Pokles porodnosti není konec světa. Pokud se dokážeme přizpůsobit
Vyspělý svět čelí bezprecedentnímu poklesu porodnosti, který mění podobu rodiny, ekonomiky i budoucnosti celých společností. Řešením podle odborníků není návrat ke starým pořádkům, ale schopnost adaptace.
Dlouho se lidstvo obávalo přelidnění. Dnes se ale čím dál víc mluví o opačném demografickému jevu – globálnímu poklesu porodnosti. Ještě v roce 1970 měla průměrná žena v Mexiku sedm dětí, dnes jsou to necelé dvě. A Mexiko rozhodně není v tomto směru výjimkou.
Podle odhadů Institutu pro zdravotní metriky a hodnocení (IHME) bude do roku 2050 více než tři čtvrtiny zemí světa pod hranicí takzvané udržitelné porodnosti, která činí přibližně 2,1 dítěte na ženu. Některé země, jako například Jižní Korea, klesly dokonce pod hodnotu 1 dítěte na ženu, což je historicky bezprecedentní.
Moderní podoba rodičovství
Rychlý a plošný pokles porodnosti vědce zaskočil. Na vině jsou především hluboké společenské, ekonomické a kulturní proměny. Mezi hlavní příčiny patří rostoucí vzdělanost žen, jejich rostoucí ekonomická nezávislost a s tím spojené odkládání nebo úplné odmítání mateřství. Přístup k antikoncepci i posun ve vnímání partnerských vztahů umožnil oddělit sexualitu od reprodukce.
V mnoha zemích se také proměnil náhled na fungování rodiny – ženy už nechtějí být těmi, kdo nese veškerou zátěž péče o domácnost a děti, zatímco jejich muži se věnují kariéře a setrvávají v tradičních představách o rolích v rodině. Tento nesoulad vede často k tomu, že ženy si raději zvolí život bez partnera i bez dětí.
Důležitou roli hrají také ekonomické faktory. Vysoké náklady na bydlení, výchovu dětí, vzdělání a zdravotní péči mnoho párů odrazuje od rodičovství. Zejména ve velkých městech, kde je životní úroveň nejvyšší, porodnost klesá nejrychleji.
K tomu se přidává i moderní kultura rodičovství. Řada rodičů se snaží svým dětem věnovat maximum času, financí a pozornosti, což je při současných životních podmínkách často únosné jen pro menší počet potomků. Mnozí mladí vstupují do pracovního života později, navíc v prostředí, které je vysoce konkurenční a nestabilní, což další plánování rodiny ztěžuje.
Stárnoucí svět
Výsledky této demografické změny budou mít dlouhodobý dopad. Společnosti, jejichž růst byl po dekády založen na stabilním přírůstku obyvatel, nyní čelí opačné situaci. Snižuje se počet lidí v produktivním věku a rychle roste podíl seniorů. Během příštích 25 let by se v mnoha zemích měl podíl lidí starších 65 let téměř zdvojnásobit.
Tento vývoj ohrožuje stabilitu penzijních systémů, zdravotnictví i celé ekonomiky. Méně mladých znamená nejen méně pracovní síly, ale také méně inovací, slabší armády, nižší daňové příjmy a v konečném důsledku i menší vliv států na světové scéně.
Různé země reagují na vzniklou situaci různě. Žádné řešení ale zatím nepřineslo zásadní obrat. Finanční pobídky, jako jsou jednorázové příspěvky za narození dítěte, přinášejí jen omezený a dočasný efekt. Například australský „baby bonus“ vedl krátkodobě k sedmiprocentnímu nárůstu porodnosti, přičemž není zdaleka jisté, zda se jednalo o skutečný nárůst počtu dětí, nebo pouze o jejich dřívější narození.
Jako efektivnější se ukazuje být komplexní podpora rodin – dostatečně dlouhá a dobře placená rodičovská dovolená, dostupná a kvalitní předškolní péče a vzdělávání, dostupné bydlení a vyvážené rozdělení péče mezi oběma rodiči.
Skandinávie a východní Evropa
Skandinávské země, které v těchto oblastech investují nejvíce, zaznamenaly pomalejší pokles porodnosti než zbytek Evropy. Studie navíc ukazují, že pokud se otcové více zapojují do výchovy, zvyšuje se pravděpodobnost pořízení druhého dítěte a snazší je i návrat žen do zaměstnání.
Zajímavý pohled v tomto směru přinesla studie z několika zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky. Výzkum ukázal, že ženy, jejichž partneři se aktivně zapojují do péče o dítě, mají nejen vyšší pravděpodobnost, že se rozhodnou pro druhé dítě, ale také častěji pracují na plný úvazek. To naznačuje, že rovnoměrné sdílení domácích povinností může být významným faktorem při rozhodování o velikosti rodiny. Česká zkušenost tak potvrzuje širší trend: podpora rovnoprávného rodičovství může představovat jeden z účinných nástrojů řešení demografické krize.
V některých zemích by mohla pomoci zmírnit dopady demografického poklesu imigrace. Mladí lidé z rozvojových zemí mohou vykrýt nedostatek pracovní síly v ekonomikách s nízkou porodností, zvýšit daňové příjmy a přispět k inovacím. Tento přístup ale naráží na politické a kulturní bariéry, navíc může vyvolat negativní dopady v zemích, odkud migranti odcházejí.
Vzhledem k tomu, že návrat ke starým populačním trendům je nepravděpodobný, odborníci stále častěji hovoří o potřebě adaptace. Je třeba přepracovat důchodové systémy, upravit věkovou hranici odchodu do důchodu, posílit zdravotní péči o starší populaci a rozvíjet systém péče o závislé osoby.
Výzkumy navíc ukazují, že dnešní sedmdesátníci mají kognitivní schopnosti srovnatelné s padesátníky z přelomu století. Starší lidé, kteří zůstávají aktivní, ať už v práci nebo péčí o vnoučata, jsou zdravější a méně trpí samotou.
Méně dětí, více výzev
Kromě toho je třeba investovat do zvyšování kvality života všech – od podpory rovnosti, přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a dostupnému bydlení. Právě společnost, která nabízí naději a stabilitu, má větší šanci, že v ní lidé budou chtít mít děti. Pokud se podaří vytvořit prostředí, kde je snadné skloubit rodičovství s osobním a profesním rozvojem, může to vést k přirozenému zvýšení porodnosti – byť jen mírnému.
Zároveň je důležité změnit pohled na samotný počet obyvatel. Nižší populace nemusí být automaticky negativní zprávou. Méně lidí může znamenat menší tlak na přírodní zdroje a větší možnost investovat do kvality života jednotlivců. Pokud se podaří zachovat ekonomickou stabilitu a společenskou soudržnost, může být i svět s nižší porodností klidnější, udržitelnější a spravedlivější.
Demografická změna, kterou nyní většina vyspělého světa zažívá, je hluboká a komplexní. Nejde pouze o čísla, ale o hodnoty, instituce a budoucnost, kterou si přejeme utvářet. Pokles porodnosti je problémem pouze tehdy, pokud se mu nedokážeme přizpůsobit. Pokud však dokážeme reagovat moudře, může se z krize stát příležitost.
