Průzkumník Solar Orbiter vyrazil na svou historickou misi ke Slunci

11.02.2020 - Stanislav Mihulka

Do vesmíru odstartovala sonda Solar Orbiter. Na čtyřech z deseti přístrojů pracovali Češi

<p>Sonda <strong>Solar Orbiter</strong> má zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.</p>

Sonda Solar Orbiter má zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.


Reklama

Evropská meziplanetární sonda Solar Orbiter, na jejímž vybavení se významně podíleli čeští odborníci i firmy, dnes vyrazila na dlouhou pouť ke Slunci. Téměř dvoutunovou sondu vynesla do vesmíru nosná raketa Atlas V 411 v režii United Launch Alliance (ULA). Startovala včera před půlnocí místního času ze Startovacího komplexu 41 na Cape Canaveral Air Force Station.

Solar Orbiter se oddělil od rakety podle plánu, 53 minut po startu. Několik minut poté tým operátorů úspěšně zprovoznil komunikaci se sondou. Vše nasvědčuje tomu, že letošní první start United Launch Alliance proběhl hladce. Sondě teď bude trvat asi 3,5 roku, než se dostane na svou operační dráhu v těsné blízkosti Slunce.

Mise ke Slunci

Mise sondy Solar Orbiter byla navržena již v roce 1999. Představitelé ESA původně plánovali, že by ke startu mise mělo dojít v letech 2008 až 2013. Vzhledem k řadě technologických obtíží při vývoji sondy a časovým posunům, se sonda nakonec vydala na cestu až teď, v roce 2020.

TIP: Nová evropská sonda Solar Orbiter musí odolat síle 13 Sluncí

Jednou z největších výzev při vývoji sondy bylo zajistit dostatečnou tepelnou ochranu. Některé části Solar Orbiteru musejí vydržet teplotu až 520 °C. To bude mít na starost důmyslný tepelný štít se sandwichovou strukturou a speciální povrch SolarBlack z fosforečnanu vápenatého. Solar Orbiter bude studovat Slunce z těsné blízkosti, zejména vnitřní část jeho heliosféry, magnetická pole Slunce a mechanismy vzniku slunečního větru.

Výjimečná mise ESA Solar Orbiter nese na své palubě celkem 10 vědeckých přístrojů, přičemž na 4 z nich se podíleli i čeští odborníci.

RPW (Radio and Plasma Waves) - přístroj pro měření plazmových a radiových vln. RPW je určen k měření plazmových a rádiových vln a lokálních plazmových hustot ve slunečním větru obklopujícím sondu Solar Orbiter. K tomuto účelu měří a zpracovává signály ze tří elektrických antén a tříosého cívkového magnetometru. Podsystém TDS a napájecí zdroj celého přístroje byly vyvíjeny na Astronomickém ústavu AV ČR a v českých firmách CSRC a G. L. Electronic.

SWA (Solar Wind Plasma Analyser) - analyzátor plazmatu slunečního větru Na vývoji podsystému PAS pro částicový přístroj SWA se podílela Skupina kosmické fyziky z Katedra fyziky povrchů a plazmatu MFF UK. Přístroj se skládá z několika senzorů, které budou měřit vlastnosti iontů a elektronů ve slunečním větru (včetně jejich hustoty, rychlosti a teploty) a tak charakterizovat plazma slunečního větru v různých vzdálenostech od Slunce.

METIS Coronagraph/Koronograf - Klíčové optické elementy tohoto koronografu, například zobrazovací zrcadla, byla vyvinuta a vyrobena v laboratořích TOPTEC (Ústav fyziky plazmatu AV ČR). METIS nabídne pozorování struktury a dynamiky korony, která jsou zásadní pro lepší pochopení mechanismů vzniku slunečního větru.

STIX (X-ray Spectrometer/Telescope) - rentgenový spektrometr Přístroj STIX poskytne snímky slunečního povrchu v rentgenovém spektru. Z měření získáme informace o čase, poloze, intenzitě a energetickém spektru akcelerovaných elektronů a vysokoteplotního plazmatu spojených se slunečními erupcemi, které jsou zdrojem tohoto rentgenového záření. Ze Českou republiku se vědecké části tohoto přístroje věnuje Astronomický ústav AV ČR.

  • Zdroj textu:

    Space.com, Ústav fyziky atmosféry AV ČR

  • Zdroj fotografií: ESA, United Launch Alliance

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kvůli nádoru nemohou tasmánští čerti žrát, a brzy tak hynou hlady. Vědci ale nedávno zjistili, že u některých ďáblů již tělo na rakovinu reaguje tvorbou protilátek.

Zajímavosti
Věda

Podle dat sondy InSight se Mars se třese více než Měsíc a o něco méně než Země.

Vesmír

Takarkori, jihozápadní Libye

Věda

Řada vojáků odmítla bojovat za císaře pána a místo nejisté budoucnosti na frontě raději dezertovala.

Historie

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907