Sušenky, čokoláda, slazené nápoje – většina dětí prostě sladkostem neodolá. A podle posledních vědeckých výzkumů je za tím třeba hledat biologické důvody
Malí strávníci mají jiný svět základních chutí než dospělí. Podle týmu badatelů z Monell Chemical Senses Center dokáže sladkost ocenit nejen novorozenec, ale dokonce i plod v děloze.
Víme, že u dětí je preference sladké chuti vrozená, což umocňuje i mírně sladká chuť mateřského mléka. Roli jistě hrají také citlivější chuťové pohárky a ústa s větším množstvím nervových zakončení na milimetr čtvereční než kterákoliv jiná část těla – což možná mimo jiné vysvětluje, proč mají miminka tendenci poznávat svět právě pusou. Proč ovšem láska ke sladkostem přetrvává i do pozdějšího věku?
TIP: Sladká dieta: 100 dnů se živil jen zmrzlinou a zhubnul o 15 kilogramů
Vědci z uvedeného týmu podávali v rámci testu dospělým a dětem různě oslazenou vodu: A zatímco dospělí upřednostňovali koncentrace odpovídající zhruba slazeným nápojům, děti vítaly i dvakrát vyšší intenzitu chuti a nejmladší účastníci neměli prakticky žádný limit.
„Děti preferují mnohem intenzivnější sladkost a slanost než dospělí, což přetrvává až do pozdní adolescence. Máme dokonce určité důkazy, že jsou vnímavější i k hořkosti,“ vysvětluje Julie Mennellaová ze zmíněného centra. Je přitom možné, že upřednostňování sladkých, výživných látek dávalo dětem ve fázi rychlého růstu evoluční výhodu v dobách, kdy byly kalorie méně dostupné.
100+1 zahraniční zajímavost
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)