Podražce Středomoří: Smrtící hmyzí past

04.09.2019 - Pavel Sekerka botanik

Podražce jsou početným, především tropickým rodem patřícím do čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Popsáno bylo kolem 500 druhů

<p>Květy podražců připomínají masožravky, za něž jsou tyto rostliny někdy omylem pokládány. Květy vyrůstají většinou jednotlivě a jsou souměrné – tři okvětní lístky zcela srůstají v trubku, která je ve spodní části baňkovitě rozšířená. <strong>V horní části se vytváří límec, který buď kryje květ před deštěm podobně jako víčka láčkovek, nebo je zvětšený a nápadně zbarvený a láká hmyz.</strong></p><p>Tvarem, barvou i vůní jsou květy často podobné mršinám nebo exkrementům, což je pro hmyz další pobídka k navštívení. <strong>Květy fungují jako pasti – hmyz, který vleze dovnitř, je uvězněn uvnitř baňky, dokud nedojde k opylení. Ven se nemůže dostat kvůli nazpět ohnutým tuhým chlupům, jimiž je obvykle porostlý celý vnitřek trubky.</strong> Nejvíce jich bývá u ústí do baňky. Po opylení chlupy rychle uvadnou a uvolní cestu ven. Hmyz může past snadněji opustit i díky změně polohy (sklopení) opyleného květu.</p><p><strong>Podražce jsou značně jedovaté a místně byly využívány i jako léčivky.</strong> I když většina druhů podražců (cca 300) jsou dřevnatějící liány, v Evropě se jedná především o byliny se ztloustlým oddenkem nebo kořenem. Liánovité dřevité druhy jsou mezi nimi pouze dva.</p>

Květy podražců připomínají masožravky, za něž jsou tyto rostliny někdy omylem pokládány. Květy vyrůstají většinou jednotlivě a jsou souměrné – tři okvětní lístky zcela srůstají v trubku, která je ve spodní části baňkovitě rozšířená. V horní části se vytváří límec, který buď kryje květ před deštěm podobně jako víčka láčkovek, nebo je zvětšený a nápadně zbarvený a láká hmyz.

Tvarem, barvou i vůní jsou květy často podobné mršinám nebo exkrementům, což je pro hmyz další pobídka k navštívení. Květy fungují jako pasti – hmyz, který vleze dovnitř, je uvězněn uvnitř baňky, dokud nedojde k opylení. Ven se nemůže dostat kvůli nazpět ohnutým tuhým chlupům, jimiž je obvykle porostlý celý vnitřek trubky. Nejvíce jich bývá u ústí do baňky. Po opylení chlupy rychle uvadnou a uvolní cestu ven. Hmyz může past snadněji opustit i díky změně polohy (sklopení) opyleného květu.

Podražce jsou značně jedovaté a místně byly využívány i jako léčivky. I když většina druhů podražců (cca 300) jsou dřevnatějící liány, v Evropě se jedná především o byliny se ztloustlým oddenkem nebo kořenem. Liánovité dřevité druhy jsou mezi nimi pouze dva.

<h3>Podražec stálezelený <em>(Aristolochia sempervirens)</em></h3><p>Popínavá liána s dřevnatějícími stonky. Je stálezelená, tmavě zelené listy jsou vejčité až střelovité, na horní straně lesklé. Tím se liší od příbuzného podražce baleárského (A. beatica), který má listy šedězelené a matné. Tvar listů se u různých populací liší. Květy jsou fajfkovitě prohnuté, dlouhé kolem 3 cm, horní lalok koruny netvoří víčko. Z vnitřní strany jsou porostlé chlupy. Kvete na jaře.</p><p><strong>Výška:</strong> až 5 m<br /><strong>Barva květu:</strong> Purpurová se žlutým ústím korunní trubky<br /><strong>Rozšíření:</strong> Řecko, jižní Itálie, Sicílie, Kréta, Kypr, Sýrie, Turecko, Alžír<br /><strong>Ekologie:</strong> Vlhčí místa ve středomořských křovinách, v borových lesích, obvykle na vápencích</p>

Podražec stálezelený (Aristolochia sempervirens)

Popínavá liána s dřevnatějícími stonky. Je stálezelená, tmavě zelené listy jsou vejčité až střelovité, na horní straně lesklé. Tím se liší od příbuzného podražce baleárského (A. beatica), který má listy šedězelené a matné. Tvar listů se u různých populací liší. Květy jsou fajfkovitě prohnuté, dlouhé kolem 3 cm, horní lalok koruny netvoří víčko. Z vnitřní strany jsou porostlé chlupy. Kvete na jaře.

