Preventivní mrazení vajíček a spermií: Jsme na prahu epidemie neplodnosti?

07.01.2018 - Daniela Brodcová

S neplodností v Česku bojuje stále více párů. Cestu k vytouženému potomkovi lidem často naruší závažná nemoc, práce v rizikovém prostředí, ale i příliš dlouhé odkládání rodičovství. Naději představuje preventivní mrazení vajíček a spermií

Dewarovy nádoby slouží k přechovávání biologického materiálu v kapalném dusíku. Svým způsobem jde o sofistikovanou „termosku“.
Dewarovy nádoby slouží k přechovávání biologického materiálu v kapalném dusíku. Svým způsobem jde o sofistikovanou „termosku“.

Reklama

Trendy moderní doby hovoří jasně: Míra neplodnosti napříč populacemi vyspělých zemí neustále roste. Jedním z nejčastěji skloňovaných důvodů je celková změna chování a životního stylu. Mladí lidé dávají před zakládáním rodiny přednost budování kariéry a tvorbu příští generace nepovažují za prioritu číslo jedna.

Biologické hodiny ale zastavit nelze. Jak ve své odborné publikaci Asistovaná reprodukce připomíná MUDr. Karel Řežábek, žena do 30 let může při pravidelném nechráněném pohlavním styku spoléhat na 25% pravděpodobnost otěhotnění, ve 35 letech už je ale šance na početí pouhých 15 %, po čtyřicítce se pak naděje na otěhotnění blíží nule. Stárnutí se podepisuje i na reprodukčních schopnostech mužů.

Nejde jen o kariéru

Stále vyhledávanějším řešením proto je nechat si své pohlavní buňky zmrazit, dokud jsou ještě v dobré kondici. Do center asistované reprodukce se ale zdaleka nevydávají jen ti, kteří rodičovství chtějí odložit kvůli maximálnímu soustředění na budování kariéry.

„Žen podstupujících odběr a následnou vitrifikaci vajíček za účelem odložení mateřství do pozdějšího věku opravdu přibývá. Nicméně pořád tvoří pouze malý zlomek z celkového počtu našich pacientek. Zhruba se jedná v našem zdravotnickém zařízení o 50 pacientek ročně,“ přibližuje MUDr. Jaroslav Hulvert, primář pražského centra asistované reprodukce ISCARE I. V. F. a. s.

Preventivní zmrazení vajíček či spermií, takzvaný social freezing, je nadějí také pro mladé lidi, kterým do života vstoupila závažná nemoc. Mají před sebou například plánovanou onkologickou léčbu nebo pracují v rizikovém prostředí plném škodlivých látek. Stejně tak si své pohlavní buňky nechávají mrazit i adrenalinoví sportovci.

Odběr buněk pod narkózou

Jestliže se žena či muž pro social freezing rozhodnou, začíná celý proces odebráním jejich pohlavních buněk. U mužů je to poměrně snadné – odevzdávají vzorek svého spermatu. Ejakulaci by přitom vždy měla předcházet alespoň několikadenní sexuální abstinence. 

Odebírání ženských pohlavních buněk, tedy vajíček (oocytů), je oproti tomu složitější. Jak informuje web socialfreezing.cz, celý proces probíhá zhruba měsíc. Po první konzultaci, gynekologickém vyšetření a odběru krve lékař určí dávkování podkožních injekcí, které si žena sama aplikuje obvykle po dobu jednoho týdne. Tyto injekce stimulují k vícečetnému dozrávání vajíček ve vaječnících. Samotný odběr pak žena podstupuje v celkové narkóze a zákrok obvykle netrvá déle než deset minut

Uložení k ledu

Tradiční metodou uchování buněk je takzvané pomalé mrazení, které je ovšem časově poměrně náročné a vyžaduje nákladné vybavení. Na mnoha klinikách ho proto nahradil nový způsob zamrazování, zvaný vitrifikace.

