Pohřeb místo svatby: Ladislav Pohrobek zemřel uprostřed svatebních příprav

30.07.2021 - Jaroslav Čechura

Jakožto mocný středoevropský panovník měl Ladislav Pohrobek získat za manželku dceru francouzského krále Magdalénu. Své ano si snoubenci měli říct v Praze, kde od podzimu 1457 probíhaly velkolepé svatební přípravy. Než však nevěsta přijela, ženich nenadále zemřel

<p><strong>Magdaléna Francouzská</strong>, známá také jako Magdaléna z Valois, se snoubencem <strong>Ladislavem Pohrobkem</strong>.</p>

Magdaléna Francouzská, známá také jako Magdaléna z Valois, se snoubencem Ladislavem Pohrobkem.


Reklama

V tisíciletých dějinách českého státu nenajdeme patrně vladaře, ať se jednalo o knížete či později krále, jenž by měl srovnatelně tragický životní osud jako český a uherský král Ladislav. Ve své době představoval velkou naději do budoucnosti jako panovník, který může v onom neklidném 15. století mnohé dokázat. K tomu mu ovšem osud vyměřil zoufale málo času.

Milovník rozkoše a luxusu

Zdá se, jako by ztělesnění naděje nejvíce vyniklo při Ladislavově české korunovaci. Došlo k ní 28. října 1453. Nejednalo se jen o očekávání jeho příštích skutků, ale i o reprezentaci královské důstojnosti. Tuto stránku Ladislav výtečně, ba jedinečně splňoval. Král byl totiž obdařen velkým půvabem, jak vyplývá z jeho popisu ve Starých letopisech českých: „Mládeneček pěkný, kadeřavý, kol jehož bílé tváře, andělsky sličné s růžovým nádechem, s černýma očima, s rovným nosem, uprostřed mírně zahnutým, vlnila se jeho největší ozdoba, krásný, zlatý vlas (…).“

Ladislav nosil s velkou oblibou burgundskou módu. Osoby, které si zevrubněji povšimly samotné korunovace, nepřehlédly, že mladý muž byl nejen fyzicky velmi hezký, ale liboval si také v posledních módních výstřelcích: oblíbil si řasnatý bílý kabát se špičatě pytlovými rukávci, přes který nosil svrchní sukni, zdánlivě obyčejně hnědé barvy, ve skutečnosti velmi nákladné textilie. Zajímavý popis Ladislavova oblečení pochází ze září 1452, kdy byl vydán z císařských rukou do zaopatření rakouskými pány. Slavnostní okamžik vyžadoval zvláštní ošacení. Představovala ho brunátná sukně lemovaná zlatem, bobrová čapka a náčelenka s perlami a drahokamy.

Mimo módní oděvy si Ladislav liboval i v bohatém a náročném stolování. Nejednou padl požadavek dvanácti chodů! Při pohledu na štíhlou královu postavu se zdá, že nebylo možné takovou normu dodržet, aniž se to na jeho figuře neodrazilo.

Hledá se nevěsta

Jinou Ladislavovu vášní byla společnost krásných mladých žen, za nimiž často vyjížděl do města bez ohledu na to, zda šlo o slečny nebo paní. Někdy se hovoří o Ladislavově předčasné tělesné zralosti – častým tématem jeho současníků byly zprávy o hojných návštěvách veřejných domů například ve Vratislavi, kde byl neobyčejně záhy zaučován do tajů tělesné lásky a rozkoše. 

S Ladislavovou korunovací přirozeně souvisela i otázka sňatku. Mladý vladař představoval jednu z nejvýznamnějších svatebních partií v soudobé Evropě. Na počátku roku 1457 mu byla vyhlédnuta vhodná nevěsta – Magdaléna, dcera francouzského krále Karla VII. (vládl 1422–1461). Jedním z iniciátorů tohoto manželství byl Jiří z Poděbrad, tehdejší zemský správce. Vycházel z momentální mezinárodní situace a různých nepřátelství, kterými byly jeho úkoly docela naplněny. Ve hře byla rovněž otázka Lucemburska, jež stále právně představovalo součást Koruny české. V této době je ovšem držel burgundský vévoda, což bylo zdrojem mezinárodních sporů i konfliktů.

