Pozorování evropského satelitu CryoSat dokládají masivní tání v Grónsku

06.11.2021 - Stanislav Mihulka

<p>Evropský satelit CryoSat</p>

Evropský satelit CryoSat


Reklama

Analýza snímků evropského satelitu CryoSat ukázala, že extrémní případy tání ledu v Grónsku jsou za posledních 40 let stále častější a intenzivnější, zvyšují hladinu moří a zvyšuje se i riziko vzniku záplav po celém světě. Badatelé zjistili, že za uplynulých 40 let se zvýšilo množství vody, které roztává v Grónsku, přibližně o 21 procent. Tání grónského ledu se také stává méně předvídatelným.

Tající Grónsko

Jen za poslední desetiletí z Grónska odtálo do oceánu přibližně 3,5 bilionů tun vody. Takové množství by zaplavilo celou Velkou Británii do výšky asi 15 metrů. Hladinu světového oceánu takové množství vody zvedlo zhruba o jeden centimetr.

Podle vedoucího autora studie Dr. Thomase Slatera z Univerzity v Leedsu je alarmující zejména fakt, že třetina uvedeného množství pochází ze dvou horkých let 2012 a 2019. V těchto sezónách vedlo extrémně horké počasí k rekordnímu tání grónského ledu. Právě extrémní počasí, jako jsou vlny veder, jsou teď hlavní příčinou ubývání ledu v Grónsku.

Během poslední dekády dosahoval odtok z Grónska v průměru 357 miliard tun ročně a maxima dosáhl v roce 2012, kdy z oblasti odtálo 527 miliard tun ledu. To je více než dvojnásobek minimálního odtoku 247 miliard tun, ke kterému došlo v roce 2017. Podle spoluautorky studie Dr. Amber Leesonové navíc odhady modelů naznačují, že grónský ledový příkrov přispěje ke globálnímu vzestupu hladiny moří do roku 2100 o 3 až 23 cm.

TIP: Zběsilé tání: V Grónsku zmizely dvě miliardy tun ledu za jediný den

Zvýšená hladina moří způsobená táním ledu podle vědců nejen že zvyšuje riziko záplav pro pobřežní oblasti, vážným způsobem narušuje i mořské ekosystémy Severního ledového oceánu. Vyšší hladina oceánu může také změnit vzorce oceánské a atmosférické cirkulace, které ve svém důsledku ovlivňují povětrnostní podmínky na celé planetě.

Zelené Grónsko nepopírá změnu klimatu

Nedávná studie kombinující klimatologii a historii ukázala, že v dobách, kdy v Grónsku žili vikingové (tedy v letech 985 až 1450), se teploty podobaly těm dnešním. Grónsko v této době bylo opravdu zelené. Průměrně byla tato doba o 1,5 stupně teplejší než během ostatních staletí. Toto výjimečné období bylo velmi podobné grónské současnosti, kdy se také teploty pohybují v létě kolem deseti stupňů nad nulou. Vědci ovšem upozorňují, že na rozdíl od dneška, bylo tehdejší oteplování jen lokální.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907