Nečekané odhalení: Uživatelé psychedelik jsou vstřícnější k životnímu prostředí

08.09.2017 - Stanislav Mihulka

Čerstvý výzkum vědců ukázal, že lidé, kteří rádi experimentují s psychedelickými látkami, mají blízko k přírodě a pozitivní vztah k životnímu prostředí

Příroda a psychedelika -<p>Podle vědců mají lidé se zkušeností s psychedeliky vstřícnější postoj k životnímu prostředí.</p>
Příroda a psychedelika -

Podle vědců mají lidé se zkušeností s psychedeliky vstřícnější postoj k životnímu prostředí.


Reklama

O psychedelických drogách, ať už přírodního původu, jako je mezkalin z kaktusů či psilocybin z houbiček, anebo těch syntetických jako třeba LSD, se říkává, že nemají daleko k přírodě. Ostatně v mnoha vizích jejich konzumentů se po užití psychedelik objevují nejrůznější přírodní motivy.

Nová odborná studie amerických a rakouských odborníků potvrzuje, že lidé se zkušeností s psychedeliky mají postoje vstřícnější k životnímu prostředí, s větší pravděpodobností recyklují odpad a více si hlídají dopady svého jednání na okolní přírodu.

TIP: Pod pokličkou: Jak účinkují nejznámější drogy na lidský organismus

Vědcům to prozradil výzkum celkem 1 487 dobrovolníků. Detailně se jich vyptávali na jejich životní a politické postoje, vztah k životnímu prostřední a jejich zkušenosti s psychedelickými i nepsychedelickými látkami. Z výsledků výzkumu vyplývá, že psychedelika a životní prostředí k sobě mají opravdu blízko.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Journal of Psychopharmacology

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907