Poklady Titanicu: Podaří se někdy zaoceánský parník vyzvednout?

03.09.2021 - Vilém Koubek

Ani bezmála čtyři kilometry pod hladinou nenalezl vrak Titanicu klid. Někteří chtěli jeho torzo vyzvednout pomocí pingpongových míčků, jiní s využitím vosku…

<p>Havárie Titanicu otřásla celým světem a vedla ke zpřísnění bezpečnostních opatření na moři.</p>

Havárie Titanicu otřásla celým světem a vedla ke zpřísnění bezpečnostních opatření na moři.


Reklama

V roce 1987 se k Titanicu vydala francouzská výprava a vyzvedla z něj několik set předmětů, což se setkalo s hlubokým nesouhlasem zejména americké a britské veřejnosti, stále žijících účastníků katastrofy a příbuzných obětí. Francouzská expedice byla označena za vykradače hrobů a byly vzneseny požadavky, aby se Titanicu dostalo oficiálního prohlášení za hrob a památník neštěstí. K tomu ale nedošlo, neboť leží v mezinárodních vodách a nemá majitele.

Předchozí část: Vykradené poklady Titanicu: Kam mizí vzácné předměty z potopené lodi?

Jediným oficiálním držitelem práv na vyzvedávání artefaktů z Titanicu je společnost RMS Titanic, Inc., jejíž pracovníci se k vraku potápějí a zkoumají, jak se vrak od předešlých let změnil. Kongres Spojených států amerických v roce 1987 schválil zákon, který zakazuje prodej a vystavování předmětů vyzvednutých z Titanicu na území USA.

Najdu ho a vyzvednu!

Nabízí se samozřejmě otázka, zda by nebylo lepší vrak ze dna vyzvednout a zakonzervovat ho v muzeu. Vedle přirozeného protiargumentu, že by se tím narušilo místo historické tragédie, je rovněž nutné zmínit, že by loď v současném stavu cestu k hladině jednoduše nevydržela. Slaná voda, bakterie a koroze způsobily, že jsou ostatky velmi křehké a pomalu se hroutí samy do sebe. Nejprve by se tudíž musely zpevnit, ovšem vzhledem k hloubce a náročnosti operace by se náklady vyšplhaly do astronomické výše.  

V minulosti však o návrhy na vyzvednutí vraku nebyla nouze. Například Douglas Woolley v polovině 60. let – tedy ještě před lokalizováním Titanicu – nabízel, že jej v batyskafu sám najde a dopraví k hladině pomocí nylonových balonů rozmístěných na trupu. K uskutečnění jeho plánu vznikla společnost Titanic Salvage Company, idea ovšem ztroskotala na otázce, jak balony v hloubce bezmála 4 km nafouknout. 

Mezi voskem a vazelínou

V průběhu 70. let přišla řada nadšenců s dalšími obskurními myšlenkami. Vrak by se prý dal vyzvednout tak, že by se do něj napumpovalo 180 000 tun roztaveného vosku nebo vazelíny. Objevil se dokonce návrh naplnit ho pingpongovými míčky, jenže autor si jaksi nespočítal, že by je tlak vody okamžitě rozdrtil. Křehké sportovní pomůcky proto nahradily skleněné koule, které by tlaku odolaly. Od nich se ovšem upustilo po vyčíslení výrobní ceny, jež se zastavila v přepočtu na pěti miliardách korun.

Brit Arthur Hickey se proslavil myšlenkou jednoduše plavidlo spolu s okolní vodou zmrazit, a tragikomicky z něj tak vytvořit „ledovec“. Jelikož má led nižší hustotu než voda, stoupl by vrak k hladině, kde by ho lodě zachytily a odtáhly k pevnině. Firma The BOC Group však spočítala, že by se do okolí trosek muselo napumpovat půl milionu tun tekutého dusíku, a Titanic tak zůstal na dně…

Každý den rozhoduje

Záchrana ztroskotané lodi z mořského dna obecně patří mezi nejnáročnější námořní operace. V okamžiku, kdy se plavidlo potopí, začíná hra o čas – vrak totiž nedokáže odolávat nástrahám hlubin a rychle chátrá. Jeho vytažení na hladinu navíc komplikuje řada faktorů jako síla proudů či počasí. Akce se zkrátka musí precizně naplánovat a každý promeškaný den, kdy k ní panovaly ideální podmínky, se na stavu trosek podepisuje. 

Titanic se dokonce nachází v natolik špatném stavu, že by možná bylo lepší zbylé artefakty z interiérů vylovit. Často se skloňuje hlavně rádio, jehož pomocí loď volala o pomoc. Okolo cenného předmětu se však strhla právní bitva, a o jeho osudu tak v současnosti není rozhodnuto.

Osmdesát let pod vodou

Ne všechny lodě, které skončily na dně oceánu, potkal stejný osud jako Titanic. Výjimku představuje třeba plavidlo Maud, postavené pro druhou arktickou expedici Roalda Amundsena. Na rozdíl od dalších lodí dobrodruha pojmenovaných Gjøa a Fram neskončilo v muzeu, nýbrž ve vlastnictví společnosti Hudson’s Bay Company, která ho proměnila v zásobovací dopravní prostředek. Roku 1926 pak Maud během jedné ze svých cest zamrzla v kanadském zálivu Cambridge a o čtyři roky později se tam potopila. Na dně setrvávala až do roku 2016, kdy se po předešlém průzkumu usoudilo, že je i po více než 80 letech reálné ji vyzvednout. Následně se na torzo připevnilo 50 pytlů s plynem, každý o nosnosti 3,6 tuny, a s jejich pomocí vystoupal vrak na hladinu.

TIP: Největší mystérium v dějinách mořeplavby: Proč zmizela posádka lodi Mary Celeste?

Loď se záhy přesunula do Norska a dnes ji lze spatřit v tamním městě Vollen. Vznikala však tak, aby odolala i nejdrsnějším podmínkám v arktických vodách, a její výdrž pod hladinou tomu odpovídala. Titanic na druhou stranu utrpěl poškození před potopením i po klesnutí na dno a víc než sto let v mořské vodě na něm napáchalo škody, kvůli nimž se už zřejmě nikdy v celé kráse na vzduch nedostane. Nezbude nám tak než obdivovat jen artefakty vylovené z jeho útrob. 

Válečné loďstvo do šrotu

Zdaleka největší námořní akce, při níž se ze dna vyzvedávaly vraky, se uskutečnila v letech 1922–1939. Německé loďstvo bylo po první světové válce ukotveno pod britským dohledem nedaleko skotského přístavu Scapa Flow. Německý admirál se však obával, že by mohli Britové plavidla prostě obsadit a začlenit do svého námořnictva, takže je raději nechal roku 1919 potopit. Ačkoliv Británie dokázala několik z nich odtáhnout na mělčinu, šlo ke dnu 45 z 52 válečných lodí, přičemž některé skončily v hloubce až 45 m. O jejich vyzvednutí se ve zmíněných letech postaraly převážně společnosti Cox & Danks a Metal Industries. S bitevníky se však nezacházelo zrovna v rukavičkách – po „výlovu“ byly rozebrány na šrot.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Královna měla pro Sarah Forbes Bonettu slabost – i ona se cítila v dětství osamělá a smutná.

Historie

Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.

Příroda

Nejdůležitějším plynem atmosféry je dusík – plyn špatně rozpustný v kapalinách, který v lidském těle v podobě bublinek dokáže napáchat rozsáhlé škody. 

Zajímavosti

Rekonstrukce vikingské osady v L'Anse aux Meadows.

Věda
Vesmír

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907