Potomstvu utajená vada: V novověku se krátkozrakost nenosila

08.11.2017 - Jiří Kubeš

Když procházíte českými a moravskými zámky, všude si povšimnete rodinných portrétů místní šlechty. Jedno však na nich hledáte marně, ačkoliv v moderním světě to má kde kdo – brýle

Brýle v novověku - Vymalovat se s nimi na portrét se zřejmě zrovna neslušelo
Brýle v novověku - Vymalovat se s nimi na portrét se zřejmě zrovna neslušelo

Reklama

Pod dojmem z vystavovaných portrétů si člověk jednoduše může myslet, že lidé před nějakými třemi staletími buď vůbec netrpěli očními neduhy, nebo že snad brýle nebyly v té době známy. Ani jedno však není pravda.

Marné snahy o léčbu

Známe nejen šlechtice špatně slyšící (Jan Maxmilián z Thun-Hohensteinu, který skoro neslyšel na pravé ucho, a proto ho léčili už v průběhu kavalírské cesty v Nizozemí), ale i ty se zrakovými potížemi. Nejlépe se zatím podařilo prozkoumat problémy, jež měl se svýma očima hrabě a později čtvrtý kníže z Ditrichštejna jménem Walter Xaver (1664–1738).

Jednalo se o jednoho z mladších synů slavného knížete Ferdinanda z Ditrichštejna. Walter trpěl od mládí častým krvácením z nosu, bolestmi hlavy a špatně viděl. Jeho „oční defekt“ se pokoušeli poprvé pořádně řešit, až když mu bylo okolo dvaceti let. Většina tehdejších lékařů ale byla skeptická a tvrdili, že se mu už nedá pomoci. Ani léčba jistým „famózním okulistou“ v Paříži v roce 1687 nepřinesla kýžený efekt. Choroba se pak s přibývajícím věkem postupně zhoršovala. Zřejmě se jednalo o šedý či zelený zákal, takže se nemůžeme divit, že kníže po padesátce některé dny vůbec neviděl. Nakonec byl ze všeho tak zoufalý, že se v roce 1730 podrobil operaci očí, o níž však bohužel nic podrobnějšího nevíme.

Pro intelektuály, nikoliv šlechtu

Walter Xaver rozhodně nebyl jediným šlechticem, který měl problémy se zrakem. Někteří byli na rozdíl od něho naštěstí jen dalekozrací či krátkozrací a jejich problém mohly vyřešit brýle. Ty vynalezli pravděpodobně Italové na konci 13. století a dlouho se vyráběly s konvexními čočkami. Nákupy takových „očních skel“ šlechtou máme tu a tam dokumentovány v účetním materiálu a díky tomu třeba víme, že dvacetiletý Antonín Kryštof z Nostic (1708–1740) nosil brýle v době pobytu v Paříži.

TIP: Revoluce v očním lékařství? Přicházejí bionické oči

Vymalovat se s nimi na portrét se však zřejmě neslušelo, protože se to nesrovnávalo s očekávaným obrazem aristokrata na veřejnosti. Nejstarší zobrazení totiž ukazují s brýlemi jenom duchovní a učence. Proto asi neznáme moc podobizen šlechticů s brýlemi ani v západní Evropě, natož pak u nás. Ani stárnoucí Petr Vok z Rožmberka, poslední mohykán svého rodu, velký sběratel a milovník knih, se s brýlemi nenechal vymalovat, ačkoliv je prokazatelně používal.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907