Poklady moravskoslezského pohoří: Beskydy, pohoří bez hranic

20.06.2016 - Jaroslav Monte Kvasnica

Díky provázanosti s ostatními pohořími Západních Karpat jsou Beskydy mimořádnou lokalitou, která poskytuje útočiště mnoha vzácným rostlinným a živočišným druhům


Reklama

Ještě včera jsme propoceni stoupali po příkré horské stezce z Oščadnice na Velkou Raču (1 236 m n.m.), nejvyšší bod Kysuckých Beskyd. Z holého vrcholu na slovensko-polské hranici jsme se pokochali až štíty Západních Tater a na Kykule nám posloužil větrný bivak. Pak jsme se potají mezi Půlgruněm a Markovem prosmykli kolem česko-slovenských hraničních kamenů a sestoupili do Mostů u Jablunkova, kde na rušné komunikaci před časem kamion srazil medvěda. Odvěcí karpatští obyvatelé – vlci, medvědi a jiná lesní zvěř, státní hranice na rozdíl od nás neznají a stejně jako někteří milovníci přírody je nerespektují.

Strategičtí sousedé

Chráněná krajinná oblast Beskydy byla vyhlášena v roce 1973 a svou rozlohou 1 200 km2 je největší v České republice. Je tvořena horskými pásmy Moravskoslezských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů. Mimořádnost Beskyd z hlediska zde žijící fauny je dána jejich geografickou polohou. K CHKO Beskydy na východě bezprostředně přiléhá slovenská CHKO Kysuce, která má rozhodující vliv na příchod staronových migrujících živočišných druhů: vlka, rysa, medvěda a možná i kočky divoké. Na Kysucích se hojněji vyskytuje vydra říční, z glaciálních reliktů sýc rousný, kulíšek nejmenší, datlík tříprstý a myšivka horská. Na některých vzácných místech žije i endemit čolek karpatský a zalétá sem orel skalní i orel křiklavý. Stále bydliště zde mají ostříž lesní a včelojed lesní.
Severním sousedem jsou Slezské Beskydy v Polsku, kde jsou relativně uspokojivé stavy tetřeva hlušce a jeřábka lesního. Vyskytují se tu i vlci a rysové a výjimečně i medvěd, který se sem občas patrně zatoulá ze Slovenska. Beskydy tedy těží z faktu, že jsou začleněny do širšího přírodního areálu a díky tomu zde kromě velkých šelem stále najdete například vzácné druhy bezobratlých: např. tesaříka alpského a vzácné druhy motýlů, jako je jasoň červenooký a jasoň dymnivkový.

Botanická pokladnice

Ze zkušenosti vím, že drtivé většině lidí zůstává význam slova Beskydy (beskydy = odlesněné kopce a pastviny) utajen. Toto významové slovo dnes již v této části Západních Karpat stejně v mnohém neplatí. Pochází z časů, kdy původní obraz hor významně formoval člověk během valašské kolonizace v 16. a 17. století. Lidé káceli lesy, proměňovali je v pastviny a pasekářské usedlosti byly rozptýleny po horské krajině i do vyšších poloh. S postupným poklesem pastevních aktivit si les začal brát ztracená území zpět. Dnes pokrývá lesní porost asi 71 % popisované oblasti, i když z podstatné části jde bohužel o smrkové monokultury. Původní složení karpatské vegetace, tedy bukojedlové pralesy a pravé horské smrčiny, se zachovalo pouze na relativně menších lokalitách.
CHKO Beskydy poskytuje domovské území mnoha vzácným a chráněným druhům rostlin, které jsou typické pro oblast Západních Karpat. Vsetínské vrchy a Javorníky se pyšní třiceti vstavačovitými druhy. Na jaře poutníka ohromí na lučinách rozkvetlé koberce srstnatců bezových, srstnatců májových, vstavačů mužských, pětiprstek žežulníků i mnoha dalších druhů orchidejí a šafranů – např. šafrán Heuffelův a bělokvětý.
V květnatých bučinách objevíte lýkovec jedovatý, kyčelnici cibulkonosnou, kopytník evropský a mnohé další rostliny. Mezi nejcennější zástupce beskydské flóry nepochybně patří orchidej střevíčník pantoflíček, lilie zlatohlavá, mečík střechovitý a měsíčnice vytrvalá. Ve vyšších polohách můžete narazit i na hořec tolitový. V beskydských rašelinných lokalitách roste mimo jiné ďáblík bahenní, rašeliník a rosnatka okrouhlolistá.

