Když procházíte českými a moravskými zámky, všude si povšimnete rodinných portrétů místní šlechty. Jedno však na nich hledáte marně, ačkoliv v moderním světě to má kde kdo – brýle
Pod dojmem z vystavovaných portrétů si člověk jednoduše může myslet, že lidé před nějakými třemi staletími buď vůbec netrpěli očními neduhy, nebo že snad brýle nebyly v té době známy. Ani jedno však není pravda.
Známe nejen šlechtice špatně slyšící – Jan Maxmilián z Thun-Hohensteinu, který skoro neslyšel na pravé ucho, a proto ho léčili už v průběhu kavalírské cesty v Nizozemí, ale i ty se zrakovými potížemi. Nejlépe se zatím podařilo prozkoumat problémy, jež měl se svýma očima hrabě a později čtvrtý kníže z Ditrichštejna jménem Walter Xaver (1664–1738).
Jednalo se o jednoho z mladších synů slavného knížete Ferdinanda z Ditrichštejna. Walter trpěl od mládí častým krvácením z nosu, bolestmi hlavy a špatně viděl. Jeho „oční defekt“ se pokoušeli poprvé pořádně řešit, až když mu bylo okolo dvaceti let. Většina tehdejších lékařů ale byla skeptická a tvrdili, že se mu už nedá pomoci. Ani léčba jistým „famózním okulistou“ v Paříži v roce 1687 nepřinesla kýžený efekt. Choroba se pak s přibývajícím věkem postupně zhoršovala. Zřejmě se jednalo o šedý či zelený zákal, takže se nemůžeme divit, že kníže po padesátce některé dny vůbec neviděl. Nakonec byl ze všeho tak zoufalý, že se v roce 1730 podrobil operaci očí, o níž však bohužel nic podrobnějšího nevíme.
Walter Xaver rozhodně nebyl jediným šlechticem, který měl problémy se zrakem. Někteří byli na rozdíl od něho naštěstí jen dalekozrací či krátkozrací a jejich problém mohly vyřešit brýle. Ty vynalezli pravděpodobně Italové na konci 13. století a dlouho se vyráběly s konvexními čočkami. Nákupy takových „očních skel“ šlechtou máme tu a tam dokumentovány v účetním materiálu a díky tomu třeba víme, že dvacetiletý Antonín Kryštof z Nostic (1708–1740) nosil brýle v době pobytu v Paříži.
TIP: Slepota Jana Lucemburského: Neúspěšný mastičkář skončil v pytli v řece
Vymalovat se s nimi na portrét se však zřejmě neslušelo, protože se to nesrovnávalo s očekávaným obrazem aristokrata na veřejnosti. Nejstarší zobrazení totiž ukazují s brýlemi jenom duchovní a učence. Proto asi neznáme moc podobizen šlechticů s brýlemi ani v západní Evropě, natož pak u nás. Ani stárnoucí Petr Vok z Rožmberka, poslední mohykán svého rodu, velký sběratel a milovník knih, se s brýlemi nenechal vymalovat, ačkoliv je prokazatelně používal.
PřírodaPro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScott, CC BY-SA 4.0)