Proč mají velké planety prstence?

17.06.2018 - Michal Švanda

<p>Během 70. a 80. let vyšlo najevo, že prstence nezdobí pouze Saturn, ale také Jupiter, Uran a Neptun</p>

Během 70. a 80. let vyšlo najevo, že prstence nezdobí pouze Saturn, ale také Jupiter, Uran a Neptun


Reklama

Vědci dnes nedokážou jednoznačně určit, co způsobilo vznik prstenců okolo velkých planet. Téměř jistě to však přímo souvisí s bohatostí rodiny přirozených satelitů. Velké planety přitom obklopují desítky měsíců, od těles s rozměry srovnatelnými s planetami zemského typu po kilometrové skály. 

TIP: Bizarní megasaturn: Ohromné prstence kolem planety J1407b rotují v protisměru

Obě charakteristiky – existence prstenců i množství satelitů – mají zřejmě společného původce: jednak výskyt planety v oblasti, kde se těkavé prvky nesnadno vypařují (za tzv. sněžnou čárou), a dále dostatek volného materiálu v její bezprostřední blízkosti, který na sebe planeta nabalila svým výrazným gravitačním působením. Prstence pak představují buď zbytek po kondenzaci měsíců v prachoplynném disku v okolí protoplanety, nebo spíš důsledek vzájemných kolizí či rozpadů přirozených satelitů v rozsáhlé rodině. 

S ohledem na nejasnost původu není ani zcela zřejmé, zda jsou prstence pouze přechodným jevem, s životností například několika milionů let, nebo trvalou ozdobou. Změny v prstencích Neptunu pozorované během éry družicové astronomie však hovoří spíš pro první možnost. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907