Pokrok na odiv světu: V roce 1891 se v Praze konala Jubilejní zemská výstava

28.04.2019 - Ilona Šťastná

Jubilejní zemská výstava v Praze měla být připomenutím první průmyslové výstavy v Evropě, konané o sto let dříve u příležitosti korunovace Leopolda II. Praze dala nejen Křižíkovu fontánu, ale stala se i projevem sebevědomí a úspěchů českého národa

<p>Císař František Josef I. na Jubilejní zemské výstavě v Praze.</p>

Císař František Josef I. na Jubilejní zemské výstavě v Praze.


Reklama

Velkou zásluhu na uskutečnění výstavy měla pražská obchodní komora a její předseda Bohumil Bondy. Roku 1887 vznikla z jeho popudu komise, která nakonec ustanovila zřízení stálé výstavní budovy v bubenečském parku. O rok později se rozhodlo o termínu výstavy a jejím názvu. Schválené výdaje činily 1 132 000 zlatých. Podnik si vyžadoval postavení mnoha budov, což se ovšem potkalo s velkou nepřízní počasí. Navzdory povodni v září 1890 a silným mrazům na přelomu let 1890 a 1891 byla výstava slavnostně zahájena 15. května 1891. Událost doprovázely Dvořákovy fanfáry a úvodní projev pronesl arcivévoda Karel Ludvík. Později ji navštívil i sám císař František Josef I. 

Impozantní i bláznivé

Hlavní projektanti výstavy Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl zastavěli společně s Františkem Thomayerem, který se staral o sadovou úpravu, plochu o rozloze 300 000 metrů čtverečních. Vyrostlo na ní 150 budov, kterým dominoval Průmyslový palác – první montovaná ocelová konstrukce kombinovaná se sklem u nás. Jeho konstrukce vážila 800 tun a ocelové oblouky měly rozpětí 38 metrů. Impozantní byla i dřevěná vstupní brána, ozdobená znaky čtyřiceti českých měst – na výstavišti stála až do roku 1952. Další významnou budovou byla Strojovna, kde vystavovali strojní expozice například Emil Škoda nebo Daněk a spol. 

Jednotlivé pavilony měly různorodou podobu. Například Pavilón českých papírníků vypadal jako staroegyptský chrám, Pavilón pěti českých železáren byl ve stylu francouzské renesance, před Cukrovarnickým pavilónem lákala návštěvníky obrovská homole cukru, Rybářský pavilón měl vesnický styl s pavlačí a rybníčkem, zatímco Pavilón českých turistů lákal na podobu gotického hradu.  

Z panské čtvrti ke Křižíkovi

V takzvané panské čtvrti se nacházely pavilóny šlechtických rodin, kde vystavovali například hrabě Černín, Harrach, kníže Lobkovic nebo arcivévoda František Ferdinand d´Este. Jejich pavilóny měly podobu loveckých zámečků a mysliven a chlubily se expozicemi lesního a polního hospodářství, které doplňovaly rodové zajímavosti, jako například zkrvavený oděv Viléma Slavaty vystavovaný hrabětem Černínem.

Pozoruhodná byla i Česká chalupa s expozicí přibližující český venkov, Zahradnický pavilón se skleníky, Balónová aréna či Pavilón Retrospektivní výstavy s expozicí starožitností a lidových památek. Kromě toho stálo na výstavišti množství malých stánků, atrakcí, restaurací, vináren a pivnic, ba dokonce i japonská čajovna.

TIP: Křižíkova fontána: Čarovná hra světel a vody

K největším atrakcím patřila bezesporu Křižíkova fontána. Celý princip fungoval na proudící vodě, skleněných deskách, zbarvených sklech a elektrických lampách s parabolickými zrcadly. Každá lampa měla pohyblivý rám a jeho otáčení vytvářelo spolu s proudící vodou kýžené světelné efekty. Velice složité zařízení se stalo ozdobou i lákadlem celé výstavy 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Hormon lásky pomáhá lidskému srdci. (foto: PixabayCC0)

Věda

Dokud nedošlo k jejímu zatčení, byla Alžběta Báthoryová považována za dobrou paní, která o své poddané během  manželovy nepřítomnosti pečovala a chovala se k nim vlídně. (foto: Alamy Stock Photo, Keith Corrigan)

Historie

Flak 36 se osvědčil jako protitanková zbraň. Zde v protiletadlové roli v britském Imperiálním válečném muzeu. (foto: Wikimedia Commons, Rickard ÅngmanCC BY-SA 3.0)

Válka

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907