Přinese smrt Slunce nový život? Stanou se obyvatelnými jiné planety a měsíce?

30.03.2021 - František Martinek

Až Slunce vyčerpá zásoby energie, podoba celé naší planetární soustavy se dramaticky změní. Zatímco pozemské oceány skončí zcela vysušené, pevniny vyprahlé a život na Zemi zanikne, vzdálená tělesa dlouhodobě pokrytá vodním ledem se budou „vyhřívat“ ve slunečních paprscích

<p>Slunce ve fázi rudého obra Zemi promění ve spálenou pustinu, nebo ji i s Měsícem zcela pohltí.</p>

Slunce ve fázi rudého obra Zemi promění ve spálenou pustinu, nebo ji i s Měsícem zcela pohltí.


Reklama

Naši mateřskou stálici udržují při životě termojaderné reakce v jejím nitru: Postupným spalováním vodíku vzniká helium, přičemž se hmota přeměňuje na obrovské množství energie. Přibližně za pět mi­liard roků se však zásoby paliva vyčerpají a Slunce začne dramaticky zvětšovat svůj objem. Jeho vnější vrstvy budou expandovat, až pohltí část našeho planetárního systému – hvězda se stane tzv. rudým obrem.

Nová obyvatelná zóna

Rozuzlení dalšího vývoje Sluneční soustavy zůstává předmětem úvah astronomů. Nelze s jistotou určit, jak daleko bude umírající Slunce expandovat a nakolik změní podmínky ve svém blízkém i odlehlejším okolí. Některé události je ovšem možné předpovědět s poměrně vysokou pravděpodobností.

Pozvolný zánik hvězdy sice usmrtí veškeré živé formy na Zemi, může však vytvořit obyvatelné světy v současných nejchladnějších oblastech našeho systému. „Slunce ve fázi rudého obra změní v přeneseném slova smyslu Kuiperův pás na pláž v Miami Beach,“ popisuje s notnou nadsázkou planetolog Alan Stern ze Southwest Research Institute. Pojďme na malou procházku po Sluneční soustavě a pokusme se nastínit, jak bude vypadat v závěru života své centrální stálice. 

Merkur

Po celou existenci našeho systému Slunce nejvnitřnější planetu doslova spaluje. Merkur si však dodnes udržel trochu ledu na dně kráterů v polárních oblastech. Jak naše hvězda stárne, její svítivost roste, což vede k vypařování těchto zbývajících těkavých látek – a nakonec se definitivně vypaří celá planeta.

Venuše

Někdy se jí říká „sestra Země“, protože se oba sousední světy velmi podobají velikostí i složením. Současný pekelný povrch Venuše s teplotou okolo 460 °C však nabízí zcela odlišné podmínky než naše planeta. Navíc bude expandující hvězda spalovat i tamní ovzduší, následně pohltí celou oběžnici, jež se vypaří a stane se součástí sluneční atmosféry.

Země

Zatímco Slunci potrvá ještě pět miliard let, než spotřebuje zásoby paliva, život na Zemi zřejmě zanikne mnohem dřív. Důvod tkví v rostoucím zářivém výkonu naší hvězdy, jenž v porovnání s obdobím krátce po jejím vzniku stoupl asi o 30 %. Za uvedenou dobu tlak v jádru stálice vzrostl a kvůli vyšší teplotě narůstá i míra jaderných reakcí. Podle některých odhadů může trvat zhruba půl miliardy roků, než se intenzita slunečního záření stane neslučitelnou se životem na modré planetě.

Poté, co se Slunce změní v rudého obra, se Země pravděpodobně rovněž vypaří – snad o pouhých několik milionů roků později než Merkur a Venuše. Veškeré horniny, fosilie a pozůstatky pozemských tvorů, kteří na planetě žili, pohltí rozpínající se hvězda, stírající i jakékoliv přetrvávající stopy přítomnosti člověka.

Avšak ne všichni vědci s uvedenou interpretací souhlasí: Někteří se domnívají, že stálice přestane expandovat ještě před tím, než naši planetu zcela zničí. Předpokládají, že dosavadní oběh Země po neměnné dráze vystřídá pomalé vzdalování od Slunce, způsobené poklesem jeho hmotnosti. 

Mars

Sluneční záření bylo pro Mars v minulosti příliš silné a planeta si nedokázala udržet dostatečně hustou atmosféru. Nicméně důkazy z poslední doby ukazují, že se pod tamním povrchem stále mohou ukrývat zásoby vody. Úplnému zničení mateřskou hvězdou rudá planeta možná unikne – bude se nacházet na hraniční linii. Nicméně jakmile Slunce přejde do fáze rudého obra, veškerá zbývající voda na Marsu beznadějně zmizí.

Svět plynných obrů

Průběhem fáze rudého obra u Slunce si vědci zatím nejsou zcela jisti. Nebude-li příliš radikální, přesune se obyvatelná zóna ze současné polohy mezi Venuší a Marsem do oblasti Jupitera a Saturnu. Obří planety obyvatelné nebudou, ale postupně roztají ledové kůry jejich satelitů, jež se promění ve vodní světy s globálními povrchovými oceány vhodnými k osídlení životem. Narůstající velikost naší hvězdy zřejmě povede rovněž k vypaření nádherných Saturnových prstenců, tvořených z velké části ledem. 

Kuiperův pás

Pokud se však hvězda rozepne natolik, že pohltí všechny vnitřní planety až po Mars, přesune se obyvatelná zóna za dráhu Neptunu do oblasti Kuiperova pásu, jenž se hemží ledovými tělesy. Trpasličí planeta Pluto a příbuzné objekty, včetně Neptunova měsíce Tritonu, by se pak mohly stát „nejcennějšími nemovitostmi“ ve Sluneční soustavě. V současnosti zmíněné světy překypují vodním ledem a soubory organických materiálů. Některé z nich zřejmě pod ledovým povrchem dokonce ukrývají oceány, nebo tomu tak bylo ve vzdálené minulosti. Astronomové se domnívají, že pod ledem na Plutu spočívá oceán hluboký až 150 km. 

TIP: Osud našeho vesmírného domova: Jak jednou skončí Sluneční soustava?

Povrchové teploty na trpasličích planetách podobných Plutu se dnes pohybují okolo nehostinných −200 °C. Postupem času, až Slunce spálí Zemi na popel, se však tamní hodnoty přiblíží současnému průměru na naší planetě. Země se bude doslova smažit ve slunečním žáru, ale někdejší devátá oběžnice nabídne mírné klima překypující stejnými druhy složitých organických molekul, jež existovaly, když se vyvinul pozemský život. Stern se domnívá, že Pluto nejspíš obklopí hustá atmosféra a jeho povrch pokryje kapalná voda. Tělesa kroužící v nové obyvatelné zóně – od objektů podobných kometám až po trpasličí planety jako Pluto, Eris či Makemake – budou mít v souhrnu třikrát větší povrch než čtyři vnitřní členky Sluneční soustavy dohromady.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock, grafika redakce Tajemství vesmíru

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kromě roubování se Haji Kalimullah Khan věnuje i šlechtění manga a podařilo se mu vypěstovat vlastní odrůdy.

Zajímavosti
Věda

Jméno zakladatelů podniku dodnes připomínají Fidorky, zatímco jejich tváře neznáme.

Historie

Útok německé armády zastihl Rudou armádu nepřipravenou. Statisíce Sovětů padly do zajetí už v prvních týdnech bojů.

Válka

Největší jedinci zmije gabunské se mohou pochlubit až pěticentimetrovými zuby.

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907