Proti proudu času: Krátká historie černo-bílého šatníku

24.06.2017 - Tomáš Konečný

Zvyk nosit černou barvu na znamení smutku má překvapivě krátkou historii. Jeho původ sahá do poloviny 16. století, kdy na francouzském dvoře převrátily dvě události všeobecně uznávanou symboliku barev doslova vzhůru nohama

Černo-bílá móda -<p>Ve středověku představovala barvu smutku bílá. Naopak černá vyjadřovala zbožnost, pokoru a přísnost.</p>
Černo-bílá móda -

Ve středověku představovala barvu smutku bílá. Naopak černá vyjadřovala zbožnost, pokoru a přísnost.


Reklama

Ve středověku představovala barvu smutku bílá. Bílé květiny se pokládaly na hrob a v mnohých zemích kolovala pověst, podle níž smrt zvěstuje „bílá paní“. Ve své době se tak říkalo francouzským královnám vdovám, jež chodily po skonu manžela výhradně v bílé.

Milenka udávající trend

Naopak černá vyjadřovala zbožnost, pokoru a přísnost. Vedle kněží ji proto oblékali i soudci, kteří tak prezentovali nestrannou a strohou spravedlnost. Jejich taláry ostatně v mnoha případech zůstávají černé dodnes.

Obrat v barevné symbolice přinesl červenec 1559, kdy na následky nešťastného zranění z turnaje zemřel francouzský král Jindřich II. Jeho milenka Diana de Poitiers (provdaná madame de Brézé), do níž se panovník zamiloval ještě jako šestnáctiletý mladík, tehdy oblékla neobvyklý smuteční šat: Jelikož neměla nárok na tradiční bílou, protože její skutečný manžel Ludvík de Brézé žil, nosila po zbývajících šest let života oděv kombinující bílou a černou.

Černá šedá eminence 

Ženou, od níž se naopak bílé odění obecně očekávalo, byla francouzská královna a právoplatná Jindřichova manželka Kateřina Medicejská. Vdova však, zřejmě v reakci na svoji nenáviděnou rivalku, odmítla bílý šat přijmout a následujících třicet let nosila výhradně černou. Manifestovala tím navíc svoji zbožnost (jak se slušelo na neteř papeže) a roli soudkyně a usmiřovatelky mezi katolíky a protestanty, do níž se stylizovala. Jako šedá eminence trůnu, která postupně vládla jménem tří svých synů, nakonec vešla do dějin coby „černá královna“. 

TIP: 3000 let ženské krásy ve třech minutách

V očích veřejnosti se ovšem její tmavý oděv pojil spíš s intrikářstvím a „černými úmysly“ – teprve na sklonku jejího života se začalo tradovat, že tmavou nosila na znamení smutku. S ohledem na průběh jejího manželství a ve světle faktu, že nikdy neužívala titul „královna vdova“, ale vždy jen „královna matka“, však její skutečné truchlení zůstává otázkou. 

Znamení panenství 

Třetí ženou, jež stála u zrodu nového trendu, byla skotská královna Marie Stuartovna. V roce 1558 se v Paříži slavila její svatba s budoucím francouzským králem Františkem II., synem zmíněné Kateřiny Medicejské. Marie tehdy přítomným vyrazila dech, neboť se k oltáři dostavila v bílé – patrně ji zvolila, aby zvýraznila svou snědou pleť. Spekulaci, že se jednalo o barvu smutku, musela sama nevěsta opakovaně vyvracet: Tvrdila, že si bílou vybrala coby znamení panenství. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Thom Browne



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V minulosti sestávaly nejjemnější látky z více než dvou set vláken na centimetr čtvereční a zdobily je také výšivky. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)

Revue

Mohutný výron koronální hmoty na snímku sondy SOHO

Vesmír

Archeologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter JamesCC0)

Věda

Pohled z planiny Omalos na vrcholky Bílých hor (Lefka Ori) s divokými růžovými tulipány (Tulipa bakeri) a fialovými sasankami věncovými (Anemone coronaria) v popředí. (foto: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi - se souhlasem k publikování)

Příroda

Stříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907