Ladislav pobýval v roce 1457 v Uhersku, kde panoval značný neklid a napětí. Jelikož se tamější situace nelepšila, opustil horkou půdu a odjel do Rakous. Ale ani zde nezůstal dlouho, neboť se v září 1457 přesunul do Prahy, která pro něj byla patrně příhodnějším, tedy především klidnějším sídlem než původně proponovaná Vídeň. V Praze se chtěl král rovněž oženit. 

Na počátku října téhož roku bylo vypraveno reprezentativní poselstvo pro nevěstu k francouzskému dvoru. Skládalo se z představitelů všech zemí, kterým Ladislav vládl (České a Uherské království, Rakouské arcivévodství) a zastoupení mělo i Lucembursko. Z Čech vyrazili přední šlechtici jako Zdeněk ze Šternberka či Jindřich z Michalovic. Svatební přípravy měly na českou veřejnost dvojí účinek. Na jedné straně katolíci vítali, že je nevěsta jejich vyznání, konečně se jednalo o dceru „velikého a mocného krále francouzského, nejkřesťanštějšího“. Proti nim utrakvisté spíše zatím pouze spekulovali, co jim asi takový svazek může přinést.

Velkolepé přípravy

Poselstvo jednalo v Amboise a posléze v Tours, ve městech ležících na Loiře jihozápadně od Paříže. Ve středověku zde poměrně často pobýval francouzský královský dvůr. Poslové byli povoláni do blízkého zámku Montils před francouzského panovníka, aby mu obšírně vysvětlili motivaci svého návrhu na dynastický svazek českého a uherského krále s francouzskou princeznou. Následovaly slavnostní okamžiky naplněné hodováním a tancem, jichž se však budoucí česká královna, doprovázená svou matkou, nezúčastnila. Pobývala nicméně nedaleko, takže měla dostatek zpráv o průběhu jednání. Poselstvo před urozené ženy předstoupilo, teprve když byl sňatek dojednán.

Velkolepé slavnosti pokračovaly i poté, co se zástupci krále Vladislava vrátili do Tours, přičemž vyvrcholily velkou hostinou v jednom z tamních klášterů. Hostitelé se doslova předháněli v předkládání jemných delikates, rafinovaných úprav masa i v podávání vzácných vín. Krátce proslulá francouzská kuchyně se tu prezentovala v tom nejlepším možném světle. Mezitím nezahálela ani Praha, kam se zvolna přesunovali všichni zainteresovaní. V české metropoli měla pokračovat jak jednání, tak svatební přípravy. Dokonce se tady měly objevit takové celebrity jako římský císař, polský král Kazimír, saský kurfiřt Vilém, kardinál legát Carvajal a údajně neměl chybět ani burgundský princ Karel či další průvodci francouzské princezny.

Praha ve smutečním

K příležitosti nadcházejících oslav byl na Staroměstském náměstí postaven veliký dřevěný Tanzhaus, kde mělo probíhat svatební veselí. Jednalo se o mohutnou dřevěnou konstrukci, pod níž se mohlo dokonce jezdit s koňmi i povozy. Stavba ale zůstala nakonec nevyužita, 20. listopadu totiž mladý král onemocněl a krátce nato zcela nečekaně zemřel. Ladislav Pohrobek naposledy vydechl 23. listopadu 1457.

TIP: Diplomat Jiří z Poděbrad: Co dělal, než se stal českým králem?

Je možná překvapující, že se jeho pohřeb konal již 48 hodin poté. Stalo se tak velmi pravděpodobně z důvodu předpokládané morové nákazy. Proto také byla panovníkova mrtvola vystavena nenabalzamovaná a nemytá ve velké síni Králova dvora (dnes na tom místě stojí Obecní dům). Teprve v roce 1985 dospěl antropolog MUDr. Emanuel Vlček po vyšetření králových kosterních pozůstatků k názoru, že Ladislav trpěl vzácnou formou leukémie. Dne 25. listopadu se konal slavný pohřeb, jehož průběh byl kvůli zmíněné diagnóze poněkud zkrácen. Rakev s Ladislavovými ostatky byla uložena v hrobce jeho praděda císaře Karla IV.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907