Přeslavné zrození konzumu: Před 150 lety byl otevřen první obchodní dům

13.05.2017 - Tomáš Konečný

V roce 1869 otevřela své brány stavba projektovaná Gustavem Eiffelem, která změnila Paříž. Nejednalo se ovšem o slavnou věž, nýbrž o Le Bon Marché – první obchodní dům na světě. A s ním se zrodilo utrácení jako životní styl

Aristide Boucicaut a jeho Le Bon Marché -<p>Aristide Boucicaut byl geniální obchodník. Svůj prodejní dům otevřel v nejluxusnější pařížské čtvrti</p>
Aristide Boucicaut a jeho Le Bon Marché -

Aristide Boucicaut byl geniální obchodník. Svůj prodejní dům otevřel v nejluxusnější pařížské čtvrti


Reklama

Když byl v 7. pařížském obvodu – kde sídlila řada velvyslanectví a prestižních institucí – ohromný prostor plný balkonů a galerií otevřen, označil jej spisovatel Émile Zola za „katedrálu moderní společnosti“. A šlo o „chrám“ vskutku revoluční: Uvnitř budovy se nacházely regály a pulty se zbožím, zákazníci měli možnost volného výběru a vstup byl zdarma. 

Sortiment se vystavoval volně a lidé se ho mohli dotýkat a zkoušet jej – zatímco ve starších obchodech se vždy „ukrýval“ za pultem a prodavač je vydal až po zaplacení. Nabízené předměty měly cenovku, kdežto v běžné prodejně zůstávala cena předem neznámá; řadu nakupujících to odrazovalo, protože nevěděli, zda si mohou danou věc dovolit. Z obchodního domu mohl člověk odejít, aniž by cokoliv koupil – něco dřív nemyslitelného. Na zboží lákala inzerce, bylo ho možné reklamovat či vrátit a některé kusy se příležitostně ocitaly ve slevě.

Zaměřeno na ženy

V pozadí celé myšlenky stál francouzský podnikatel Aristide Boucicaut. Jeho nápad slavil úspěch nejen díky své neotřelosti, ale také proto, že cílil na jednu zcela opomíjenou složku tehdejší společnosti – na ženy. Ve druhé polovině 19. století zůstávala žena ze střední či vyšší vrstvy v domácnosti, vychovávala děti a ven se dostala jen při společenských příležitostech. Boucicaut jí dal novou náplň dne: Mohla navštěvovat jeho obchodní dům a prohlížet si vystavené zboží. V prvním roce dosáhl obrat neuvěřitelných 21 milionů franků a o osm let později se již jednalo o 72 milionů.

Veřejné toalety

Při plánování myslel Boucicaut na všechno. Jeho nákupní dům nabízel nejen systém poradkyň pro zákaznice, ale zahrnoval i čítárnu a kuřárnu, kde mohla žena zanechat svého manžela při čtení novin a sama se věnovat nakupování. Vzor Le Bon Marché se rychle rozšířil a v Paříži vznikly i další obchodní domy, jež existují dodnes: jako Galeries Lafayette, Le Samaritaine či Au Printemps. Poslední jmenovaný byl přitom založen již roku 1856 a poprvé se v něm objevila jiná dnes běžná součást nákupních center – veřejné toalety.

Luxus pro všechny

S obchodním domem se změnilo postavení žen ve společnosti. Dámy začaly disponovat financemi, aby obstarávaly nákupy pro domácnost, a mohly samy vycházet z domu. Díky nákupním domům se setřely viditelné sociální rozdíly, protože náhle všechny vrstvy nosily konfekci a kupovaly stejné potřeby do kuchyně. Obchodní dům se stal součástí demokratizace společnosti: Luxusní zboží vyhrazené kdysi nejvyšším třídám se náhle nabízelo všem. Začala však také éra nákupů, jež představují pouhou „berličku“ pro vytržení z nudy… 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ministr Herbert odmítl Maryinu nabídku pomoci zraněným mimo jiné kvůli její tmavé pleti.

Zajímavosti

Ve Švédsku postavili nejmenší pobočku McDonald’s. Slouží jako nápaditý včelí úl.

Revue

Jeden z největších druhů australských mravenců, buldočí mravenec druhu Myrmecia pyriformis s ulovenou včelou. Mravenci svou kořist nejprve sevřou svými mohutnými kusadly a po té jí uštědří smrtící žihadlo.

Příroda

Exokomety u hvězdy Beta Pictoris

Vesmír

Ve starověkém Římě mělo otroctví nejprve patriarchální povahu. Spolu s rozvojem státu však došlo i ke změně chápání postavení otroka z neplnoprávného člověka na živou věc. 

Historie

HyQReal utáhne třítunové letadlo

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907