Křižíkova fontána: Čarovná hra světel a vody

01.04.2016 - Lucie Jahodářová


Reklama

Slavná atrakce, která roku 1891 okouzlila návštěvníky Jubilejní zemské výstavy. Voda tryskající nad skleněným dnem nádrže byla zespodu osvětlována obloukovými lampami, nad nimiž se otáčely desky s různobarevnými tabulemi skla. To je jen zjednodušený princip strhující technické vymoženosti, známé jako Křižíkova fontána.

Důmyslná konstrukce

Světelná fontána však nepředstavovala novinku, od osmdesátých let 19. století byla nedílnou součástí každé velké výstavy. Přinášela nejen ohromující podívanou, ale také symbolizovala skryté možnosti nastupující pohonné a světelné síly, elektrické energie. Přesto se ta Křižíkova vymykala. Použil totiž vlastní myšlenku s jednoduchým provedením.

Samotná konstrukce fontány Františka Křižíka byla mimořádnou technickou invencí. Do dvoustupňového bazénu, který navrhl architekt Antonín Wiehlem, vestavěl do horní nádrže 80 trysek, do spodní osm. Horní byla umístěna na železných nosnících nad okružní komorou. Na dně pokrytém deskami z křišťálového skla bylo vyvedeno patnáct různě velkých a tvarovaných průduchů. Každý byl zakončen tryskami, které usměrňovaly proudy vody do požadované podoby vodotrysku, jejich tvar byl proto buď kuželovitý, nebo zvoncový.

Delirium barev

Ve dně bazénu pak byly vodotěsně zasklené obloukové lampy upravené jako reflektory. Nad každým se otáčela deska se čtyřmi různobarevnými tabulemi skla, čímž se vytvářely barevné paprsky. Díky záměnnosti skel bylo možné vyvolat pestrou paletu barev. Z původní myšlenky jejich automatické výměny sešlo, protože se ukázala v praxi nespolehlivá, a zůstalo u ručního otáčení. V okamžiku, kdy byla jedna ze čtyř tabulí osvětlována září obloukové lampy, mohla obsluha zbývající tři skla vyměnit.

Osvětlovány nebyly pouze stoupající proudy, ale skrz prosklené stěny horního bazénu též jednotlivé vodopády přepadů. Proud do světel dodávaly dynamoelektrické stroje Františka Křižíka. Pro spuštění a ovládání fontány bylo třeba čtyř osob, mezi nimiž často nechyběl ani sám konstruktér.

TIP: Překvapení na Jubilejní výstavě 1891: První elektrická tramvaj vzbudila senzaci

Přestože fontána chrlila 250 litrů vody za vteřinu, vykazovala díky uzavřenému oběhu nízkou spotřebu. Voda byla poháněna parním strojem, který ji čerpal z dolní nádrže do větrníku o výšce šest metrů, dále do rozdělovací komory a poté k jednotlivým průduchům. Vytrysklá voda padala do horní nádrže a odtud přepadovými mušlemi odtékala do spodního bazénu, odkud byla opět přečerpávána vzhůru.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Islandský ledovcový vulkán Grímsvötn sbírá síly k dalšímu výbuchu. Čeká se do měsíce až do roka.

Věda

Setkání s fosou tváří v tvář je velmi vzácná událost. Sledování tohoto zvláštního výtvoru evoluce zblízka je pro zoologa vrcholným zážitkem.

Příroda

Novodobé pojetí rohatého boha plodnosti a stád Velese.

Zajímavosti

Nová zjištění vědců o trpasličí planetce Ceres, přináší nové otázky. Skrývá se pod jejím povrchem slaný oceán?

Vesmír
Revue

Carevna Alexandra Fjodorovna (sedící v křesle) se svými třemi nejstaršími dcerami v úborech zdravotních sester.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907