Pokrok na odiv světu: V roce 1891 se v Praze konala Jubilejní zemská výstava

28.04.2019 - Ilona Šťastná

Jubilejní zemská výstava v Praze měla být připomenutím první průmyslové výstavy v Evropě, konané o sto let dříve u příležitosti korunovace Leopolda II. Praze dala nejen Křižíkovu fontánu, ale stala se i projevem sebevědomí a úspěchů českého národa

<p>Císař František Josef I. na Jubilejní zemské výstavě v Praze.</p>

Císař František Josef I. na Jubilejní zemské výstavě v Praze.


Reklama

Velkou zásluhu na uskutečnění výstavy měla pražská obchodní komora a její předseda Bohumil Bondy. Roku 1887 vznikla z jeho popudu komise, která nakonec ustanovila zřízení stálé výstavní budovy v bubenečském parku. O rok později se rozhodlo o termínu výstavy a jejím názvu. Schválené výdaje činily 1 132 000 zlatých. Podnik si vyžadoval postavení mnoha budov, což se ovšem potkalo s velkou nepřízní počasí. Navzdory povodni v září 1890 a silným mrazům na přelomu let 1890 a 1891 byla výstava slavnostně zahájena 15. května 1891. Událost doprovázely Dvořákovy fanfáry a úvodní projev pronesl arcivévoda Karel Ludvík. Později ji navštívil i sám císař František Josef I. 

Impozantní i bláznivé

Hlavní projektanti výstavy Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl zastavěli společně s Františkem Thomayerem, který se staral o sadovou úpravu, plochu o rozloze 300 000 metrů čtverečních. Vyrostlo na ní 150 budov, kterým dominoval Průmyslový palác – první montovaná ocelová konstrukce kombinovaná se sklem u nás. Jeho konstrukce vážila 800 tun a ocelové oblouky měly rozpětí 38 metrů. Impozantní byla i dřevěná vstupní brána, ozdobená znaky čtyřiceti českých měst – na výstavišti stála až do roku 1952. Další významnou budovou byla Strojovna, kde vystavovali strojní expozice například Emil Škoda nebo Daněk a spol. 

Jednotlivé pavilony měly různorodou podobu. Například Pavilón českých papírníků vypadal jako staroegyptský chrám, Pavilón pěti českých železáren byl ve stylu francouzské renesance, před Cukrovarnickým pavilónem lákala návštěvníky obrovská homole cukru, Rybářský pavilón měl vesnický styl s pavlačí a rybníčkem, zatímco Pavilón českých turistů lákal na podobu gotického hradu.  

Z panské čtvrti ke Křižíkovi

V takzvané panské čtvrti se nacházely pavilóny šlechtických rodin, kde vystavovali například hrabě Černín, Harrach, kníže Lobkovic nebo arcivévoda František Ferdinand d´Este. Jejich pavilóny měly podobu loveckých zámečků a mysliven a chlubily se expozicemi lesního a polního hospodářství, které doplňovaly rodové zajímavosti, jako například zkrvavený oděv Viléma Slavaty vystavovaný hrabětem Černínem.

Pozoruhodná byla i Česká chalupa s expozicí přibližující český venkov, Zahradnický pavilón se skleníky, Balónová aréna či Pavilón Retrospektivní výstavy s expozicí starožitností a lidových památek. Kromě toho stálo na výstavišti množství malých stánků, atrakcí, restaurací, vináren a pivnic, ba dokonce i japonská čajovna.

TIP: Křižíkova fontána: Čarovná hra světel a vody

K největším atrakcím patřila bezesporu Křižíkova fontána. Celý princip fungoval na proudící vodě, skleněných deskách, zbarvených sklech a elektrických lampách s parabolickými zrcadly. Každá lampa měla pohyblivý rám a jeho otáčení vytvářelo spolu s proudící vodou kýžené světelné efekty. Velice složité zařízení se stalo ozdobou i lákadlem celé výstavy 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Margaret trávila s Peterem dvacet čtyři hodin denně, šest dní v týdnu. A tvor se do ní bláznivě zamiloval.

Zajímavosti

Robot ANYmal může kráčet po čtyřech nohou, jezdit po čtyřech kolech i balancovat na zadních.

Věda

Provolání Jiřího z Poděbrad českým králem na plátně Václava Brožíka z roku 1898.

Historie

Americký pěšák si prohlíží varovnou ceduli, v pozadí vyřazený panther, Kolín nad Rýnem.

Válka
Zajímavosti

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku). (zdroj: Profimedia)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907