zvířata, a to klokana rudého a emua hnědého. Oba druhy žijí výhradně na jižním kontinentu a představují jakési přírodní extrémy. Klokani jsou tamními největšími a nejpočetnějšími suchozemskými savci, zatímco emuové nemají konkurenci v australské ptačí říši a na světovém žebříčku jim patří druhé místo, hned za pštrosy. Dodnes není zcela jisté, proč si Australané vybrali právě uvedené tvory. Podle jedné z teorií však oběma dělá velké potíže couvání, což odpovídá představě pokrokové země neustále hledící vpřed.

<h3>Uleť, nebo zemřeš!</h3><p><strong>dronte mauricijský</strong><br /><strong>kde:</strong> Mauricius | <strong>symbol:</strong> důvěřivosti</p><p><strong>Dronte mauricijský</strong>, známý také jako pták dodo či blboun nejapný, se na malém ostrově východně od Madagaskaru usídlil zhruba před čtyřmi miliony let. Ve svém novém domově se stal neohroženým predátorem, neměl tudíž v podstatě důvod létat a o tuto schopnost nakonec úplně přišel. V 16. století však začali <strong>Mauricius</strong> osídlovat Evropané a <strong>důvěřivý dodo, jenž neznal strach z lidí, se proměnil v základ jejich jídelníčku. Poslední žijící opeřenec jim skončil na talíři v roce 1662.</strong> A jelikož sehrál v historii ostrova tak zásadní roli, zvolili si jej tamní obyvatelé coby národní zvíře. </p>

Uleť, nebo zemřeš!

dronte mauricijský
kde: Mauricius | symbol: důvěřivosti

Dronte mauricijský, známý také jako pták dodo či blboun nejapný, se na malém ostrově východně od Madagaskaru usídlil zhruba před čtyřmi miliony let. Ve svém novém domově se stal neohroženým predátorem, neměl tudíž v podstatě důvod létat a o tuto schopnost nakonec úplně přišel. V 16. století však začali Mauricius osídlovat Evropané a důvěřivý dodo, jenž neznal strach z lidí, se proměnil v základ jejich jídelníčku. Poslední žijící opeřenec jim skončil na talíři v roce 1662. A jelikož sehrál v historii ostrova tak zásadní roli, zvolili si jej tamní obyvatelé coby národní zvíře. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907