Výška: až 5 m
Barva květu: Purpurová se žlutým ústím korunní trubky
Rozšíření: Řecko, jižní Itálie, Sicílie, Kréta, Kypr, Sýrie, Turecko, Alžír
Ekologie: Vlhčí místa ve středomořských křovinách, v borových lesích, obvykle na vápencích

<h3>Podražec krétský <em>(Aristolochia cretica)</em></h3><p>Mohutná rostlina se vzpřímenými, ve stínu poléhavými stonky. Vyrůstají již na podzim ze silného řepovitého kořene. Listy jsou dlouhé kolem 5 cm. Květ je nápadný, fajfkovitě prohnutý. Řídce chlupatý je i na vnější straně květu. Kvete na jaře.</p><p><strong>Výška:</strong> 30–50 cm<br /><strong>Barva květu:</strong> Tmavě hnědá s bílými chlupy<br /><strong>Rozšíření:</strong> Kréta, ostrovy Karpátos<br /><strong>Ekologie:</strong> Louky, pastviny, rumiště</p>

Podražec krétský (Aristolochia cretica)

Mohutná rostlina se vzpřímenými, ve stínu poléhavými stonky. Vyrůstají již na podzim ze silného řepovitého kořene. Listy jsou dlouhé kolem 5 cm. Květ je nápadný, fajfkovitě prohnutý. Řídce chlupatý je i na vnější straně květu. Kvete na jaře.

Výška: 30–50 cm
Barva květu: Tmavě hnědá s bílými chlupy
Rozšíření: Kréta, ostrovy Karpátos
Ekologie: Louky, pastviny, rumiště

<h3><em>Aristolochia bianorii</em></h3><p><em>Aristolochia bianorii</em> je drobnější bylina. Poměrně hluboko v suti je umístěna drobnější kulovitá hlíza. Ze spodní strany hlízy vyrůstají do v suti nahromaděného humusu kořeny a z horní strany stonky. I více než polovina stonku může být umístěna pod zemí, nad zemí jsou stonky poléhavé. Během léta rostliny zatahují. Začínají růst na podzim v období podzimních dešťů. Listy jsou vejčité, na bázi srdčité, asi 1 cm dlouhé, lysé. Květy jsou dlouhé kolem 3 cm, korunní trubka je přímá, horní lalok je protažený a kryje ústí trubky před deštěm. Kvete během zimy a na jaře.</p><p><strong>Výška:</strong> Délka stonků může být až 40 cm, většinou ale kratší<br /><strong>Barva květu:</strong> Květy mají špinavě žlutý podklad s purpurovým žilkováním<br /><strong>Rozšíření:</strong> Baleárské ostrovy – Malorka a Menorka<br /><strong>Ekologie:</strong> Skalní sutě</p>

Aristolochia bianorii

Aristolochia bianorii je drobnější bylina. Poměrně hluboko v suti je umístěna drobnější kulovitá hlíza. Ze spodní strany hlízy vyrůstají do v suti nahromaděného humusu kořeny a z horní strany stonky. I více než polovina stonku může být umístěna pod zemí, nad zemí jsou stonky poléhavé. Během léta rostliny zatahují. Začínají růst na podzim v období podzimních dešťů. Listy jsou vejčité, na bázi srdčité, asi 1 cm dlouhé, lysé. Květy jsou dlouhé kolem 3 cm, korunní trubka je přímá, horní lalok je protažený a kryje ústí trubky před deštěm. Kvete během zimy a na jaře.

Výška: Délka stonků může být až 40 cm, většinou ale kratší
Barva květu: Květy mají špinavě žlutý podklad s purpurovým žilkováním
Rozšíření: Baleárské ostrovy – Malorka a Menorka
Ekologie: Skalní sutě

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První žena na vrcholu Čo Oju. V Československu se ovšem o jejím úspěchu informovat nesmělo.

Zajímavosti

Co lidem způsobí celoživotní osvětlení elektronikou?

Věda

Pro císaře pracovalo asi 50 zlatníků

Historie

Nad původem rychlých rádiových záblesků si vědci lámou hlavu už přes deset let

Vesmír

Osamělý britský voják drží hlídku během bojů na Sommě, léto 1916

Válka
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907