Potupa českých zemí: Nelítostné Obnovené zřízení zemské (2.)

03.07.2016 - Michal Šimo

Aby Ferdinand přetvořil zemi v absolutní monarchii, potřeboval patřičné zákony, jimiž by nové pořádky zcela legalizoval


Reklama

Celý dokument si samozřejmě vyžádal pečlivou přípravu a Ferdinandovi rádci na něm začali pracovat již v průběhu roku 1625. Jako předlohu využili staré zemské právo z 16. století, ovšem došlo k jeho dalekosáhlé revizi podle nových královských požadavků. Kromě omezení stavovské moci vedl Ferdinanda i náboženský motiv. Rekatolizační snahy, do jejichž čela se Habsburkové rádi stavěli, sice probíhaly již od začátku dvacátých let, ale v dlouhodobé perspektivě potřebovaly také své pevné ukotvení v zemském zákoně.

TIP: Vraťte se na počátek vydání neslavného dokumentu

Konec moci českých stavů

Obnovené zřízení přineslo dalekosáhlé změny. Na prvním místě se Habsburkové prohlásili za dědičné držitele českého království. Silně tím narušili dosavadní moc českých stavů. Především tím chtěli zamezit jakémukoli dalšímu pokusu o své budoucí svržení. Dokument mimo jiné zavedl absolutistické zřízení, neboť veškerou soudní a zákonodárnou pravomoc soustředil do rukou panovníka, který ji vykonával za pomoci svých centrálně řízených úřadů. Stavovským orgánům, především zemskému sněmu, byla ponechána jen minimální pravomoc kupříkladu v oblasti vyhlašování daní. Ve většině případů šlo však jen o formální činnost. Obnovené zřízení také výrazným způsobem zasáhlo do uspořádání zemského sněmu. Velkého posílení se dostalo zejména stavu duchovnímu. Naopak města a rytíři doznali citelného oslabení. Panovník si také přivlastnil právo dosazovat zemské úřednictvo a do budoucna si tímto činem zachoval zásadní vliv na chod státu. 

Další nepříjemný bod přineslo zrovnoprávnění češtiny s němčinou v rámci úředního styku. Zemské sněmy a důležitá zasedání, která řídila chod země, již do budoucna nemusela být vedena výlučně v češtině. Opatření mělo mnohem větší význam, než by se na první pohled zdálo. Z praktického hlediska tím nová šlechta ztratila veškerou motivaci se učit českému jazyku. Němčina totiž představovala do jisté míry módní záležitost již na počátku 17. století a reálně hrozilo, že češtinu postupně zcela vytlačí. Tedy alespoň v rámci zemských elit, které měly největší vliv na politický, náboženský a pochopitelně i kulturní vývoj naší země. 

Náboženské hledisko mělo také svůj obrovský význam. Obnovené zřízení zemské definitivně zavedlo katolicizmus jako jediné legální náboženství na území českého království. Jinověrci museli buď přestoupit anebo volit nedobrovolný odchod do exilu. Tento bod měl zásadní význam na budoucí rekatolizaci českého obyvatelstva a právě na jeho základě odešlo po roce 1627 z českého území mnoho významných osobností z řad protestantských vyznání, utrakvistů, ale například i členů jednoty bratrské, jako byl Jan Amos Komenský. Možnost legálně opustit zemi však mohla využít pouze šlechta. Poddanského obyvatelstva se to netýkalo, protože bylo, natrvalo připoutáno k půdě svého pána. Prostým lidem tedy nezbylo nic jiného než přestoupit na katolickou víru. V opačném případě riskovali represálie, které budoucí rekatolizace skutečně v mnoha případech přinesla. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 4/2010

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907