Přistání na Měsíci: NASA ukázala na landery od tří soukromých společností

04.05.2020 - Stanislav Mihulka

Lunární přistávací systémy budou pro NASA vyvíjet SpaceX, Dynetics a Blue Origin

<p>Přistávací moduly a lodě, které si NASA vybrala k financování</p>

Přistávací moduly a lodě, které si NASA vybrala k financování


Reklama

Americká vesmírná agentura NASA intenzivně pracuje na programu Artemis, který by měl vrátit Spojené státy na Měsíc. Cílem programu je přistát v roce 2024 se dvěma astronauty v oblasti jižního pólu Měsíce, ke konci dvacátých let na jeho povrchu a na orbitě Měsíce vybudovat dlouhodobě udržitelnou základnu. Nezbytnou součástí těchto ambiciózních plánů bude přistávání na Měsíci. 

Představitelé NASA ve čtvrtek 30. dubna (2020) oznámili, že udělili kontrakty týmům třech soukromých společností, které pro ně budou vyvíjet systémy pro přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Úspěšné landery by se měly stát součástí programu Artemis a pak vstoupí do historie vesmírných letů.

Lunární moduly od soukromých společností

Vybranými společnostmi jsou SpaceX, Dynetics a Blue Origin. Podělí se o celkem 967 milionů dolarů, které by měly pokrýt vývoj lunárních přistávacích systémů na 10 měsíců. Pak NASA zhodnotí jejich projekty a vybere jeden, případně i více z nich k dokončení. Výsledkem by měl být jeden či několik systémů, které přistanou na Měsíci a opět z něj odletí.

TIP: NASA se vrátí na Měsíc. Co tam ale astronauté budou dělat?

Přistávací systémy zmíněných společností se navzájem velmi liší svojí konstrukcí. SpaceX nabízejí svoji kosmickou loď Starship, která by měla přistát na Měsíci jako jednostupňové zařízení. Společnosti Dynetics se sídlem v Alabamě oproti tomu pracuje na dvoustupňovém landeru, který je rozdělený na přistávací a návratovou část. Blue Origin magnáta Jeffa Bezose vyvíjejí systém, který je dokonce trojstupňový a zahrnuje sekce pro přistání, návrat, a také technickou sekci.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907