Reklama


Princezny na prodej: Na které dvory zamířily mladé Přemyslovny?

01.12.2018 - Jitka Tláskalová

Být princeznou přinášelo četné výhody. Když ale došlo na svatbu, musely dívky ledacos skousnout

<p>Dagmar Dánská (vpravo) se sňatkem s dánským králem Valdemarem II. stala dánskou královnou. </p>

Dagmar Dánská (vpravo) se sňatkem s dánským králem Valdemarem II. stala dánskou královnou. 


Reklama

Princezny to měly jednoduché jen v televizních pohádkách. Skutečným panovnickým dcerám by jejich úděl záviděla asi jen málokterá současná dívka. Otcové a bratři jejich prostřednictvím uzavírali politické aliance a jako s pouhým oběživem na trhu sňatkové politiky se s nimi i zacházelo. Které z českých panovnických dcer provdaných do ciziny se do dějin zapsaly nejvýrazněji?

Příliš mnoho Jitek

Vratislav II. (vládl 1061–1092, králem od 1085) měl dvě dcery, které dostaly jméno po své babičce Jitce (v jiné formě Judity), tedy ženy, kterou kdysi Břetislav I. unesl ze svinibrodského kláštera. První z nich - Judita Přemyslovna se narodila kolem roku 1056 a provdala se za polského knížete Vladislava I. Heřmana. Stala se matkou Boleslava III. Křivoústého (vládl 1102–1138), jenž znovu sjednotil polský stát a pak rád nevybíravě zasahoval do českých poměrů. Ten se však narodil až roku 1085 a krátce poté jeho matka zemřela. Ve stejné době bylo její sestře Juditě Grojčské zhruba dvacet a otec ji provdal za svého spolubojovníka, německého šlechtice Wiprechta z Grojče (asi 1050–1124). 

Pegavské anály výmluvně líčí, na jakém základu stály rodinné vztahy: „[Wiprecht] měl za prospěšné, aby hledal podporu a radu u svého tchána, to jest českého krále Vratislava. Ten mu neodmítl, když přišel. Schválil ochotně záměr chvályhodného muže, totiž svého zetě, do rukou mu odevzdal sedm set talentů, […] když pan Wiprecht využil téměř vše, co mu daroval jeho tchán, tedy český král Vratislav, opět poslal k němu a nezmýlil se v obvyklé podpoře. Ten mu totiž ještě odeslal tři sta talentů k dokončení začatého díla.“ Tchán zkrátka sloužil jako pokladnička.

Manželství české princezny bylo požehnáno několika dětmi, z nichž se tři dožily dospělosti. Totiž Wiprecht, Jindřich a dcera Berta. Samotná Judita zemřela 17. prosince roku 1108 a její muž se pak znovu oženil s dvojnásobnou vdovou Kunhutou z Orlamünde.

Partie bílé dámy

Dobrá královna Dagmar, jak Přemyslovně Markétě přezdívají v Dánsku, se narodila kolem roku 1186 budoucímu českému panovníkovi Přemyslu Otakarovi I. (vládl 1192–1230). Šlo o dceru jeho první ženy Adléty Míšeňské, kterou však ctižádostivý vladař kolem roku 1200 zapudil. Nešlo jen o rozvod v dnešním slova smyslu. Podle biblické knihy Leviticus byl sňatek zneplatněn a z ubohé Adléty se tak stala cizoložnice a z jejích dětí levobočci.

Když se však stal Přemysl roku 1198 králem, dokázal výhodně táhnout i figurou, jejíž hodnotu sám snížil. V roce 1205 tedy Markétu zaslíbil dánskému králi Valdemarovi (1202–1241). Budoucí nevěsta do toho neměla co mluvit. Nikoho nezajímalo, že je o polovinu mladší a že má odjet do země, jejíž jazyk nezná. Zkrátka byla po mocenské šachovnici přemístěna do Lübecku, kde se z bílého pěšce stala bílá dáma.

Netrvalo dlouho a Markéta si navzdory kulturním rozdílům svým dobrým srdcem naklonila nové poddané. Dokonce i silně stylizovaná dánská literatura však uznává, že přitom neměla na růžích ustláno. Král se totiž nevzdal starých zvyků a nadále si vydržoval řadu milenek. Levoboček Knud se později stal vévodou, další syn Niels vstoupil do dějin jako hrabě. Zato Markétina syna Valdemara žádná velká budoucnost nečekala. Jeden z četných loveckých výletů ho stál život.

TIP: Bití, týrání hladem a ponižování: Tak vypadala výchova princů a princezen

Nešťastné Markétě, které v Dánsku nikdo neřekl jinak než Dagmar (Denice), se podařilo znovu otěhotnět, ale porod malého syna skončil tragédií. Dítě bylo „vyřezáno z matčina boku“ a nešťastná rodička se začala loučit s pozemským světem. Podle legend prý nepřítomného manžela posledním dechem zapřísahala, aby se neženil s Berengarií Portugalskou. Jde však pravděpodobně o zpětně dovozený příběh. Valdemar si totiž Berengarii opravdu vzal a ta si celý národ znepřátelila svou krutostí. Dánské dějiny tak k bílé dámě přidaly i dámu černou.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Potřeba spánku je individuální záležitost. Přesto platí, že dospělý zdravý člověk by měl spát přibližně 8 hodin denně. Někdo potřebuje o hodinu více, jinému stačí o dvě hodiny méně.

Věda
Věda
Historie
Zajímavosti
Vesmír

Na tomto záběru je krásně vidět nejen zbarvení, podle nějž dostal tuleň leopardí druhové jméno, ale rovněž jeho úctyhodné zuby.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907