Proč mají děti tak rády sladkosti? Sladké znamená evoluční výhodu

11.11.2017 - Kateřina Helán Vašků

Sušenky, čokoláda, slazené nápoje – většina dětí prostě sladkostem neodolá. A podle posledních vědeckých výzkumů je za tím třeba hledat biologické důvody

Děti preferují mnohem intenzivnější sladkost a slanost než dospělí, což přetrvává až do pozdní adolescence. Upřednostňování sladkých, výživných látek dává dětem ve fázi rychlého růstu evoluční výhodu.
Děti preferují mnohem intenzivnější sladkost a slanost než dospělí, což přetrvává až do pozdní adolescence. Upřednostňování sladkých, výživných látek dává dětem ve fázi rychlého růstu evoluční výhodu.

Reklama

Malí strávníci mají jiný svět základních chutí než dospělí. Podle týmu badatelů z Monell Chemical Senses Center dokáže sladkost ocenit nejen novorozenec, ale dokonce i plod v děloze. 

Víme, že u dětí je preference sladké chuti vrozená, což umocňuje i mírně sladká chuť mateřského mléka. Roli jistě hrají také citlivější chuťové pohárky a ústa s větším množstvím nervových zakončení na milimetr čtvereční než kterákoliv jiná část těla – což možná mimo jiné vysvětluje, proč mají miminka tendenci poznávat svět právě pusou. Proč ovšem láska ke sladkostem přetrvává i do pozdějšího věku?

TIP: Sladká dieta: 100 dnů se živil jen zmrzlinou a zhubnul o 15 kilogramů

Vědci z uvedeného týmu podávali v rámci testu dospělým a dětem různě oslazenou vodu: A zatímco dospělí upřednostňovali koncentrace odpovídající zhruba slazeným nápojům, děti vítaly i dvakrát vyšší intenzitu chuti a nejmladší účastníci neměli prakticky žádný limit

„Děti preferují mnohem intenzivnější sladkost a slanost než dospělí, což přetrvává až do pozdní adolescence. Máme dokonce určité důkazy, že jsou vnímavější i k hořkosti,“ vysvětluje Julie Mennellaová ze zmíněného centra. Je přitom možné, že upřednostňování sladkých, výživných látek dávalo dětem ve fázi rychlého růstu evoluční výhodu v dobách, kdy byly kalorie méně dostupné. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of CongressCC0)

Zajímavosti

Pouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa KennedyCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už šestý rok v řadě stalo Finsko, Česko skončilo stejně jako loni osmnácté. (foto: Shutterstock)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907