Pozorování evropského satelitu CryoSat dokládají masivní tání v Grónsku

06.11.2021 - Stanislav Mihulka

<p>Evropský satelit CryoSat</p>

Evropský satelit CryoSat


Reklama

Analýza snímků evropského satelitu CryoSat ukázala, že extrémní případy tání ledu v Grónsku jsou za posledních 40 let stále častější a intenzivnější, zvyšují hladinu moří a zvyšuje se i riziko vzniku záplav po celém světě. Badatelé zjistili, že za uplynulých 40 let se zvýšilo množství vody, které roztává v Grónsku, přibližně o 21 procent. Tání grónského ledu se také stává méně předvídatelným.

Tající Grónsko

Jen za poslední desetiletí z Grónska odtálo do oceánu přibližně 3,5 bilionů tun vody. Takové množství by zaplavilo celou Velkou Británii do výšky asi 15 metrů. Hladinu světového oceánu takové množství vody zvedlo zhruba o jeden centimetr.

Podle vedoucího autora studie Dr. Thomase Slatera z Univerzity v Leedsu je alarmující zejména fakt, že třetina uvedeného množství pochází ze dvou horkých let 2012 a 2019. V těchto sezónách vedlo extrémně horké počasí k rekordnímu tání grónského ledu. Právě extrémní počasí, jako jsou vlny veder, jsou teď hlavní příčinou ubývání ledu v Grónsku.

Během poslední dekády dosahoval odtok z Grónska v průměru 357 miliard tun ročně a maxima dosáhl v roce 2012, kdy z oblasti odtálo 527 miliard tun ledu. To je více než dvojnásobek minimálního odtoku 247 miliard tun, ke kterému došlo v roce 2017. Podle spoluautorky studie Dr. Amber Leesonové navíc odhady modelů naznačují, že grónský ledový příkrov přispěje ke globálnímu vzestupu hladiny moří do roku 2100 o 3 až 23 cm.

TIP: Zběsilé tání: V Grónsku zmizely dvě miliardy tun ledu za jediný den

Zvýšená hladina moří způsobená táním ledu podle vědců nejen že zvyšuje riziko záplav pro pobřežní oblasti, vážným způsobem narušuje i mořské ekosystémy Severního ledového oceánu. Vyšší hladina oceánu může také změnit vzorce oceánské a atmosférické cirkulace, které ve svém důsledku ovlivňují povětrnostní podmínky na celé planetě.

Zelené Grónsko nepopírá změnu klimatu

Nedávná studie kombinující klimatologii a historii ukázala, že v dobách, kdy v Grónsku žili vikingové (tedy v letech 985 až 1450), se teploty podobaly těm dnešním. Grónsko v této době bylo opravdu zelené. Průměrně byla tato doba o 1,5 stupně teplejší než během ostatních staletí. Toto výjimečné období bylo velmi podobné grónské současnosti, kdy se také teploty pohybují v létě kolem deseti stupňů nad nulou. Vědci ovšem upozorňují, že na rozdíl od dneška, bylo tehdejší oteplování jen lokální.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907