Pravda o Červené Karkulce: Výstraha před prostitucí a feministický manifest

20.11.2016 - Kateřina Vašků

Čtete svým dětem před spaním pohádky? Třeba tu o Červené Karkulce? Podle některých badatelů jde o příběh varující před nucenou prostitucí a feministický manifest žen nenávidějících muže

Nevinnost pod červeným čepcem -<p>Je příběh o Karkulce vyprávěním o triumfu žen nenávidějících muže?</p>
Nevinnost pod červeným čepcem -

Je příběh o Karkulce vyprávěním o triumfu žen nenávidějících muže?


Reklama

K nejzajímavějším a nejrozšířenějším pohádkám světa patří příběh o Červené karkulce. Na různé varianty historky o malé holčičce, babičce a vlkovi totiž narazíme nejen po celé Evropě, ale i v Africe či v Asii. V Japonsku, Koreji a Číně v ní ovšem místo vlka vystupuje tygr.

Čínská Karkulka? 

Dosavadní nejrozšířenější teorie označovala za kolébku příběhu Čínu. Práce britských vědců z Durhamské univerzity v čele s Jamshidem Tehranim však vnesla do této oblasti nové světlo. Badatelé uplatnili pro výzkum původu pohádky o Karkulce matematický model, určený obvykle ke zkoumání vývoje biologických druhů. „Je to podobné, jako když biolog dokazuje, že lidé a ostatní lidoopi sdílejí společného předka, ale přesto jde o odlišné druhy,“ upřesnil metodu Tehrani.

Tým badatelů zkoumal celkem 58 variant Karkulky i příbuznou pohádku O vlku a sedmi kůzlátkách. Informace přitom čerpali z 33 různých komunit, včetně afrických a asijských, v jejichž verzích vystupuje místo vlka tygr. Výsledek pak shrnuli v článku Fylogeneze Červené karkulky publikovaném v časopise PLoS one: Dospěli k závěru, že zatímco příběh o vlkovi a kůzlátkách pochází z antiky asi z období 1. století n. l., klasická Červená karkulka se zrodila v Evropě zhruba o tisíc let později. Čínská verze se pak podle vědců ve skutečnosti odvozuje z evropských tradic.

Čepeček jako symbol prostituce

Jak ovšem příběhu o děvčátku v červeném čepečku rozumět? Někteří badatelé tvrdí, že pohádky musíme chápat v rámci historického kontextu jejich vzniku – a v případě Karkulky jde podle nich o varování před nucenou prostitucí. Červená barva údajně odkazuje na červený pláštík, který ve Francii 17. století patřil ke znakům kurtizán stejně jako reklamních kampaní proti dětské práci. Pohádka tak vlastně měla varovat před nucenou dětskou prostitucí.

Mytologický výklad se naopak vzdaluje od symboliky příběhu mnohem více a tvrdí, že jde vlastně o zobrazení tzv. slunečního mýtu. Červenou čepičku máme vnímat jako jasné slunce, které pohltila temná noc (vlk), aby mohlo vzápětí znova povstat – doslova se „zrodit“ z temnoty (neboli z vlkova břicha).

Triumf žen

V rámci psychoanalytických interpretací – ať již s příklonem k freudovské psychoanalýze, či jungiánské analytické psychologii – vyzdvihují vědci především sexuální podtext příběhu. Například německý psycholog Erich Fromm vysvětluje červenou sametovou čepičku jako symbol menstruace. Matčina výstraha „nesejít z cesty“ a „nerozbít lahev“ představuje podle něj zřetelné varování před nebezpečím sexuality a ztrátou panenství.

Pozadí příběhu však prý lze podle Fromma interpretovat v mnohem hlubší rovině: „Muž je zde zastoupen lstivým zvířetem a pohlavní akt se líčí jako kanibalský čin, při němž ženu spolkne. […] Takový názor představuje výraz hlubokého nepřátelství vůči mužům a sexualitě.“ 

Zmíněné nepřátelství se podle německého odborníka zdůrazňuje i na konci příběhu, kdy se vlk s břichem naplněným kamením snaží hrát roli těhotné ženy. Samozřejmě však selhává a právě kameny (mimochodem symbol neplodnosti) jej nakonec stáhnou do studny, načež zostuzen ve své mužsko-ženské roli umírá. Podle Fromma tak pohádka vypráví „příběh o triumfu žen nenávidějících muže, který končí jejich vítězstvím“.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Openclipart

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907