Překvapivé zjištění: Potulná planeta má silné polární záře, podobné těm pozemským
Vesmírný teleskop Jamese Webba odhalil na potulné exoplanetě SIMP-0136 extrémně horkou atmosféru s rovnoměrnými silikátovými mraky a polárními zářemi připomínajícími ty pozemské.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba nedávno zacílil do relativně blízkého vesmíru, na potulnou exoplanetu SIMP-0136. Jde o super-jupitera v souhvězdí Ryb s hmotností zhruba 13 jupiterů, který se pohybuje vesmírem ve vzdálenosti okolo 20 světelných let od Sluneční soustavy.
Výjimečně výkonné a citlivé přístroje na palubě Webbova dalekohledu vědcům umožnily sledovat změny jasnosti této exoplanety v řádu minut, které lze využít ke zjišťování změn teploty, mraků nebo chemie. Některá z těchto měření jsou zatím nejpřesnější v historii pozorování atmosfér exoplanet.
Polární záře osamělé planety
Evert Nasedkin z Dublinské univerzity a jeho kolegové s překvapením zjistili, že z pozorování Webbova dalekohledu lze rovněž vyčíst silnou aktivitu polárních září, do značné míry podobnou polárním zářím u nás na Zemi nebo třeba na Jupiteru. Svá zjištění vědci publikovali v odborném časopisu Astronomy & Astrophysics.
Díky pozorováním Webbova dalekohledu víme, že teplota atmosféra potulné planety SIMP-0136 dosahuje přes 1 500 °C. Nasedkin a spol. dokázali detekovat změny teploty menší než 5 °C, které lze spojit s přítomností zmíněných polárních září, a také s chemickými změnami, které odpovídají mohutným bouřím, podobným Velké rudé skvrně na Jupiteru.
Dalším překvapivým zjištěním je, že potulná exoplaneta má velmi rovnoměrnou pokrývku mraků, které připomínají „peřinu“ zakrývající celou planetu. Vzhledem ke zjištěným teplotám ale mračna na SIMP-0136 určitě nejsou z vody jako ty pozemské, nýbrž ze zrnek křemene. Právě silikátová mračna podle vědců ohřívají horní atmosféru, což planetě dodává vizuálně ohromující, zářivou atmosféru.
