Proč si nevidíme na špičku vlastního nosu?

04.06.2018 - Kateřina Helán Vašků


Reklama

Člověk, který nedohlédne na konec svého chřípí, bývá obvykle považován za sebestředného. Vědecky však zmíněná metafora pravdivá není: Svůj nos totiž vidíme neustále a jeho špička ve skutečnosti dokazuje, jak selektivně funguje náš zrak.

Oční sítnice konec nosu permanentně snímá a signál posílá do mozku. Hlavní důvod, proč tedy tuto část těla reálně „nevidíme“, představuje tzv. stereoskopická paralaxa: Každým okem zvlášť chřípí vnímáme (stačí zavřít jedno a druhé), mozek však při zpracování vizuálních informací vytváří jednotný vjem z obou očí, a kompletní obrázek nosu z celku jaksi „vypadne“. Tato oblast obličeje je pro nás zkrátka méně podstatná, a mozek proto výhled na chřípí blokuje ve prospěch vizuálně důležitějších podnětů.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907