Prázdné oceány: Kdy přijde doba posledních ryb na talíři?

09.02.2021 - Helen Scalesová

V našich představách jsou oceány plné ryb, jak dokládají mimo jiné pulty obchodů prohýbající se pod tíhou „čerstvých úlovků“. Ve skutečnosti však život pod hladinou skomírá a situace se nijak nelepší

<p>Ryby do obchodů putují ze stále odlehlejších lovišť, která čelí nadměrnému drancování. | <em>zdroj: Shutterstock</em></p>

Ryby do obchodů putují ze stále odlehlejších lovišť, která čelí nadměrnému drancování. | zdroj: Shutterstock


Reklama

Žralok Perezův se mihl kolem na vzdálenost ruky, za chvilku další a pak ještě třetí. Ani jeden z elegantních predátorů mi nevěnoval pozornost. Zdálo se, že jsou na lidskou přítomnost zvyklí. Ostatně potápěči jako já se ve vodách nedaleko tichomořského souostroví Palau doslova houfují, a žraloci je tak potkávají velmi často. Zmíněné místo totiž nabízí unikátní pohled na podvodní život dosud nenarušený člověkem. 

Vláda Palau bere ochranu životního prostředí velmi vážně: V roce 2015 dokonce prezident Tommy Remengesau ml. prohlásil 80 % národních vod za chráněnou zónu a zamezil tam rybaření. Okolí ostrovů se tak začlenilo do nové generace moderních podvodních rezervací. V následujícím roce zažila na popud tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy ohromnou expanzi havajská chráněná oblast Papahānaumokuākea: Po rozšíření se mohla pochlubit plochou 1,5 milionu čtverečních kilometrů, což odpovídá společné rozloze Španělska, Francie a Německa. 

Oddalování konce 

Motivace zakládat a rozšiřovat podobné oblasti pramení ze stále zřetelnějšího úbytku mořských ryb. V roce 2006 publikovala prominentní skupina vědců na stránkách časopisu Journal studii hodnotící stav světových oceánů. Z jejich výzkumu ohledně množství a pestrosti podvodního života vyplynula předpověď, že do roku 2048 zkolabují veškeré lovné lokality. Ne všichni experti se ovšem na zmíněném datu shodli, neboť stavělo na předpokladu, že se nakládání s oceány a míra rybolovu nezmění. Jiní odborníci provedli nové analýzy s vlastní metodikou a posunuli „krizi“ do roku 2070, či dokonce 2100. 

Každopádně se jedná o mrazivou předpověď, jejíž naplnění by ovlivnilo životy miliard lidí. Ani o patnáct let později se přitom přístup k oceánům příliš nezlepšil. „Situace načrtnutá ve studii je bohužel z velké části reálná,“ vysvětluje profesor Callum Roberts z britské University of York. „Množství mořských živočichů rapidně klesá.“

Rybaření za zenitem

Oceánský biolog Daniel Pauly loni se svými kolegy z The Sea Around Us Project publikoval výzkum, podle nějž jsme již zřejmě za vrcholem rybích stavů. Čtyřsetčlenný tým badatelů shromáždil statistiky od drobných rybářských společností a získal také neoficiální data od pytláků, která za normálních okolností zůstávají mimo záznam. Z analýzy vyplynulo, že celkové úlovky – zahrnující ryby, měkkýše a další živočichy – jsou mnohem vyšší, než tvrdí oficiální zprávy. Na první pohled může jít o dobré znamení, protože pokud v sítích končí větší úlovek, možná oceány přece jen nejsou tak prázdné. 

Mnohem víc než aktuální stav ovšem vědce děsí dlouhodobý vývoj. Před uvedenou studií se předpokládalo, že se objem chytaných ryb v 90. letech stabilizoval a nadále zůstával zhruba stejný. Podle nových čísel však rybáři dosáhli vrcholu úlovků v roce 1996 a od té doby chytí každý rok o 2 % méně – bez ohledu na rostoucí počet lodí či vývoj technologií.    

Úlevy a půjčky

Za globální krizi může hned několik problémů. V první řadě na moři operuje příliš mnoho lodí, takže každá uloví méně. Obor je lukrativní, neboť řada zemí poskytuje loďařům dotace na naftu, daňové úlevy či půjčky s nižším úrokem. Zároveň však rybolov poškozuje prostředí pod hladinou. Těžké sítě tahané po dně doslova trhají křehké ekosystémy na kusy, přičemž v nich uvízne také obrovské množství nechtěných živočichů. Posádka je obvykle hází zpět, tou dobou jsou už ovšem nebozí tvorové mrtví nebo právě umírají. 

Výbušná směs potíží zahrnuje i spojené nádoby kontaminovaných vod a globálního oteplování. Rostoucí teploty moří vyhánějí některé druhy blíž k pólům, narušují ekosystémy a poškozují korálové útesy. Zvyšující se koncentrace vzdušného oxidu uhličitého oceány okyseluje, což mimo jiné mění chování ryb. Navíc je vinou znečištění spousta mořských tvorů, kteří nám končí na talíři, plná mikroplastů… 

Ruku v ruce 

Řešení bude velmi náročné už jen proto, že jsou popsané problémy propletené a jeden často násobí dopady druhého. Nicméně efektivní opatření známe již dnes: Například oceánské rezervace představují ideální způsob obnovy rybích společenství. Pokud se v určitých oblastech rybolov zakáže, mohou se zdecimované populace ohrožených druhů v chráněných zónách opět rozrůst.

