Proč není možné ochočit vlka: Klíč k nepoddajné povaze

28.01.2019 - Zuzana Teličková

Pro vědce bylo vždy záhadou, proč se vlci, kteří jsou geneticky tak podobní psům, nedají ochočit. Z výzkumu evoluční bioložky Kathryn Lordové z University of Massachusetts vyplývá, že odlišné chování vlků a psů je dáno rozdílnou smyslovou zkušeností v klíčovém období socializace

<p>Zatímco pes si na člověka rychle zvykne, ochočit vlka prakticky není možné – důvodem je časově posunuté období socializace</p>

Zatímco pes si na člověka rychle zvykne, ochočit vlka prakticky není možné – důvodem je časově posunuté období socializace


Reklama

Až dosud jsme věděli jen málo o senzorickém vývoji vlčích mláďat a poznatky o psech byly obvykle aplikovány i na vlky. Lordová však přinesla zcela nový pohled na jednotlivá stadia vývoje u vlků i u psů. Týden po týdnu sledovala u 11 vlčat a 43 štěňat reakce na známé i neznámé pachové, zvukové a vizuální podněty a zjistila, že smysly se u mláďat obou druhů sice vyvíjejí ve stejnou dobu, ale vlčata a štěňata vnímají zcela odlišně svoje prostředí během čtyřtýdenního vývojového okna, které je označováno za kritické období socializace. Na počátku tohoto období začínají vlci i psi chodit a objevovat své okolí. Všechno, s čím se v tomto období setkají, pro ně bude po celý život důvěrně známé. Když se však okno zavře, každý nový zvuk, pach či vizuální podnět vyvolá u zvířat strach a reakci s ním spojenou.

Lordová potvrdila, že jak u vlků, tak u štěňat se čich vyvíjí průměrně ve věku dvou týdnů, sluch ve věku čtyř týdnů a zrak je vyvinut do šesti týdnů věku. Vlci a psi ale vstupují do kritického období socializace v jinou dobu: zatímco psi je začínají ve věku čtyř týdnů, vlci již ve dvou. Znamená to, že vlci a štěňata vnímají své okolí v kritickém období zcela rozdílně, neboť jejich smysly se nacházejí v jiném stadiu vývoje.

Vlčata jsou ještě slepá a hluchá, když začínají prozkoumávat své okolí, a musí se spoléhat jen na svůj čich. Štěňata naproti tomu v době socializace již slyší a brzy i vidí. Rozdílné zkušenosti je nasměrovávají na zcela odlišnou dráhu s ohledem na schopnost utvářet mezidruhové vztahy, zvláště vztahy s lidmi.

TIP: Mírní vlci, krvelačné akvarijní rybky: Zabijáci s pověstí neviňátek

Lordová říká: „Jestliže chcete socializovat psa s člověkem, stačí vám 90 minut ve věku čtyř až osmi týdnů. Pes se člověka od této chvíle nebude bát. Když však chcete dosáhnout stejného výsledku u vlka, potřebujete 24 hodin dlouhý kontakt ve věku tří týdnů, a ani tehdy nedosáhnete stejné vazby a strach se vám nepodaří zcela vymýtit.“ Nové poznatky pomohou lépe zvládat divoce žijící populace vlků i jedince chované v zajetí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Královna měla pro Sarah Forbes Bonettu slabost – i ona se cítila v dětství osamělá a smutná.

Historie

Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.

Příroda

Nejdůležitějším plynem atmosféry je dusík – plyn špatně rozpustný v kapalinách, který v lidském těle v podobě bublinek dokáže napáchat rozsáhlé škody. 

Zajímavosti

Rekonstrukce vikingské osady v L'Anse aux Meadows.

Věda
Vesmír

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907