Podražce Středomoří: Smrtící hmyzí past

04.09.2019 - Pavel Sekerka botanik

Podražce jsou početným, především tropickým rodem patřícím do čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Popsáno bylo kolem 500 druhů

<p>Květy podražců připomínají masožravky, za něž jsou tyto rostliny někdy omylem pokládány. Květy vyrůstají většinou jednotlivě a jsou souměrné – tři okvětní lístky zcela srůstají v trubku, která je ve spodní části baňkovitě rozšířená. <strong>V horní části se vytváří límec, který buď kryje květ před deštěm podobně jako víčka láčkovek, nebo je zvětšený a nápadně zbarvený a láká hmyz.</strong></p><p>Tvarem, barvou i vůní jsou květy často podobné mršinám nebo exkrementům, což je pro hmyz další pobídka k navštívení. <strong>Květy fungují jako pasti – hmyz, který vleze dovnitř, je uvězněn uvnitř baňky, dokud nedojde k opylení. Ven se nemůže dostat kvůli nazpět ohnutým tuhým chlupům, jimiž je obvykle porostlý celý vnitřek trubky.</strong> Nejvíce jich bývá u ústí do baňky. Po opylení chlupy rychle uvadnou a uvolní cestu ven. Hmyz může past snadněji opustit i díky změně polohy (sklopení) opyleného květu.</p><p><strong>Podražce jsou značně jedovaté a místně byly využívány i jako léčivky.</strong> I když většina druhů podražců (cca 300) jsou dřevnatějící liány, v Evropě se jedná především o byliny se ztloustlým oddenkem nebo kořenem. Liánovité dřevité druhy jsou mezi nimi pouze dva.</p>

Květy podražců připomínají masožravky, za něž jsou tyto rostliny někdy omylem pokládány. Květy vyrůstají většinou jednotlivě a jsou souměrné – tři okvětní lístky zcela srůstají v trubku, která je ve spodní části baňkovitě rozšířená. V horní části se vytváří límec, který buď kryje květ před deštěm podobně jako víčka láčkovek, nebo je zvětšený a nápadně zbarvený a láká hmyz.

Tvarem, barvou i vůní jsou květy často podobné mršinám nebo exkrementům, což je pro hmyz další pobídka k navštívení. Květy fungují jako pasti – hmyz, který vleze dovnitř, je uvězněn uvnitř baňky, dokud nedojde k opylení. Ven se nemůže dostat kvůli nazpět ohnutým tuhým chlupům, jimiž je obvykle porostlý celý vnitřek trubky. Nejvíce jich bývá u ústí do baňky. Po opylení chlupy rychle uvadnou a uvolní cestu ven. Hmyz může past snadněji opustit i díky změně polohy (sklopení) opyleného květu.

Podražce jsou značně jedovaté a místně byly využívány i jako léčivky. I když většina druhů podražců (cca 300) jsou dřevnatějící liány, v Evropě se jedná především o byliny se ztloustlým oddenkem nebo kořenem. Liánovité dřevité druhy jsou mezi nimi pouze dva.

<h3>Podražec stálezelený <em>(Aristolochia sempervirens)</em></h3><p>Popínavá liána s dřevnatějícími stonky. Je stálezelená, tmavě zelené listy jsou vejčité až střelovité, na horní straně lesklé. Tím se liší od příbuzného podražce baleárského (A. beatica), který má listy šedězelené a matné. Tvar listů se u různých populací liší. Květy jsou fajfkovitě prohnuté, dlouhé kolem 3 cm, horní lalok koruny netvoří víčko. Z vnitřní strany jsou porostlé chlupy. Kvete na jaře.</p><p><strong>Výška:</strong> až 5 m<br /><strong>Barva květu:</strong> Purpurová se žlutým ústím korunní trubky<br /><strong>Rozšíření:</strong> Řecko, jižní Itálie, Sicílie, Kréta, Kypr, Sýrie, Turecko, Alžír<br /><strong>Ekologie:</strong> Vlhčí místa ve středomořských křovinách, v borových lesích, obvykle na vápencích</p>

Podražec stálezelený (Aristolochia sempervirens)

Popínavá liána s dřevnatějícími stonky. Je stálezelená, tmavě zelené listy jsou vejčité až střelovité, na horní straně lesklé. Tím se liší od příbuzného podražce baleárského (A. beatica), který má listy šedězelené a matné. Tvar listů se u různých populací liší. Květy jsou fajfkovitě prohnuté, dlouhé kolem 3 cm, horní lalok koruny netvoří víčko. Z vnitřní strany jsou porostlé chlupy. Kvete na jaře.

