Poklady lidstva: Podivné příspěvky nehmotného dědictví UNESCO

31.07.2022 - Barbora Jelínková

Když se řekne památka UNESCO, většina lidí si nejspíš představí velkolepé historické monumenty či impozantní přírodní úkazy. Prestižní seznam však zahrnuje rovněž mimořádně pestrou paletu tzv. nehmotného dědictví – a v ní není nouze o vskutku bizarní položky

<p>Od roku 2011 je součástí nehmotného dědictví lidstva i jízda králů – slovácký, hanácký a brněnský lidový obyčej, spojený povětšinou s křesťanským svátkem letnic. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Od roku 2011 je součástí nehmotného dědictví lidstva i jízda králů – slovácký, hanácký a brněnský lidový obyčej, spojený povětšinou s křesťanským svátkem letnic. (foto: Shutterstock)


Reklama

Zdobení pro kávu

  • volské povozy
  • na seznamu UNESCO: od roku 2008

Žádný turistický průvodce po středoamerické Kostarice neopomene zmínit ručně malované volské povozy „carretas“, které místní obyvatelé vyrábějí a používají od poloviny 19. století. V minulosti se na nich z hornatého vnitrozemí až na pobřeží převážela sklizeň kávových bobů. Počátkem 20. století pak započala tradice jejich zdobení, přičemž každý region má svůj charakteristický styl. Podoba vozíků navíc určovala společenský status majitele, zatímco dnes jde spíš o atrakci pro turisty a carretas se prodávají coby suvenýry.

Každý region Kostariky zdobí své povozy originálním způsobem. (foto: Shutterstock)

Umění na parketu

  • tango
  • na seznamu UNESCO: od roku 2009

Původní verze populárního tance se zrodila ve druhé polovině 19. století mezi nižšími vrstvami obyvatel Argentiny a Uruguaye, které vedle evropských přistěhovalců zahrnovaly především potomky afrických otroků. Z ojedinělého kulturního mixu pak vzešlo pohybové umění, spojující rozmanité prvky tří oblíbených tanců: argentinské milongy, kubánské habanery a uruguayského candombe, též zapsaného na seznamu UNESCO. Zpočátku se tango provozovalo v barech či nevěstincích, ale po rozšíření do Severní Ameriky si získalo mimořádnou oblibu všech společenských vrstev.

Tango, dnes tanec „elegantních lidí“, vzniklo mezi nejnižšími vrstvami společnosti. (foto: Pexels, Los Muertos Crew, CC0)

Pyramidy lidí

  • lidské věže castells
  • na seznamu UNESCO: od roku 2010

Katalánská tradice tzv. castells neboli lidských hradů, jež se na severu Španělska stavějí přinejmenším od roku 1712, si vysloužila celosvětovou proslulost. Za doprovodu hudby se zkušení „ramenolezci“ pokoušejí vytvořit co nejvyšší pyramidu. Hotová věž má zpravidla čtyři až sedm pater, ovšem dosavadní rekord z roku 2015 jich čítá deset. Zcela na vrcholu pak stojí jediný člověk, nejčastěji dítě, a má za úkol mávat katalánskou vlajkou. Není to však bez rizika: Poté, co v roce 2006 po pádu zemřela dvanáctiletá dívka, musejí děti účastnící se historické tradice nosit helmu.

Španělská tradice stavění lidských věží castell vychází z historických pouličních tanců Muixeranga předváděných umělci a akrobaty v dřívějším Valencijském království. (foto: Shutterstock)

Jediný originál

  • neapolská pizza
  • na seznamu UNESCO: od roku 2017

Na dva miliony lidí podepsaly petici, jež nakonec komisaře UNESCO přesvědčila, aby seznam rozšířili o kulinářskou perlu z Itálie. Ačkoliv se dnes pizza připravuje na tisíce způsobů, původní verze pochází od pekařských mistrů „pizzaiolů“ z Neapole, kde ji poprvé upekli v roce 1889. Těsto se musí roztáčet ve vzduchu a patří na něj pouze tři ingredience v barvách italské trikolory: rajčata odrůdy San Marzano, buvolí mozzarella a bazalka.

Do pravé pizzy patří pouze tři ingredience: rajčata, mozzarella a bazalka. (foto: Shutterstock)

Vánoční klasika

  • koleda Tichá noc
  • na seznamu UNESCO: od roku 2011

Za nejznámější koledu lze bez nadsázky označit Tichou noc, jež poprvé zazněla na Štědrý večer roku 1818 v rakouském Oberndorfu nedaleko Salcburku. Uvádí se, že dnes ji o vánočních svátcích zpívají dvě miliardy lidí, a během dvou set let její existence vznikly tři stovky různých jazykových verzí. Původní text napsal roku 1816 salcburský kněz Joseph Mohr, načež jej zhudebnil jeho přítel, učitel a varhaník Franz Xaver Gruber.

