Kolik druhů hmyzu obývá Zemi? Nová studie naznačuje, že věda zatím popsala jen asi osm procent

Na Zemi by mohlo žít až 20 milionů druhů hmyzu, což je více než trojnásobek dosud nejčastěji uváděného odhadu šesti milionů druhů. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Pokud se tento odhad potvrdí, znamenalo by to, že věda dosud popsala jen zlomek skutečné hmyzí rozmanitosti – přibližně 1,5 milionu druhů.

Nová práce naznačuje, že jsme dosud výrazně podceňovali skutečnou rozmanitost hmyzu na Zemi. Podle odborníků jde o významný posun, který může ovlivnit budoucí výzkum i ochranu přírody.

Jak spočítat neznámé druhy?

Odhadnout počet dosud neobjevených druhů je mimořádně obtížné. Vědci proto zvolili neobvyklou kombinaci metod, která spojila dlouhodobý sběr hmyzu, genetické analýzy, matematické modelování, epidemiologii i poznatky o rozšíření stromů na Zemi.

Výzkum vycházel především z několika desetiletí pozorování v mlžných lesích Kostariky. Tam odborníci využívali takzvané Malaiseho pasti – konstrukce připomínající stan, které zachytávají létající hmyz a navádějí jej do sběrné nádoby.

Součástí výzkumu bylo také dlouhodobé sledování housenek, z nichž se po čase líhly parazitické vosičky. Právě tato skupina hmyzu sehrála v nové studii klíčovou roli. Samičky parazitických vosiček kladou vajíčka do těl jiných živočichů, kde se jejich larvy vyvíjejí na úkor hostitele, kterého nakonec usmrtí.

Vědci během tří dlouhodobých výzkumů zaznamenali celkem 1 414 druhů těchto vosiček. Překvapilo je však, že jednotlivé výzkumy odhalily převážně odlišné druhy a téměř třetina všech zaznamenaných vosiček byla pozorována pouze jednou. Podle autorů studie je to silná indicie, že skutečná druhová rozmanitost je mnohem vyšší a mnoho druhů dosud uniká pozornosti.

Po vzoru epidemiologů

Aby vědci odhadli počet dosud neobjevených druhů, využili metodu běžně používanou při sledování šíření infekčních nemocí.

Epidemiologové často porovnávají několik různých zdrojů dat – například nemocniční záznamy, hlášení lékařů nebo dotazníková šetření – a podle míry jejich překryvu odhadují skutečný počet nakažených lidí. Stejný matematický princip výzkumníci použili i u parazitických vosiček.

Výsledkem bylo zjištění, že v jediném kostarickém národním parku by místo dosud zaznamenaných zhruba 1 400 druhů mohlo ve skutečnosti žít přibližně 3 400 druhů těchto vos.

Dalším krokem byla analýza více než 1,6 milionu exemplářů hmyzu zachycených v Malaiseho pastech. Pomocí metody známé jako DNA barcoding, která umožňuje rozlišovat druhy podle krátkých úseků genetické informace, identifikovali vědci téměř 54 000 různých druhů hmyzu. Pokud na všechny skupiny aplikovali stejný poměr objevených a dosud skrytých druhů jako u parazitických vosiček, vyšel jim odhad přibližně 333 000 druhů hmyzu v jediném kostarickém národním parku.

Stromy jako měřítko života

Převést údaje z jednoho tropického lesa na celou planetu však nebylo jednoduché. Výzkumníci proto využili dobře známý ekologický jev označovaný jako latitudinální gradient biodiverzity.

Ten popisuje skutečnost, že počet druhů rostlin i živočichů je nejvyšší v tropech a směrem k pólům postupně klesá. Jako referenční skupinu si vědci zvolili stromy, jejichž světové rozšíření je mnohem lépe prozkoumané než u hmyzu. Porovnáním počtu druhů stromů v kostarickém lese s odhadovaným počtem stromových druhů na celé Zemi vytvořili matematický přepočet, který umožnil rozšířit výsledky na globální úroveň.

Výsledkem těchto výpočtů je nový odhad přibližně 20 milionů druhů hmyzu na Zemi. To znamená, že současná věda zná jen asi osm procent jejich skutečné rozmanitosti.

Každý z dosud neobjevených druhů přitom může představovat jedinečný způsob života, neznámé ekologické vazby nebo pozoruhodné evoluční přizpůsobení, o nichž zatím nemáme žádné informace.

Nový pohled na ochranu biodiverzity

Autoři studie upozorňují, že při tak obrovském množství neznámých druhů už nebude možné spoléhat pouze na tradiční taxonomické metody založené na ručním popisu jednotlivých organismů. Taxonomů je jednoduše příliš málo na to, aby během několika lidských generací dokázali veškerou tuto rozmanitost zmapovat.

Nový odhad zároveň ukazuje, jak málo toho o životě na Zemi stále víme. V době rychlého úbytku biodiverzity totiž hrozí, že mnoho druhů vyhyne ještě dříve, než je vědci vůbec objeví a popíšou. Zároveň poskytuje lepší představu o rozsahu této dosud nepoznané části života, kterou můžeme nenávratně ztratit.