Poodhalená hadí tajemství: V čem tkví výjimečnost hadího těla?

01.05.2020 - Jaroslav Petr

Typický tvar dodává hadímu tělu jeho silně zredukovaná kostra, která umožňuje protažení na délku i roztažení do šířky. Mimořádné jsou i samotné hadí zuby nebo schopnost roztáhnout tlamu do impozantní šířky

<p><strong>Kobra indická</strong> <em>(Naja naja)</em> tančící za zvuků fakírovy píšťaly představuje oblíbenou rekvizitu laických představ o Indii. Skutečnost je však zcela odlišná – jeden ze čtyř nejnebezpečnějších hadů Indie totiž vůbec neslyší.</p>

Kobra indická (Naja naja) tančící za zvuků fakírovy píšťaly představuje oblíbenou rekvizitu laických představ o Indii. Skutečnost je však zcela odlišná – jeden ze čtyř nejnebezpečnějších hadů Indie totiž vůbec neslyší.


Reklama

Hadům zcela chybí přední i zadní končetiny a kosti, kterými jsou končetiny napojeny na páteř. U některých hadů, např. u hroznýšů (Boinae) se dochovaly zakrnělé zbytky pánve. Výjimečně jsou tyto zbytky pánve patrné i na povrchu těla, kde tvoří jakési „ostruhy“. Některé druhy využívají tyto výběžky při páření.

Tlama do šířky

Kostra hadů se kromě lebky skládá v podstatě už jen z obratlů a žeber. Obratlů mívají hadi v závislosti na druhu od 150 do 500 a na každý z nich je napojen pár žeber. Kosti jsou vzájemně spojeny pružnými vazy, což dovoluje hadům překvapivé protažení těla na délku nebo naopak roztažení do šířky.

Stavba hadí lebky je podřízena potřebě roztáhnout čelisti tak, aby jimi prošla i rozměrná kořist, protože hadi polykají své oběti vcelku a často konzumují živočichy, kteří jsou těžší než oni sami. Například spodní čelist není na „bradě“ srostlá, ale obě kosti jsou spojeny pružným vazem. Díky tomu se tlama většiny hadů dokáže roztáhnout do impozantní šířky.

Kořist „v rukavici“

Velký význam mají při polykání kořisti i zuby. Ty bývají skloněny tak, aby kořist nemohla hadovi z tlamy vyklouznout. Zuby jsou přitom často vystaveny enormnímu zatížení a vždycky nevydrží. Hadům naštěstí zuby opakovaně dorůstají i několikrát za život. Hadi, kteří nejsou vybaveni jedovými zuby, mívají v horní čelisti hned dvě řady krátkých zubů háčkovitého tvaru. V dolní čelisti jim vyrůstá jedna řada zubů.

TIP: Poodhalená hadí tajemství: Přeborníci beznohého života

Na každé straně hlavy mají hadi ještě zvláštní kosti volně spojené s čelistí. Ty umožňují při polykání rozměrného sousta, aby se pravá a levá čelist posouvaly nezávisle na sobě. Čelisti tak „pochodují“ střídavými „kroky“ na levé a pravé straně a pomalu se posouvají po soustu vpřed. Had v řadě případů nevtahuje kořist do svých útrob, ale sám se na ni pomalu „navléká“, asi jako když si natahujeme na ruku rukavici.

Střelba na cíl

Některé druhy kober využívají duté přední jedové zuby ke stříkání jedu až na vzdálenost několika metrů. Sprška toxinů je určena útočníkovi a kobra ji používá na svou obranu. Pohybem hlavy dokáže kobra proud jedu ze zubů překvapivě přesně zamířit. Cílí přednostně na oči. Plný zásah kobřím jedem do očí může útočníka zabít nebo poznamenat na zbytek života.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907