Pokrm bohů: Proč se Mayové vydávali na poslední cestu s hrnkem kakaa?

23.10.2018 - Jaroslav Petr

Čokoláda dokáže zdolat i ta nejpřísnější předsevzetí. Zatímco dnes je především pro ženy synonymem „sladkého hříchu“, v minulosti patřila k pokrmům vyvolených...

<p>Autory názvu kakao jsou Aztékové. Ti pro ně používali slovo <em>cacahuatl</em> čili <em>„hořká voda“.</em></p>

Autory názvu kakao jsou Aztékové. Ti pro ně používali slovo cacahuatl čili „hořká voda“.


Reklama

Yo Pe ukusuje z plodu kakaovníku. Hořká semena plive do ohně a baví se tím, jak to v plamenech pokaždé krátce zasyčí. 

„Co to tady voní?“ zeptá se užasle jeho žena, jen co vejde do chýše.

Yo Pe natáhne vzduch nosem. Ano. Opravdu. Vskutku zvláštní vůně. A rozhodně ne nepříjemná. Zamyšleně hrábne klackem do ohniště a z uhlíků se vykoulí ožehnuté kakaovníkové semeno. Opatrně ho zvedne ze země a hned ho zase upustí, protože si o ně popálí prsty.  

„Ukaž,“ usměje se žena. Sebere semeno ze země, párkrát na ně v dlaních foukne a přivoní. „To je ono. To je ta vůně. Čichni si!“

Yo Pe přičichne. Pak se jeho pohled sveze k odloženému kávovníkovému plodu. Kdo by řekl, že ta nechutně hořká semena mohou takhle krásně vonět? Možná by se s nimi dalo něco udělat… 

Tak nějak mohly vypadat počátky výroby kakaa a čokolády před bezmála třemi tisíciletími. Kakaové boby získávají svou jedinečnou chuť i aroma až díky poměrně složitému postupu, při kterém semena projdou nejprve fermentací a následně pražením. Historici předpokládají, že klíčovou roli sehrála náhoda. Tajemství stále halí i přesné místo, kde k tomuto objevu došlo. Zcela určitě to bylo kdesi na území dnešního Mexika. 

Kakaová měna 

Zásluhy za objev jedinečného aroma a chuti kakaa můžeme zřejmě s klidným svědomím připsat starým Olmékům. Ti nechávali kakaová semena několik dní kvasit v jámách překrytých listím. Pro obohacení chuti přidávali k fermentujícím semenům další rostliny, například vanilku, magnolii nebo i silně pálivé papričky. Po zkvašení kakaové boby očistili, usušili a pražili. Poměrně brutálně. Vkládali kakaové boby přímo do ohně a ty pak byly bezmála spálené. 

Kakao tvořilo nedílnou součást kultury středoamerických indiánů. Olmékové si cenili kakaových bobů natolik, že je dokonce používali jako platidlo. Některé středoamerické civilizace zřejmě prodělaly kakaovou „měnovou krizi“, během které se staly kakaové boby příliš drahým artiklem. Jako platidlo pak používali dokonalé imitace kakaových bobů vyrobené z jílu. Podoba byla tak věrná, že po staletích zmátla i archeology, kteří „falešné kakao“ objevili. Vědci se zpočátku domnívali, že našli skutečné boby a žasli nad tím, jak dokonale se dochovaly. Teprve bližší průzkum odhalil pravdu. 

K svatbě i na pohřeb

Kakaovník uctívali i staří Mayové. Každoročně slavili svátky na počest boha Ek Chuaha, patrona kakaovníku. Při obřadech mu obětovali psa se skvrnami v barvě kakaových bobů. Kakao hrálo nezastupitelnou roli i během svatebních obřadů. Žena při nich musela manželovi připravit čokoládový nápoj. Za klíčový znak kvality nápoje považovali Mayové bohatou pěnu. 

