Příkladná hmyzí spolupráce: Proč na mravenčích dálnicích neexistují zácpy?

Dopravní zácpy postihují jak kolony automobilů, tak davy chodců. Jak je možné, že mravenci se jim dokážou vyhnout bez ohledu na hustotu provozu?

06.10.2021 - Zuzana Teličková



Vědci z Research Center on Animal Cognition (CNRS) a University of Arizona uskutečnili 170 filmovaných pokusů, při nichž pozorovali mravenčí dělníky na cestách mezi hnízdem a zdrojem potravy. Vědci měli možnost filmovat a poté analyzovat různé množství putujících jedinců (od 400 po 25 600), kteří se potkávali na jedné „komunikaci“ a s překvapením zjistili, že s rostoucím množství mravenců se rychlost pohybu na mravenčí „dálnici“ zvyšovala, až se postupně ustálila na konstantním tempu.

Naproti tomu ve světě lidí se při překonání určité hustoty provozu pohyb (vozidel i chodců) stále zpomaluje, až se zastaví úplně. Mravenci stále víc „šlapali na plyn“ a když byla naplněna kapacita dané cesty, snažili se navíc předejít časově náročným kolizím s jinými jedinci. Výzkumníci navíc zjistili, že při dosažení mezní hranice se další mravenci do provozu nezapojovali a místo toho čekali, až největší nával opadne.

Mravencům nehody nevadí

Je ovšem potřeba zdůraznit, že provoz chodců nebo automobilů v porovnání s mravenčími dálnicemi vykazuje zásadní rozdíly. Exoskeletonem obrněným mravencům nevadí kolize, a tak si mohou dovolit dál zrychlovat. Lidé v podobné situaci prostě musí zpomalit.

TIP: Hmyz a vyšší matematika: Jak a podle čeho hledají zvířata správnou cestu?

Mravenci navíc mohou pružně přizpůsobovat svoje „dopravní pravidla“ s ohledem na hustotu provozu. Proud automobilů se naopak musí podřídit silničním pravidlům, jako je třeba zastavení na červenou nebo poskytnutí přednosti v jízdě jiným vozidlům, a to bez ohledu na hustotu provozu.


Další články v sekci