Přístav krále Ludvíka: Kousek ráje v objetí Indického oceánu

24.01.2023 - Tomáš Kubuš

Mauricius znamená pomyslný kousek ráje v objetí Indického oceánu: Láká jedinečnými plážemi, přírodou, ale také úžasným rumem. V tamním hlavním městě Port Louis se navíc fascinujícím způsobem prolínají kultury i výjimečná tolerance

<p>S názvem Port Louis přišli Francouzi, kteří město roku 1736 pojmenovali po Ludvíkovi XV. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

S názvem Port Louis přišli Francouzi, kteří město roku 1736 pojmenovali po Ludvíkovi XV. (foto: Shutterstock)


Reklama

Port Louis nikdy nepatřilo mezi města, jež udávají směr světových dějin. V 19. století však platilo za jeden z nejdůležitějších přístavů v jižním Indickém oceánu. Jako první Evropané se na Mauriciu na konci 16. století usadili Holanďané a nedlouho poté založili dnešní metropoli pod původním názvem Noordwester Haven. Francouzi ji pak začátkem 18. století přejmenovali na počest Ludvíka XV

Po napoleonských válkách přešlo město do rukou Britů a v 19. století se proměnilo ve významný přístav, jímž prošly statisíce lidí. Zakotvili tam Číňané, nekonečné zástupy Indů, Kreolové, Britové, Francouzi i asijští či muslimští obchodníci. Port Louis se tak stalo exotickým místem mnoha světů, kde na jedné ulici snadno narazíte na mešitu, kostel, hinduistický chrám a také čínskou pagodu

Prázdné plantáže

Mauricius pravděpodobně vyloženě neuchvátí milovníky historie a mnohem větší lákadlo představuje pro obdivovatele přírody. Přesto se najde pár zajímavých míst, do nichž se otiskla minulost: Například v přístavu Port Louis, kde dnes kotví rybářské lodě, stojí komplex budov Aapravasi Ghat, jedna ze dvou památek země zapsaná na seznam UNESCO. Když Británie roku 1834 zrušila v regionu otroctví, začala se ekonomika ostrova potápět, jelikož na plantážích cukrové třtiny najednou neměl kdo pracovat. Britové se nakonec pokusili problém vyřešit najímáním placených dělníků, takže se na Mauricius vypravily tisíce Indů. Teoreticky už nešlo o otroky, neboť měli uzavřený kontrakt, na jehož základě si vydělali pár rupií. V praxi se však s nimi z větší části jako s otroky zacházelo (viz Malá Indie). 

Díky tomuto „experimentu“ má dnes ostrov indický nádech a tamní hlavní náboženství tvoří hinduismus. V Aapravasi Ghat najdete pár vzpomínek na dané období a mimo jiné tam sídlí i originální muzeum: Z černobílých fotografií na jeho zdech na vás budou shlížet lidé, kteří na Mauricius připlouvali, a z expozic se dozvíte něco málo o jejich životě, daleké cestě i práci. Pro Indy tak zmíněné místo znamená v podstatě povinnou zastávku.

Království vanilky

Jen pár kroků od přístavu se z hlavní ulice zvedá okázalá čínská brána a ve čtvrti za ní si budete připadat jako v jiném světě. Díky pestrým malbám, nápisům a barvám získáte pocit, že jste se místo exotického ostrova v Indickém oceánu ocitli v Pekingu či Malajsii. První Číňané připlouvali do Port Louis již v 18. století, a přestože čelili řadě komplikací, zapustili tam kořeny. Dodnes jsou na ostrově nejrušnější právě jejich malé rodinné prodejny zeleniny, ovoce či ryb, ale davy potkáte také u stánků, kde se podává boulettes: Nejtypičtější mauricijské jídlo čínské komunity staví na kvalitním silném vývaru, do nějž se noří knedlíčky dim sum plněné zeleninou nebo masem. 