V mayských chrámech nacházejí archeologové nádoby se stopami po zbytcích kakaa. Usuzují z toho, že pití tohoto nápoje bylo nedílnou součástí mnoha náboženských obřadů. Nádoby se zbytky kakaa se také běžně nacházejí i v mayských hrobech. Tady ale není jasné, jestli se i při pohřbech popíjelo kakao, nebo zda nebožtíci dostávali s sebou na cestu do světa mrtvých svůj oblíbený „hrneček“

Staří Mayové vyráběli z kakaa posvátné nápoje i pokrmy, které byly předchůdci dnešní čokolády. Zároveň vnímali kakao a výrobky z něj jako symbol vysoké společenské prestiže. Jeho příprava nebyla soukromou záležitostí, ale společenskou událostí. Takto připravené kakao se pilo při slavnostních příležitostech podobně, jako se dnes otevírá láhev výborného vína, koňaku nebo whisky. Mayové si na nápojích a pokrmech z kakaa pochutnávali při oslavách konce mayského roku nebo při obřadech, kdy byli mladí muži uváděni mezi dospělé

Hořká voda Aztéků 

Proč si právě kakaovník a jeho semena vydobyly u starých civilizací Střední Ameriky takovou úctu? Semena kakaovníku obsahují látku theobromin. Ta se nevyskytuje jen v kakaových bobech, ale také v listech čajovníku nebo v ořeších kola. Theobromin patří do příbuzenstva mnohem známějšího kofeinu. Obě látky mají k sobě tak blízko, že se „kávový“ kofein v lidském těle látkovou výměnou zčásti proměňuje na „kakaový“ theobromin.  

Podobně jako kofein má i theobromin na lidský organismus povzbuzující účinky. Na rozdíl od kofeinu působí poněkud slaběji na nervový systém, ale je razantnější v účincích na srdce a cévy. Povzbudivou sílu kakaovníkových semen poznali lidé už před mnoha tisíciletími. Proto začali kakaovník sami pěstovat. 

Padesát šálků denně

Aztékové považovali kakao za dar boha Opeřeného hada a jejich vládci si nechávali v kakaových semenech platit daně od svých vazalů. Připisovali mu léčivé účinky a považovali ho za mocné afrodisiakum. Dobyvatel říše Aztéků conquistador Hernando Cortez popisuje kakao ve zprávě pro krále Carlose I. jako nápoj, který „zvyšuje odolnost a zahání únavu“. Aztécký vládce Monzetuma údajně vypil za den až padesát šálků kakaa s různými příchutěmi - od vanilky až po čili papričky

Vysokou cenu dodávaly kakaovým bobům potíže při jejich pěstování. Kukuřice a další plodiny rostly v příhodném klimatu Střední Ameriky „skoro samy“. Kakaovník ale vyžaduje zvláštní druhy půdy a přiměřené množství srážek. V neposlední řadě musí růst na zastíněných místech, protože včely a další hmyz, který opyluje kakaovníkové květy, se vyhýbá přímému slunci. Neopylené květy nevytvářejí plody se semeny. 

TIP: Čokoláda dokáže zlepšit lidskou paměť až o desítky let

Zatímco o zpracování kakaa a jeho konzumaci v civilizacích Střední Ameriky archeologové ledacos vědí, pěstování této plodiny středoamerickými indiány stále ještě halí tajemství. Zbytky rostlin se v tropickém, teplém a vlhkém klimatu rychle rozkládají. Nevíme, kde všude se kakao pěstovalo a odkud kam se dováželo. Ze svědectví prvních španělských conquistadorů vyplývá, že kakaovníky rostly hlavně na březích některých řek v dnešním Belize. Jestli se ale kakao pěstovalo i někde jinde a kde všude, zůstává záhadou. 

  • Zdroj textu:

    Historická červená knihovna

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stoupající hladiny způsobí ve městech škody, jejichž očekávaná výše dosáhne do konce století desítek trilionů korun.

Zajímavosti
Věda
Historie

Rekonstrukce hrubého vzhledu magnetického pole Slunce. Je zřejmé, že jde o velmi komplikovaný magnet

Vesmír

Menší obrázky ukazují, jak karty vidíme my, a větší, jak je vidí včely.

Zajímavosti

Příslušníci Local Defence Volunteers - konkrétně tito muži bojovali proti Němcům už v Belgii za Velké války

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907