Studie z roku 2009 spojila stovky výzkumů na dané téma a poukázala, že rezervace přispívají k obnově společenstev v tropických i mírných vodách. Hustota živočišných druhů v chráněných oblastech se dramaticky zvýšila, průměrně o 166 %. Rozmanitost podvodního života pak stoupla o 20 %. Rezervace také pomáhají udržovat prostředí pod hladinou zdravé a umožňují ekosystémům odolávat klimatickým změnám. 

(Ne)chráněné rezervace 

Ideální příklad zlepšení nabízejí Filipíny: V 80. letech se pro lov uzavřelo 10 % korálových útesů okolo ostrůvku Apo. O dvacet let později se v rezervaci ztrojnásobil počet místně hojně chytaných bodloků pestrých a kranasů. Z chráněné zóny přitom profitují i přilehlé lokality, neboť tam vplouvá nový život. Rybáři z Apa hlásí o 50 % vyšší úlovky a podobný příběh vyprávějí vody rezervací po celém světě.

TIP: Jeden z nejizolovanějších ostrovů světa se mění v dokonalou přírodní rezervaci

Plocha chráněných částí oceánu postupně roste. Potíž tkví v tom, že se hranice vymezených zón těžko střeží. Mnoho zemí například nemá dost financí, aby najaly hlídkovací lodě. A čím rozlehlejší rezervace, tím vyšší náklady. Podle Jackie Savitzové z neziskové organizace Oceana je řešením rybářská plavidla „zviditelnit“ – a pomoct s tím má projekt Global Fishing Watch

Víme, kde chytáte

Zmíněný nástroj od roku 2016 zdarma ukazuje polohu rybářských lodí po celém světě. Zpracovává přitom data ze satelitního vysílání systémů AIS (Automated Information Systems), jež velkým plavidlům slouží k navigaci. Vedle polohy z nich lze zjistit také rychlost a směr plavby každé lodi. Projekt údaje filtruje, detekuje mezi nimi rybářská plavidla a zjišťuje, kdy a kde loví. 

Na pomoc s analýzou obrovského množství dat z AIS si Oceana přibrala Google. Global Fishing Watch tak může díky nadnárodnímu gigantu sledovat přes 35 tisíc rybářských lodí. Pozoruje je v reálném čase a výsledky rozborů jsou dostupné zhruba do 72 hodin. Předpokládá se, že by vlády mnoha zemí mohly stránku využít coby nástroj k přísnějšímu prosazování svých nařízení na ochranu prostředí. Například malý ostrovní stát Kiribati v Pacifiku již na základě pořízených dat zažaloval komerční rybářskou společnost v přepočtu o víc než 22 milionů korun, za ilegální lov v chráněné oblasti u Phoenixských ostrovů.

Jak zahnat žraloka 

Technologie se přitom nasazuje také do „boje“ s vedlejším úlovkem. Světový fond na ochranu přírody zastřešuje soutěž Smart Gear hledající nové způsoby, jak zabránit odlovu nechtěných druhů. Mezi její vítěze z roku 2014 patří například rozpustné peletky Super Polyshark: Umístěné do návnady uvolňují netoxický odpuzovač žraloků, a paryby tak nekončí jako nechtěná kořist. Mezi další pomocná zařízení se řadí plašiče vodního ptactva či sítě se speciálními otvory, kudy mohou uniknout lapené želvy nebo kytovci. 

Na již zmíněném souostroví Palau se zas testují pomůcky, které by mohly míru vedlejších úlovků snížit až o 20 %. Organizace The Nature Conservancy tam například zkouší nové typy háčků na dlouhých šňůrách pro lov tuňáků, na něž by se nemělo chytit tolik žraloků a želv – tedy druhů, kterých si návštěvníci pod hladinou cení nejvíc. Každý živý žralok totiž potápěčským společnostem v oblasti Palau vynese v přepočtu 45 milionů korun.

Začít se musí u lidí

Pulty supermarketů jsou stále plné mořských živočichů, a tak se jen obtížně věří studiím, podle nichž se oceány vyprazdňují. Díky správnému přístupu se sice povedlo některé oblasti vrátit do původního stavu: Například v 70. letech zkolabovalo loviště sleďů v Severním moři, avšak podle profesora Robertse se jej díky zákazu rybaření a odbornému dohledu povedlo obnovit. Nicméně vodní živočichové směřují do obchodů ze stále větších dálek. Až 90 % mořských tvorů zkonzumovaných v USA pochází z dovozu, v Evropě jde o 60 %. Loví se obvykle v odlehlejších a méně regulovaných regionech, jako na západě Afriky. Tamní vody se pak ocitají pod náporem, jenž ústí v ničení životního prostředí.  

TIP: Čas se krátí: Z oceánů mizí alarmujícím tempem žraloci a rejnoci

Právě rostoucí vzdálenost, kterou ryby absolvují z oceánu na talíř, by měla vyvolat větší zájem o jejich původ. „Zákaznické kampaně zásadně ovlivnily způsob, jakým si supermarkety ryby obstarávají,“ tvrdí Roberts. Stále větší část nabídky také pochází z ekologicky udržitelných chovů a veřejnost se intenzivněji zajímá o osud živočichů, kteří končí jako vedlejší úlovek. Navíc si lze informace o kupovaných rybách snadno zjistit pomocí mobilních aplikací, jako je Good Fish Guide. „Čím víc se budou lidé v obchodech o danou problematiku zajímat, tím dřív začnou brát řetězce záležitosti spojené s rybolovem vážně,“ uzavírá profesor Roberts. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sameček dudka spěchá nakrmit mláďata, která jsou i po opuštění hnízda nějakou dobu dokrmována.

Příroda

Křižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.

Věda
Historie
Zajímavosti

Rak signální se nechává bez problému obdivovat zblízka.

Příroda

José Luis Pereira a jeho úlovek ze 13. září.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907