Reklama


Proti proudu času: Kdo a kdy vynalezl kolečkové brusle?

27.07.2017 - Kateřina Helán Vašků

Kolečkové brusle nejsou nikterak mladým vynálezem. Jezdilo se na nich již před více než 250 lety


Reklama

Za „otce“ kolečkových bruslí považujeme Belgičana Johna Josepha Merlina, který je světu představil v roce 1760. Nadaný a uznávaný vynálezce později mimo jiné v Londýně založil muzeum, kde veřejně demonstroval své důmyslné mechanické výtvory a vylepšené hudební nástroje. Jeho „bruslařské umění“ však podobnou kvalitou neoplývalo. Při prezentaci novinky na maškarním plese v londýnském Carlisle-House jezdil davem a při tom hrál na housle. Nabral ovšem přílišnou rychlost, načež narazil přímo do velkého zrcadla a skončil pořezaný

Kolečkové brusle si však nechal patentovat až Francouz Monsieur Petitbled, a to roku 1819 v Paříži. Jeho bota měla dřevěnou podrážku, kožené řemeny a tři kolečka vyrobená ze dřeva, kovu a slonoviny. Vynález dobře fungoval zejména při jízdě vpřed, ostatní manévry byly ovšem oproti dnešním bruslím o poznání složitější, ne-li nemožné.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907