Proti proudu času: Krátká historie černo-bílého šatníku

24.06.2017 - Tomáš Konečný

Zvyk nosit černou barvu na znamení smutku má překvapivě krátkou historii. Jeho původ sahá do poloviny 16. století, kdy na francouzském dvoře převrátily dvě události všeobecně uznávanou symboliku barev doslova vzhůru nohama

Černo-bílá móda -<p>Ve středověku představovala barvu smutku bílá. Naopak černá vyjadřovala zbožnost, pokoru a přísnost.</p>
Černo-bílá móda -

Ve středověku představovala barvu smutku bílá. Naopak černá vyjadřovala zbožnost, pokoru a přísnost.


Reklama

Ve středověku představovala barvu smutku bílá. Bílé květiny se pokládaly na hrob a v mnohých zemích kolovala pověst, podle níž smrt zvěstuje „bílá paní“. Ve své době se tak říkalo francouzským královnám vdovám, jež chodily po skonu manžela výhradně v bílé.

Milenka udávající trend

Naopak černá vyjadřovala zbožnost, pokoru a přísnost. Vedle kněží ji proto oblékali i soudci, kteří tak prezentovali nestrannou a strohou spravedlnost. Jejich taláry ostatně v mnoha případech zůstávají černé dodnes.

Obrat v barevné symbolice přinesl červenec 1559, kdy na následky nešťastného zranění z turnaje zemřel francouzský král Jindřich II. Jeho milenka Diana de Poitiers (provdaná madame de Brézé), do níž se panovník zamiloval ještě jako šestnáctiletý mladík, tehdy oblékla neobvyklý smuteční šat: Jelikož neměla nárok na tradiční bílou, protože její skutečný manžel Ludvík de Brézé žil, nosila po zbývajících šest let života oděv kombinující bílou a černou.

Černá šedá eminence 

Ženou, od níž se naopak bílé odění obecně očekávalo, byla francouzská královna a právoplatná Jindřichova manželka Kateřina Medicejská. Vdova však, zřejmě v reakci na svoji nenáviděnou rivalku, odmítla bílý šat přijmout a následujících třicet let nosila výhradně černou. Manifestovala tím navíc svoji zbožnost (jak se slušelo na neteř papeže) a roli soudkyně a usmiřovatelky mezi katolíky a protestanty, do níž se stylizovala. Jako šedá eminence trůnu, která postupně vládla jménem tří svých synů, nakonec vešla do dějin coby „černá královna“. 

TIP: 3000 let ženské krásy ve třech minutách

V očích veřejnosti se ovšem její tmavý oděv pojil spíš s intrikářstvím a „černými úmysly“ – teprve na sklonku jejího života se začalo tradovat, že tmavou nosila na znamení smutku. S ohledem na průběh jejího manželství a ve světle faktu, že nikdy neužívala titul „královna vdova“, ale vždy jen „královna matka“, však její skutečné truchlení zůstává otázkou. 

Znamení panenství 

Třetí ženou, jež stála u zrodu nového trendu, byla skotská královna Marie Stuartovna. V roce 1558 se v Paříži slavila její svatba s budoucím francouzským králem Františkem II., synem zmíněné Kateřiny Medicejské. Marie tehdy přítomným vyrazila dech, neboť se k oltáři dostavila v bílé – patrně ji zvolila, aby zvýraznila svou snědou pleť. Spekulaci, že se jednalo o barvu smutku, musela sama nevěsta opakovaně vyvracet: Tvrdila, že si bílou vybrala coby znamení panenství. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Thom Browne



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907