Naděje pro orly skalní

Nebýt rušných komunikací a fragmentace krajiny, mohla by logická migrace karpatské zvěře probíhat zcela nerušeně. Nejen z toho důvodu se za minulá desetiletí výrazně ztenčily stavy některé zvířecí populace. Kdysi se například do Beskyd sjížděli movití střelci z celé Evropy, aby ulovili tetřeva. Tetřev je na životní prostředí velmi náročný a dnes zde přežívá jen asi dvacet těchto ptáků. Poněkud lepší situace je se stavy jeřábků lesních a velmi uspokojivé jsou počty čápů černých.
Vedle vzácného kulíška nejmenšího a sýce rousného se Beskydy mohou pochlubit další mimořádně vzácnou sovou: puštíkem bělavým, který se kromě této oblasti vyskytuje v Česku už jen na Šumavě. Tato nádherná světlá sova je veliká téměř jako výr velký a je pro ni typické, že často létá i za světla. S oblibou obývá staré bučiny a smíšené porosty pralesovitého typu ve vyšších polohách.
Z ohrožených dravců hnízdí v Beskydech např. včelojed lesní, ostříž lesní, krahujec obecný a jestřáb lesní. Díky nezdolnému úsilí Záchranné stanice v Bartošovicích probíhá ve spolupráci se slovenskou stranou projekt návratu impozantních orlů skalních (tento druh zde naposledy hnízdil v roce 1893). Realizace repatriačního projektu byla zahájena v roce 2006 a už bylo vypuštěno několik těchto majestátních dravců. Bohužel již jeden orel byl nalezen otráven nalíčenou návnadou.

Šelmy se lidem „nehodí“?

Významná strategická poloha Beskyd, navazující na rozsáhlý karpatský horský komplex, je výhodná i pro návrat migrujících velkých karpatských šelem, které zde byly v minulosti vyhubeny. (Více viz Kamarádil jsem s rysem: Ludvík Kunc, Malíř posedlý velkými šelmami). Bohužel medvědi, vlci i rysové se musí potýkat s odvěkým nepřátelstvím ze strany lidí. Z toho důvodu působí od roku 1999 v Beskydech dobrovolníci z řad Vlčích hlídek (pod záštitou Hnutí DUHA v Olomouci), kteří významně pomáhají profesionálním pracovníkům CHKO s monitoringem a s mapováním výskytu vzácných živočichů.
Hnutí DUHA rovněž vypsalo peněžitou odměnu (cca 100 000 Kč) za dopadení a usvědčení pytláka či pytláků. Bohužel odhalení a dopadení pytláků je v obtížném horském terénu nejen značně obtížné, ale téměř nemožné.
V úvahách o pytláctví však mějme na paměti i moudrá slova Alistaira Grahama z jeho knihy Rajští zahradníci: „Pytláctví není příčinou, ale jen nástrojem úbytku zvěře. Nejvlastnější příčinou je lidská populační exploze, která nevyhnutelně vytlačuje volně žijící zvířata.“

Čekání na dobré ovoce

Lidskou populaci naštěstí netvoří jen pytláci, ale i lidé odpovědní, kteří chtějí měnit stav přírody k lepšímu. Jsou si vědomi toho, jak jsou šelmy v přírodě nezastupitelné a jakou důležitost mají biokoridory pro veškerou západokarpatskou faunu. Jen těmto nadšencům je třeba děkovat například za snahu o zřízení ekoduktu přes rušnou komunikaci u Mostů u Jablunkova, která by umožňovala migraci zvěře ze Slovenska na Moravu. Tuto iniciativu vede Správa CHKO Beskydy a ekologické organizace, ale jejich bitva není dosud vítězně dobojována.
V roce 2003 přijaly vlády České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenské republiky a Ukrajiny takzanou Karpatskou úmluvu, která rámcově vymezuje společná pravidla pro ochranu a udržitelný rozvoj Karpat. Jejím cílem je chránit karpatskou faunu a flóru formou poskytování pomoci zaměřené na zlepšování životní úrovně lidí žijících ve zmíněných regionech. Karpatská úmluva chce aktivně řešit problémy nezaměstnanosti, ale také neplánované výstavby, nadměrné těžby přírodních surovin, znečištění životního prostředí, odlesňování a nadměrné myslivosti. Věřme, že i tato mezinárodní smlouva, jejíž obsah vypadá na papíru velmi sympaticky, brzy ponese ovoce…