Výška: až 5 m
Barva květu: Purpurová se žlutým ústím korunní trubky
Rozšíření: Řecko, jižní Itálie, Sicílie, Kréta, Kypr, Sýrie, Turecko, Alžír
Ekologie: Vlhčí místa ve středomořských křovinách, v borových lesích, obvykle na vápencích

<h3>Podražec krétský <em>(Aristolochia cretica)</em></h3><p>Mohutná rostlina se vzpřímenými, ve stínu poléhavými stonky. Vyrůstají již na podzim ze silného řepovitého kořene. Listy jsou dlouhé kolem 5 cm. Květ je nápadný, fajfkovitě prohnutý. Řídce chlupatý je i na vnější straně květu. Kvete na jaře.</p><p><strong>Výška:</strong> 30–50 cm<br /><strong>Barva květu:</strong> Tmavě hnědá s bílými chlupy<br /><strong>Rozšíření:</strong> Kréta, ostrovy Karpátos<br /><strong>Ekologie:</strong> Louky, pastviny, rumiště</p>

Podražec krétský (Aristolochia cretica)

Mohutná rostlina se vzpřímenými, ve stínu poléhavými stonky. Vyrůstají již na podzim ze silného řepovitého kořene. Listy jsou dlouhé kolem 5 cm. Květ je nápadný, fajfkovitě prohnutý. Řídce chlupatý je i na vnější straně květu. Kvete na jaře.

Výška: 30–50 cm
Barva květu: Tmavě hnědá s bílými chlupy
Rozšíření: Kréta, ostrovy Karpátos
Ekologie: Louky, pastviny, rumiště

<h3><em>Aristolochia bianorii</em></h3><p><em>Aristolochia bianorii</em> je drobnější bylina. Poměrně hluboko v suti je umístěna drobnější kulovitá hlíza. Ze spodní strany hlízy vyrůstají do v suti nahromaděného humusu kořeny a z horní strany stonky. I více než polovina stonku může být umístěna pod zemí, nad zemí jsou stonky poléhavé. Během léta rostliny zatahují. Začínají růst na podzim v období podzimních dešťů. Listy jsou vejčité, na bázi srdčité, asi 1 cm dlouhé, lysé. Květy jsou dlouhé kolem 3 cm, korunní trubka je přímá, horní lalok je protažený a kryje ústí trubky před deštěm. Kvete během zimy a na jaře.</p><p><strong>Výška:</strong> Délka stonků může být až 40 cm, většinou ale kratší<br /><strong>Barva květu:</strong> Květy mají špinavě žlutý podklad s purpurovým žilkováním<br /><strong>Rozšíření:</strong> Baleárské ostrovy – Malorka a Menorka<br /><strong>Ekologie:</strong> Skalní sutě</p>

Aristolochia bianorii

Aristolochia bianorii je drobnější bylina. Poměrně hluboko v suti je umístěna drobnější kulovitá hlíza. Ze spodní strany hlízy vyrůstají do v suti nahromaděného humusu kořeny a z horní strany stonky. I více než polovina stonku může být umístěna pod zemí, nad zemí jsou stonky poléhavé. Během léta rostliny zatahují. Začínají růst na podzim v období podzimních dešťů. Listy jsou vejčité, na bázi srdčité, asi 1 cm dlouhé, lysé. Květy jsou dlouhé kolem 3 cm, korunní trubka je přímá, horní lalok je protažený a kryje ústí trubky před deštěm. Kvete během zimy a na jaře.

Výška: Délka stonků může být až 40 cm, většinou ale kratší
Barva květu: Květy mají špinavě žlutý podklad s purpurovým žilkováním
Rozšíření: Baleárské ostrovy – Malorka a Menorka
Ekologie: Skalní sutě

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Ani se spaním se to nemá přehánět

Věda

František Josef I. žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. 

Zajímavosti

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Vesmír

Tre Cime di Lavaredo

1. MÍSTO KATEGORIE KRAJINY ZA NAŠIMI HRANICEMI
1. MÍSTO ABSOLUTNÍHO POŘADÍ

Autor: Jiří Soukup
Použitá technika: Nikon D750 a objektivem Irix 15 F2,4; horizontální panorama složené z osmi snímků focených na výšku

Snímek byl pořízen v Dolomitech u známého skalního útvaru Tre Cime di Lavaredo. Vypravil jsem se do této oblasti spolu s přáteli na večerní focení, ale zastihla nás bouřka před níž jsme se museli schovat do takové menší jeskyně, kterou jsme náhodou objevili. Když zbývalo asi 15 minut do západu slunce a když už přestávalo pršet, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět – smíření s tím, že asi žádný snímek nepořídíme. Jenže po asi 10 minutách co jsme byli na zpáteční cestě, se obloha začala protrhávat a příroda nám vykouzlila nádherné podmínky o kterých fotograf může jenom snít!

Příroda

Terén Antarktidy na mapě projektu BedMachine

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907