Proč má Io tak výraznou tektonickou činnost?

17.12.2016 - Michal Švanda

Měsíc Io -<p>Sondy zaznamenaly přes 150 aktivních sopek a ve skutečnosti by jich mohl být až dvojnásobek</p>
Měsíc Io -

Sondy zaznamenaly přes 150 aktivních sopek a ve skutečnosti by jich mohl být až dvojnásobek


Reklama

Io patří se svým průměrem přes 3 600 km mezi největší přirozené družice ve Sluneční soustavě, je dokonce větší než náš Měsíc. Souputník Země je však geologicky mrtvý, zatímco Io se řadí k nejaktivnějším tělesům v našem solárním systému.

Na snímcích pořízených sondami Voyager, New Horizons a Galileo se podařilo detekovat víc než 150 aktivních sopek, přičemž se očekává, že ve skutečnosti by jich mohl být i dvojnásobek. Hlavní prvek veškeré tamní vulkanické aktivity představují sloučeniny síry. 

Mohutnou sopečnou činnost vyvolává slapový ohřev od Jupitera. Io obíhá kolem planety po mírně výstředné trajektorii, což v jeho nitru podněcuje obrovskou slapovou vlnu, způsobující v pevné kůře a plášti „příliv“ s výškou až 100 m. Třením se horniny taví a dochází k vulkanické aktivitě. Výkon slapových sil se odhaduje až na 1014 W! 

Za normálních okolností by působením slapů došlo ke změně trajektorie měsíce na kruhovou, jeho otáčení by se synchronizovalo do stavu vázané rotace a slapové síly by vymizely. V systému Jupiterových průvodců však existují tzv. rezonance, přičemž zejména vliv Europy a Ganymedu udržuje dráhu Io výstřednou. Dokud budou tyto vazby zachovány, tektonická aktivita na zmíněném měsíci neustane.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2016

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Hormon lásky pomáhá lidskému srdci. (foto: PixabayCC0)

Věda

Dokud nedošlo k jejímu zatčení, byla Alžběta Báthoryová považována za dobrou paní, která o své poddané během  manželovy nepřítomnosti pečovala a chovala se k nim vlídně. (foto: Alamy Stock Photo, Keith Corrigan)

Historie

Flak 36 se osvědčil jako protitanková zbraň. Zde v protiletadlové roli v britském Imperiálním válečném muzeu. (foto: Wikimedia Commons, Rickard ÅngmanCC BY-SA 3.0)

Válka

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907