Rady do batohu

Inspiraci k beskydským túrám můžete načerpat v útlém, avšak přehledném a zasvěceném průvodci Petra Davida a Vladimíra Soukupa – Beskydy a Ostravsko (nakl. Soukup a David, 2002). Vynikající pomůckou k získání znalostí o přírodních rezervacích a přírodních památkách Beskyd je publikace Agentury ochrany přírody a krajiny ČR: Beskydy – Chráněná území ČR – Ostravsko (vydání z roku 2004). K orientaci vám pomohou mapy edice Klubu českých turistů (v měřítku 1:50 000): Slezské Beskydy a Jablunkovsko (č. 97), Moravskoslezské Beskydy (č. 96) a Javorníky západ (č. 95). Sousední území na Slovensku najdete na mapě Kysucké Beskydy, Veĺká Rača (č. 101).

Důležité adresy
Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
Správa CHKO Kysuce, U Tomalí 1511, 022 01 Čadca, Slovensko
Hnutí DUHA (místní skupina Olomouc, která se zasazuje o projekt ochrany velkých karpatských šelem), Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc


Drobky z beskydské hostiny

Beskydy nabízí obrovské množství přírodních pozoruhodností. Tady jsou alespoň některé nich:
Legendární prales Mionší (169,70 ha) nabízí téměř původní les karpatských jedlobučin s příměsí klenu. Lze navštívit pouze s průvodcem.
Nefalšovanou karpatskou divočinu nabízejí přírodní rezervace Mazácký Grúnik (strmý svah v jihozápadní části skupiny Lysé hory) a Mazák (prudký západní svah pod vrcholem Lysé hory).
K velkým zvláštnostem Beskyd patří třiatřicet jeskyní: největší je Cyrilka, dlouhá 370 m (na Pustevnách); kuriozitou je rovněž Ledová jeskyně, v níž vydrží led po celý rok.
Kromě „bezručovského výplazu“ na Lysou horu si poutník určitě nemůže nechat ujít výstup na legendami opředený Radhošť s kaplí sv. Cyrila a Metoděje. Cestou z Pusteven stojí socha pohanského boha úrody, stád a pohostinnosti Radegasta, kterou vytvořil v roce 1929 rodák z Frenštátu pod Radhoštěm Albín Polášek až v Chicagu.
V Rožnově pod Radhoštěm stojí Valašské muzeum v přírodě – jeden z největších a nejkrásnějších skanzenů v celé Evropě.
Milovníci samoty zamíří na dlouhý hřeben spojující horské pásmo od Velkého Polomu až po Makytu.
Romantici si určitě nenechají ujít národní přírodní rezervaci Pulčín – Hradisko s roklemi a bizarními skalními útvary.
Bylo by škoda nejmenovat Salajku, Razulu, Travný, Ondrášovy díry, Kněhyni – Čertův mlýn, Čerňavinu či magickou Čantoryji (která ukrývá ve svém nitru polské „blanické“ rytíře). Výčet beskydských krás by ale mohl ještě velmi dlouho pokračovat…

Reklama

  • Zdroj textu:

    Příroda 1–2/2010

  • Zdroj fotografií: Filip Chludil

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Myšlenka, že sex má co do činění se zvýšeným pocitem nabuzení, je postavena na reálném základě.

Zajímavosti

Elektrický letoun „Spirit of Innovation“ dosáhl maximální rychlosti 623 kilometry za hodinu.

Věda

Ikonický snímek Buzze Aldrina na Měsíci a méně známá výbava pro náboženský obřad, kterou si přibalil s sebou.

Vesmír

Svatba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny ve Špýru na iluminaci z kroniky Balduina Lucemburského (14. století).

Historie

Hitler měl po příjezdu na místo dobrou náladu a s ostatními žertoval.

Válka
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907