Podvodníci a lžikrálové na trůně: Legenda o vzkříšené Norské panně

21.02.2018 - Radomír Dohnal

K úloze vladaře vás může předurčit vysoký původ, dědičné právo nebo třeba výhodný sňatek. Když nic z toho nemáte? Musíte na to jít od lesa a vytrvale lhát. Třeba se vydávat za zázračně přeživšího následníka!

<p>Markéta I. zvaná Norská panna (1283 až 1290), jež byla z matčiny strany vnučkou skotského krále, zemřela ve svých sedmi letech a její smrt způsobila ve Skotsku spory o následnictví a několik válek.</p>

Markéta I. zvaná Norská panna (1283 až 1290), jež byla z matčiny strany vnučkou skotského krále, zemřela ve svých sedmi letech a její smrt způsobila ve Skotsku spory o následnictví a několik válek.


Reklama

Norský král Erik II. Magnusson neměl v životě zrovna štěstí. Do patnácti let jej držel zkrátka královský poradní sbor, později jeho matka. Všechny jeho vladařské plány se obracejí proti němu! Chce omezit moc katolických kněží, kteří vysávají zemi, jenže co to? Lid protestuje a Erikovi se už navždy bude říkat prestehater, čili nepřítel kněží.

Velkou popularitu mu nepřinese ani nápad s potlačením autonomie „norské provincie“ Islandu. Pád z koně z něj učiní mrzáka, a je s podivem, že vůbec zplodí potomka. Jenže ouha! Výsledkem jeho snažení není právoplatný dědic trůnu, ale „jen“ dcera Markéta… Přesto se i z toho mála pokusí vytěžit maximum. Už to začíná vypadat na úspěch!

Teprve tříletá Markéta zvaná Norská panna se totiž díky tatínkově obratné sňatkové politice stane titulární skotskou královnou. Štěstí se však Erikovi obloukem vyhýbá. O možnost rozšířit území norské koruny přijde v roce 1290, když mladičká princezna zemře při plavbě kolem Orknejských ostrovů. Smutkem a věčnou smůlou stižený král umírá v roce 1299. Nikoliv však legenda o Norské panně!

Zázračné vzkříšení

Jen o rok později připlouvá do Bergenu žena, která veřejně tvrdí, že ona je Markéta. Nikomu z bergenských není podezřelé, že jim tuto informaci sděluje přibližně čtyřicetiletá osoba, ačkoliv skutečná Markéta by teď sotva oslavila sedmnáctiny. Uvěří jí. A to i navzdory tomu, že král Erik II. prokazatelně viděl tělo své zesnulé dcery a byl přítomen jejímu pohřbu!

Falešná Markéta všem vypráví o tom, že neskončila na Orknejích, ale byla převezena do německého Lübecku, kde žila a také se provdala. Pravost jejího příběhu ostatně potvrzuje i její manžel. Kam dali bergenští rozum? Všem se pravděpodobně líbí poetický rozměr celé senzace. A také tím účinně dráždí stávajícího krále Haakona V. – když se dozví, co se v Bergenu děje, nebere si servítky.

Falešná Margareta okamžitě končí na hranici a její muž je sťat. Pro podvodníky není v Norském království místo! Legenda o Markétině zázračném návratu však ve skotských a norských baladách žije dál. V Bergenu jí dokonce vystaví i Margaretaskirk, malý mučednický kostelík.

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stoupající hladiny způsobí ve městech škody, jejichž očekávaná výše dosáhne do konce století desítek trilionů korun.

Zajímavosti
Věda
Historie

Rekonstrukce hrubého vzhledu magnetického pole Slunce. Je zřejmé, že jde o velmi komplikovaný magnet

Vesmír

Menší obrázky ukazují, jak karty vidíme my, a větší, jak je vidí včely.

Zajímavosti

Příslušníci Local Defence Volunteers - konkrétně tito muži bojovali proti Němcům už v Belgii za Velké války

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907