Tichá noc (německy Stille Nacht) je jedna z nejznámějších vánočních písní. (foto: Shutterstock)

Hvízdání mezi kopci

  • ptačí jazyk
  • na seznamu UNESCO: od roku 2017

Členitý vysokohorský terén severního Turecka u pobřeží Černého moře dal vzniknout zcela unikátnímu dorozumívání místních obyvatel. Aby se po kopcích slyšeli, vyvinuli systém hvízdání známý jako ptačí jazyk: Dokážou jím napodobit artikulaci, a účinně tak mezi sebou komunikovat na dlouhé vzdálenosti. S rozšířením mobilních telefonů však počet „mluvčích“ ovládajících specifické umění rapidně klesl a navzdory všem snahám jich zbývá zhruba jen deset tisíc.

Hvízdání mezi kopci usnadňovalo komunikaci na dálku. Jeho funkci však nahradily mobily. (foto: Shutterstock)

Velbloudí zpěv

  • vábení velbloudů
  • na seznamu UNESCO: od roku 2015

Chov velbloudů patří k východoasijskému zemědělství po tisíciletí a za tu dobu si nomádští pastevci osvojili řadu svérázných dovedností. Řadí se mezi ně i tradiční technika hvizdů a fyzické manipulace, která má velbloudice nenásilně přimět, aby se ujaly osiřelých mláďat ve stádu. S tím, jak Mongolové opouštějí klasické způsoby hospodaření, však „velbloudí zpěv“ pomalu mizí.

Na seznamu nehmotného dědictví UNESCO je i tradiční rituál z Mongolska, při němž jsou zpěvem a hudbou uklidňovány mongolské velbloudice, aby přijaly své či adoptované mládě. (foto: Shutterstock)

Smích na laně

  • provazochodectví jultagi
  • na seznamu UNESCO: od roku 2011

Provazochodci obvykle vystupují v cirkusech, nicméně v korejské verzi dotyčný umělec zároveň poněkud netradičně odříkává vtipy nebo recituje básně. Na jevišti ho doprovázejí muzikanti a klauni, přičemž součást představení, které může trvat i několik hodin, tvoří víc než čtyřicet různých kousků: od chůze pozpátku a předstírání pádu až po skákání na jedné noze. Kořeny jultagi spočívají v lidových zábavách, jež se zrodily mezi 5. a 9. stoletím.

Klauni na laně baví obecenstvo už více než 15 století. (foto: Profimedia)

Energie v rovnováze

  • masáž nuad
  • na seznamu UNESCO: od roku 2019

Našince obvykle k návštěvě thajského masážního salonu motivuje touha po uvolnění ztuhlých svalů. V zemi původu však tzv. nuad vnímají coby kombinaci umění, vědy a národní tradice. Podle legendy stál za vznikem metody osobní lékař Buddhy, který ji poprvé praktikoval již před 2 500 lety. Cílem masáže zahrnující horké bylinné obklady je obnovit energetické dráhy v těle, přičemž správně provedený „obřad“ trvá i několik hodin. V rolnických komunitách bývalo zvykem, že každá vesnice měla vlastního maséra. Těch certifikovaných dnes thajské ministerstvo zdravotnictví eviduje zhruba čtyři tisíce.

Energetickou masáž prý pro Buddhu vymyslel jeho osobní lékař. (foto: Shutterstock)

Jak chránit historii

Kategorii „nehmotné kulturní dědictví“ vyhlásila organizace UNESCO v roce 2001, zpočátku jako „mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva“. Skutečný seznam však začal vznikat teprve roku 2008 a v současnosti čítá 629 položek ve 139 zemích. Nejvíce zmíněných památek, konkrétně 42, připadá na Čínu, následovanou Francií s 25. Více než třetinu seznamu (226 zápisů) představují tance, dále jde nejčastěji o různé folklorní tradice či řemesla, kostýmy, rituály a jazyky. Cílem je přitáhnout k nim pozornost veřejnosti, případně je ochránit před vymizením pomocí fondů UNESCO, z nichž se financují kulturní akce a do kterých přispívají státy i charity.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Až stanice doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze pro soukromé účely. (foto: NASA, CC0)

Vesmír
Revue

Kočrka, kohout nebo třeba kozel - tato zvířata byla ve středověku považována za pomocníky čarodějnic. (foto: Pexels, Lucas PezetaCC0)

Historie

Kareta obrovská (Chelonia mydas) je coby ohrožený druh chráněna. V dospělosti jsou jejími jedinými nepřáteli větší druhy žraloků (zejména žralok tygří) a člověk. (foto: Wikimedia Commons, National Marine Sanctuaries, CC0)

Věda

Hideki Tódžó již jako japonský premiér na manilském letišti před inspekcí posádky Filipín. Japonští vojáci na souostroví povraždili statisíce civilistů. (foto: Wikimedia Commons, Reader's Digest, TT News AgencyCC0)

Válka

Po měsíci „UPF diety“ přibral Chris van Tulleken sedm kilogramů (tři kilogramy tvořil jen tělesný tuk, zbytek sacharidy uložené v játrech a svalech), z průměrné hmotnosti podle BMI poskočil k nadváze. (ilustrační foto: Shutterstock) 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907