Poodkrytý život městských lišek: Postavení matky určuje budoucnost mláďat

14.08.2017 - Zuzana Teličková

Sousedi s rezavou oháňkou -<p>Už více než třicet let sledují vědci lišky, které žijí na území anglického Bristolu</p>
Sousedi s rezavou oháňkou -

Už více než třicet let sledují vědci lišky, které žijí na území anglického Bristolu


Reklama

Biologové z University of Bristol zjistili, že v rodinách lišek žijících ve městech rozhoduje o tom, zda mládě rodinu opustí či v ní zůstane, genetická příbuznost s matkou. Lišky se snadno adaptovaly na život v blízkosti lidí a žijí v rodinných skupinkách sestávajících z dominantního páru a různého počtu podřízených dospělých jedinců. Část potomstva zůstává navždy v rodině, zatímco ostatní mladé lišky si musí najít místo v nové skupině.

TIP: Všudypřítomná a nepostradatelná liška aneb Predátor, který je všude doma

Dlouhodobým pozorováním a za pomoci analýz vzorků DNA se vědcům konečně podařilo odhalit historii jednotlivých liščích skupin. Ukázalo se, že synové dominantních matek odcházejí ze svých původních rodin, aby se tak zabránilo příbuzenskému křížení. Jejich sestry zůstávají v bezpečí rodinné smečky. U mláďat podřízených matek platí vzorec opačný. Vztah vůči otci, ať už je ve skupině dominantní či podřízený, nehraje při tomto rozhodování žádnou roli.

Vedoucí studie Helen Whitesideová říká: „Dominantní samce příchod jiných nepříbuzných samců nijak neohrozí. Ale fakt, že se samci odcházejí pářit i mimo skupinu, znamená, že se lišky příbuzenskému páření nakonec stejně nevyhnou.“ Lišky žijící na území Bristolu sledují vědci už od roku 1977. Mnohé z nich jsou vybaveny obojky s vysílačkou a vědcům se tak daří získávat mnoho důležitých informací o jejich dříve utajeném životě.

  • Zdroj textu:

    Příroda 9/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907