Pokrok lemovaný omyly (5): Nejnověji vyvrácené vědecké teorie

Řadu teorií, které vědci ještě relativně nedávno považovali za všeobecně platné, bylo nutné přehodnotit. Zdatným pomocníkem v odhalování omylů se přitom stávají nejmodernější technologie.

Skrytá bakterie

V průběhu 20. století se ordinace stále častěji plnily pacienty s žaludečními vředy, což lékaři spojovali především s narůstajícím stresem a nezdravým stylem života. Teprve v 80. letech zjistil Australan Barry Marshall, že za zmíněné onemocnění může bakterie Helicobacter pylori. V roce 2005 pak za svůj objev získal Nobelovu cenu.

Na velikosti nezáleží 

Představa, že se inteligence živočichů pojí s velikostí mozku a že největší IQ mají savci, vzala rovněž za své relativně nedávno. Mnohé studie provedené v posledních dvaceti letech totiž prokázaly, že i zvířata s malou mozkovnou mohou disponovat relativně vysokou inteligencí. Podle práce z roku 2005 se dokonce někteří ptáci, jako havrani či krkavci, pyšní inteligencí srovnatelnou s šimpanzem.

Na jedné lodi 

Velká studie z roku 2002 ukázala, že navzdory předpokladům panují mezi jednotlivými lidskými rasami minimální genetické odlišnosti: Větší rozdíly najdeme mezi dvěma Afričany než mezi Afričanem a Euroasijcem. Žádná rasa ve smyslu genetiky tudíž neexistuje – je pouze lidský druh.

Všichni jsme Afričané

Tzv. multiregionální teorie představovala jednu z hypotéz, podle níž nejstarší Homo sapiens nepochází pouze z Afriky, ale souběžně se vyvinul na více místech planety z druhu Homo erectus. Genetický výzkum posledních desetiletí však ukázal, že prapůvodní kroky lidstva skutečně vedou na černý kontinent – neboli že jsme všichni vzešli z jediné skupiny předků žijících v Africe.

Člověk versus mech

S rozvojem genetického výzkumu padla také teorie, že složitější organismy musejí mít zároveň víc genů. Kompletní lidský genom se podařilo popsat v roce 2003 a do té doby se odhadovalo, že jsme nositeli 100 tisíc genů. Ve skutečnosti jich máme pouze 19–20 tisíc a tato hodnota bledne i ve srovnání s mnoha jednoduchými druhy: Například mech Physcomitrella patens má 32 tisíc genů. 

Pravda jménem incest 

Ještě v roce 2000 se běžně učilo, že egyptský vládce Tutanchamon zemřel za dramatických okolností: Buď při nehodě svého vozu taženého koňmi, nebo v souboji. Genetika ovšem vědcům opět připravila překvapení. Ukázalo se totiž, že panovník coby plod incestu trpěl řadou vrozených chorob a měl velmi slabý imunitní systém. Krátce před smrtí si faraon zlomil nohu a rána se zanítila. Nedlouho předtím navíc prodělal malárii a jeho tělo tak intenzivní nápor nevydrželo.