V roce 1932 byl spáchán atentát na francouzského prezidenta Paula Doumera. Původním terčem útočníka však měl být zřejmě Doumerův československý protějšek Tomáš Garrigue Masaryk. Smrti unikl jen shodou okolností
V pátek 6. května 1932 byl zabit dvěma výstřely do hlavy francouzský prezident Paul Doumer. Stalo se tak v paláci Rothschildovy nadace v Paříži, kam pětasedmdesátiletý prezident přišel, aby navštívil prodejní výstavu knih Svazu spisovatelů – válečných veteránů. Vrah byl na místě dopaden. Jednalo se o ruského bělogvardějského emigranta Pavla Timofejeviče Gorgulova, jenž pocházel z kozácké vesnice na Kubáni. Do Paříže přicestoval nedávno z Československa.
Při výslechu útočníka vycházela na světlo zvláštní fakta, která se týkala jeho pobytu v Československu. Gorgulov sem emigroval v roce 1921, v Praze vystudoval medicínu, stačil se oženit, rozvést a znovu oženit. Jako praktický lékař si otevřel ordinaci v Hodoníně a pak v Přerově, příliš však neuspěl. Pacienty odrazoval nepořádností, hrubostmi a cholerickými výstupy. Jak se později ukázalo, vypomáhal si už v Hodoníně nedovolenými chirurgickými zákroky a získal si pověst nesnášenlivého podivína, kverulanta a sukničkáře. Během hodonínského pobytu v sobě objevil literárního génia a začal psát verše a prózu nevalné úrovně. Leccos vydal vlastním nákladem.
Tak jako byl přesvědčen o svém literárním nadání, vzal si do hlavy, že je i rozeným politickým vůdcem. Namluvil si, že spoluvinu na tom, že v Rusku vládnou bolševici, nesou někteří evropští politici, a proto proti nim obrátil hrot své nenávisti. Pařížští policisté objevili v Gorgulovově bytě zápisky, z nichž se mimo jiné dozvěděli, že se atentátník chystal zabít rovněž německého prezidenta Hindenburga a Masaryka. Gorgulov o tom také před policejními vyšetřovateli celkem ochotně vypovídal. Do Hindenburgovy blízkosti se prý nedostal, protože mu německá vláda neudělila vstupní vízum. Zato u Masaryka mu štěstí přálo...
Francouzská vláda poslala do Prahy vysokého policejního důstojníka Henneta, aby na místě prověřil, jak se věci mají. Po Gorgulovových stopách se dostal i na Moravu a zjistil, že k pokusu o atentát na prezidenta Masaryka mělo dojít v Hrušovanech u Brna. Údajně k tomu došlo následovně.
K večeru v sobotu 14. června 1930 stál před nevelkou nádražní budovou v Hrušovanech shluk lidí. Očekávali příjezd prezidenta Masaryka, který měl odtud odjet do zámku v Židlochovicích. Nádraží a přilehlé budovy byly ověšeny vlajkoslávou a na peróně vyhrávala kapela. V čekárně stál spolu s ostatními vysoký hřmotný muž v černém obleku. To Gorgulov čekal na svou příležitost.
TIP: Jak se vraždí ministr: Atentát na ministra financí Aloise Rašína
Bylo přesně 19:44, když hvizd lokomotivy ohlásil příjezd prezidentova vlaku. Po chvíli už vstupoval prezident v bílém obleku do čekárny, kde stál špalír místních hodnostářů v čele s okresním hejtmanem. Masarykova tvář se roztáhla do širokého úsměvu, jenž obsáhl všechny přítomné a každý z nich se jím cítil osobně poctěn. V Paříži o tom Gorgulov vypovídal do protokolu. Byl prý připraven s revolverem v kapse provést svůj čin. Avšak když na něj Masaryk pohlédl a usmál se, už nedokázal vystřelit.
Pařížští psychiatři shledali Gorgulova zcela příčetným, a tak případ skončil před soudem. Koncem června 1932 vynesl tribunál nad atentátníkem trest smrti, který byl vykonán 13. září ostřím gilotiny.
Tajemství české minulosti
ZajímavostiPachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia Commons, CC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel Dyan, CC BY 2.0)
PřírodaSvětelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of Hearts, CC BY-SA 4.0)
HistorieEmauzský klášter na přelomu 19. a 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Deport & Panzer, CC0)