Nejživější místo v Port Louis představuje tržiště: Není sice obrovské, ale nic mu to neubírá na pestrosti. Několik stánků nabízí suvenýry, zatímco „zajímavější“ prodejci vystavují kilogramy ovoce, zeleniny, koření, a dokonce i lusky čerstvé vanilky za slušné ceny, o nichž lze navíc smlouvat. V minulosti byste přitom gastronomicky ceněnou komoditu hledali na ostrově marně. Jakmile však Francouzi objevili způsob, jak vanilku ručně opylovat, vysadili ji kromě Mauricia také na Madagaskaru, Seychelách či Réunionu

Jediný na světě 

Na tržišti samozřejmě nechybí ani ulička, kde se soustředí prodavači jídla. Stánků je v ní víc než tucet a v každém objevíte jinou pochutinu: Zatímco čínská čtvrť miluje boulettes, tady vás nadchne indické dholl puri – placka plněná kaší z čočky, do níž se přimíchá lžička chilli a kari omáčky. Tržiště leží v samotném srdci Port Louis a jeho živelný chaos se přelévá do přilehlých ulic. Cvrkot utichne, jakmile se vám nad hlavou začnou rýsovat vysoké budovy moderních bank. Město jimi dá najevo, že se v současnosti profiluje jako finanční centrum. Rozsáhlost peněžních operací si uvědomíte hlavně v období oběda, kdy se z klimatizovaných kanceláří vyvalí do ulic záplava zaměstnanců hledajících chvilku klidu o polední pauze.

Nejkrásnější koloniální budovu ve městě představuje bývalé sídlo francouzského guvernéra na konci palmové aleje, před nímž navíc stojí socha královny Viktorie. O kousek dál vás zase okouzlí muzeum, v jehož zahradách naleznete zajímavé sochy. Skutečný poklad se ovšem ukrývá uvnitř: V místním historickém a přírodovědném oddělení můžete jako v jediném na světě spatřit kompletní kostru vyhynulého ptáka dronteho mauricijského, známého též jako blboun nejapný alias dodo. V roce 1904 ji objevil amatérský přírodovědec Louis Étienne Thirioux a jeho senzační nález se zařadil vedle několika málo dalších, byť nekompletních.  

Kam se hrabe fotbal!

Okraj Port Louis patří koňské dráze, kde se při závodech schází takřka celé město a sázková kancelář nestíhá přijímat vklady. „Dostihy jsou nejoblíbenějším sportem na Mauriciu. Kam se na ně hrabe fotbal!“ směje se Diya, rodačka z ostrovní metropole. Součást oválu však tvoří také unikátní Tombeau Malartic, který všichni označují za hrobku, i když se jedná pouze o obelisk. Připomíná památku francouzského guvernéra Anneho Josepha Hippolyta de Maurèse, jenž sloužil v Kanadě a rovněž na Mauriciu, kde také v roce 1800 zemřel.  

Za nejkrásnějším panoramatem zástavby musíte vystoupat na pahorek s pevností Fort Adelaide: V minulosti měla přístav bránit a její děla dodnes míří na Indický oceán. Pod současnou podobu komplexu se sice podepsali Britové, nicméně strategické polohy si všimli už Francouzi a původní stavba je jejich dílem.

TIP: Příliš důvěřivý dronte mauricijský: Blboun nejapný je smutným symbolem lidské hlouposti

Dělníci ostrovního impéria pod vedením guvernéra sira Charlese Colvillea pak přišli s nutnými vylepšeními. Z výšky citadely působí přístavní město obrovsky, ale zároveň je roztroušené do mnoha často etnicky laděných čtvrtí, jimiž se vinou křivolaké uličky. V nich si pak podávají ruce exotika, koloniální historie – a především tolerance. 

Malá Indie

Mezi roky 1834 a 1921 působilo na Mauriciu zhruba půl milionu indických dělníků. Vedle nich tam Britové přivezli také 8 740 indických vojáků, takže 60 % ostrovního obyvatelstva dnes tvoří tzv. Indomauricijci. Dalších 30 % představují mauricijští kreolové, kteří svůj původ odvozují od afrických otroků, v rodových liniích však mají jak Indy, tak Evropany. Asi 3 % pak reprezentují potomci Číňanů a zhruba 2 % tzv. francouzští kreolové, k jejichž předkům patří bílí kolonizátoři. Zbytek populace se skládá z imigrantů ze všech koutů světa.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Vnitrní jádro má poloměr 1 300 km a svou teplotou 5 400 °C se blíží podmínkám na povrchu Slunce. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907