„Jde o moderní metodu mrazení, která využívá skokové zmrazení buněk na -196 °C. Buňky jsou chráněny dávkou kryoprotektiv. Při skokovém přesunu buněk z běžné teploty na teplotu tekutého dusíku v nich nevzniknou ledové krystaly, které by je poškozovaly. Proto má vitrifikace tak dobré výsledky přežívání,“ vysvětluje MUDr. Hulvert. „Všechny biochemické reakce se zastaví a po rozmrazení a odmytí kryoprotektiv se opět nastartují,“ dodává. Mezi tato kryoprotektiva se řadí třeba ethylenglykol nebo dimethylsulfoxid (DMSO), ale i sacharóza či trehalóza. 

Neomezená trvanlivost?

Vitrifikace je tedy velmi rychlou a nenákladnou metodou, jak své geny při teplotě tekutého dusíku zachovat. Odborníci je na závěr ukládají do bezpečí kryokontejnerů, kterým se říká Dewarovy nádoby. A jak dlouho v nich buňky vydrží? „Z technického hlediska není doba zamrazení vzorků limitována. Prakticky je doba uskladnění limitována smluvně, a to s možností prodlužování uskladnění embryí nebo zárodečných buněk obvykle po jednom roce,“ uvádí primář centra ISCARE.

Na této klinice se při zamrazování počítá se základní dobou uskladnění na 3 roky. Třeba brněnské centrum Repromeda na svých webových stránkách píše, že je možné u nich zmrazená vajíčka a spermie uchovávat i několik desítek let. Pražské centrum Gynem Fertility Clinic zmiňuje možnost skladování oocytů až po dobu 12 let a spermií dokonce 28 let. 

Nelehký úděl žen

Pro ženy je celý proces celkově komplikovanější. Podle doktora Jaroslava Hulverta se u nich mohou vyskytnout i některá zdravotní rizika, nejde však o nic alarmujícího. Mezi nejčastější rizika spojená s asistovanou reprodukcí patří krvácení po odběru vajíček a závažná forma hyperstimulačního syndromu. Obě komplikace se v současné době vyskytuji vzácně a jsou řešitelné.

„Poměrně často se mezi laiky, ale i odborníky probírá vliv stimulace vaječníků na výskyt rakoviny prsů a vaječníků. Naprostá většina retrospektivních vědeckých studií zabývajících se touto problematikou ale neprokázala statisticky významně vyšší výskyt těchto onkologických onemocnění,“ dodává primář Hulvert. 

Drahá záležitost

Odebrání buněk a kryokonzervaci zdravotní pojišťovny obvykle nehradí. Existují však individuální výjimky, a to především v případech, kdy je třeba buňky odebrat před onkologickou léčbou. Pokud jde o finanční stránku věci, i vzhledem k větší náročnosti celého procesu se social freezing více prodraží ženám. Dohromady se s cenou za stimulační injekce, odběr oocytů, anestezii a následnou vitrifikaci dostávají k částce pohybující se v desítkách tisíc korun. Pokud jde o konzervaci mužských pohlavních buněk, cena se v základu obvykle nepřehoupne přes 5 tisíc korun.

Epidemie neplodnosti?

Problémy s neplodností má v Česku asi 20 % párů, které se mohou obrátit na některé z více než čtyřiceti center asistované reprodukce po celé republice. Díky odborné pomoci se u nás „ze zkumavky“ narodí až 5 tisíc dětí ročně, tedy 4 % ze všech novorozenců. Odborníci však odhadují, že už za 20 let by se tento podíl mohl vyšplhat na 50 %.

  • Zdroj textu:

    100+1 Zázraky medicíny

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Apačský náčelník a šaman Geronimo se dožil 79 let. Zemřel 17. února 1909 na zápal plic. Způsobil si ho sám, neboť značně opilý spadl z koně do ledové vody a nastydl. 

Historie

Šéf NASA Jim Bridenstine představuje nové skafandry.

Vesmír

Slabě pancéřované tančíky PzKpwf I vyzbrojené pouze kulomety nevyhovovaly už na počátku druhé světové války

 

Válka

Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36

Věda

Mladá samice přistává na suchou jalovcovou větev trčící nad údolí. Ne zcela vybarvené letky v křídlech jsou znakem mladého ptáka.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907