Proč kávě zvoní hrana: Bude jí méně a bude méně kvalitní

05.03.2018 - redakce 100+1

Za několik let již nebude ranní šálek kávy takovou samozřejmostí, jakou je dnes. Jak předvídá celá řada alarmujících studií, drahocenná kávová zrna ohrožují klimatické změny

<p>Káva se připravuje z pražených zelených zrn. Traduje se, že na metodu pražení přišli Afričané, když porost s kávovníky podlehl požáru a kolem spáleniště se začala linout úžasná vůně pražené kávy.</p>

Káva se připravuje z pražených zelených zrn. Traduje se, že na metodu pražení přišli Afričané, když porost s kávovníky podlehl požáru a kolem spáleniště se začala linout úžasná vůně pražené kávy.


Reklama

Australský klimatický ústav předpovídá, že by se plocha půdy, jež je pokládána za vhodnou pro pěstování kávy, mohla do roku 2050 zmenšit o polovinu, a do roku 2080 by mohla vyhynout divoká káva.

Podle studie Královských botanických zahrad v anglickém Kew by mohlo být v Etiopii, která je pátým největším producentem kávy na světě a rodištěm slavné arabiky, do konce století téměř 60 procent nynějších kávovníkových oblastí nekultivovatelných. Pokud zmizí rostliny divokého kávovníku, ztratí se genetická diverzita potřebná především pro vývoj nových variet.

Kávovník je citlivá rostlina. Stačí trocha nerovnováhy a jak kvalita, tak kvantita úrody může být značně postižená. Káva arabica, která pochází z etiopské vrchoviny, nejlépe roste v nadmořské výšce od 800 do 2 100 metrů, při teplotě od 18 do 22 stupňů Celsia s jistým střídáním suchého a deštivého počasí. Robusta, která je - jak název napovídá - odolnější, roste v tropických oblastech do výšky 800 metrů. Lépe než arabica snáší vysoké teploty, ale je citlivější vůči suchu.

Stoupající teploty a sucho ovlivňují nejen kvalitu kávy, ale podle vědců také usnadňují šíření některých chorob do oblastí, které jich byly do té doby ušetřeny. V Kostarice se takzvaná kávová rez, při níž jsou listy napadeny plísní Hemileia vastatrix, posunula do výšky až 1 400 metrů nad mořem. Brazílie, která je největším světovým producentem a vývozcem kávy, byla postižena suchem a hmyzem, a v letošním roce dokonce musela dočasně povolit dovoz vietnamské kávy robusta.

S teplejším klimatem budou kávovníky nuceny přesunout se do výše položených oblastí, což by mohlo za jistých klimatických podmínek vést k lepší chuti kávy.

Méně kávy a hoší chuť

„Aroma a kvalita arabiky se zhoršuje na místech, kde je příliš horko nebo příliš sucho,“ řekl Aaron Davis, jeden z autorů etiopské studie. „Obvykle je z vyšší nadmořské výšky lepší káva, protože sezóna zrání je delší a při nižších teplotách. Ale když jsou teploty až příliš nízké, ovlivní to chuť negativním způsobem.“

Bohužel čím vyšší oblasti, tím méně dostupné půdy pro pěstování kávovníků. A ještě větším problémem, především z hlediska chuti, je skutečnost, že oblasti, odkud pochází speciální druhy arabiky, tedy oblasti, jež díky specifickému složení půdy poskytují vzácné druhy, dál nebudou k pěstování vhodné.

Etiopie by tak mohla přijít o svou kávu Harrar s vůní borůvek, černého rybízu a kardamomu. V širším měřítku jsou v ohrožení tradiční variety jako Bourbon, Typica a Caturra, protože jsou náchylnější vůči kávové rzi, uvedl Peter Baker, odborník iniciativy Coffee & Climate.

TIP: Neznámá rizika kávy: Jak oblíbený horký nápoj ovlivňuje náš organismus

Kávové společnosti berou tuto hrozbu vážně a investují do vzniku nových odrůd arabiky, které budou odolnější vůči klimatickým změnám a chorobám. V současnosti se ve výzkumných střediscích organizace World Coffee Research (WCR) testuje na pět desítek nových kávových hybridů.

Všichni experti se nicméně shodují, že nové rostliny nebudou mít žádný smysl, pokud se neudělá nic pro ochranu životního prostředí, v němž kávovníky rostou. A veškeré úsilí o záchranu kávy bude zbytečné, pokud bude pokračovat globální oteplování. Protože, jak varují vědci, všechno má své hranice - a nad 50 stupňů Celsia prostě žádná káva neporoste.

  • Zdroj textu:

    Le Temps

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907