První fyzička světa: Laura Bassi pronikla mezi vědeckou elitu už v 18. století!

30.12.2017 - Jana Ládyová

Pozoruhodných žen a navíc vědkyň ve starých evropských dějinách mnoho nenajdeme. Lauru Bassi však mezi ně můžeme směle zařadit. Čím byla výjimečná?


Reklama

Jako druhá žena v historii získala doktorát z filozofie na nejstarší univerzitě v Bologni. Zanedlouho pak začala na této škole i učit. A co víc! Pak se dokonce vdala a měla děti. Dnes možná nic až tak pozoruhodného, ale nacházíme se v Bologni 18. století!

Hýčkaný jedináček

Laura Maria Catarina Bassi vlastně z rodného města skoro nevytáhla paty. Narodila se v bohaté rodině renomovaného právníka. Všichni její sourozenci zemřeli jako malé děti, rodiče se tedy soustředili na ni a umožnili jí kvalitní soukromé vzdělání. Jiné jako dívka vlastně neměla nárok získat.

Kromě italštiny brzy ovládala i latinu a francouzštinu, ale nejvíce si oblíbila přírodní vědy. Pro ně ji nadchl její domácí učitel, jinak také rodinný lékař a profesor na univerzitě Gaetano Tacconi. Vzdělával ji v oblasti matematiky, metafyziky, logiky a filozofie.

První veřejné vystoupení

Když se o jejím talentu doslechl vlivný kardinál Prospero Lambertini, přesvědčil ji, aby se zúčastnila veřejnosti otevřené diskuse na boloňské univerzitě. Tam všechny tak ohromila, že jí brzy univerzita udělila doktorát, čemuž přihlíželi nejen studenti a členové akademického senátu univerzity, ale i špičky tehdejší společnosti. Na onom slavném ceremoniálu v Palazzo Publico také zazněla její první veřejná přednáška.

Bylo jí pouhých jednadvacet let, když jí nabídli, aby se stala univerzitní profesorkou - vlastně první na evropském kontinentě! Ačkoli si jí vážili, přece jen kvůli společenských předsudkům nedostala často šanci přednášet. Jaksi se příliš nehodilo, aby stála jako žena před sálem plným… mužů.

Manželka, matka, vědkyně

Nebyla to jen „suchá“ vědkyně. Měla i bohatý soukromý život. Ve svých sedmadvaceti letech se provdala za lékaře Giuseppa Verattiho. Vědu neopustila ani poté, co se jí narodily děti. Z osmi se jich dospělosti dožilo pět. Maminkou na plný úvazek ale určitě nebyla!

Díky svým vlivným příznivcům získala možnost vyučovat doma a dostávala velmi slušný plat. Ten jí umožnil, aby si ve svém domě zřídila laboratoř, kde společně s manželem, který se stal jejím oficiálním asistentem, prováděli pokusy s elektřinou. S velkým úspěchem se pak setkaly jejich kurzy experimentální fyziky, které Laura vedla 28 let. Obdivovala Benjamina Franklina, ale především vycházela z díla Isaaca Newtona, podle jehož knihy Matematické základy přírodní filosofie jako jedna z prvních v Itálii vyučovala. Napsala také několik knih, většinou z oblasti fyziky a hydrauliky, i když v nich s žádnými novými objevy sama nepřišla.

TIP: Triumf vůle a rozumu: Před 150 lety se narodila Marie Curie-Sklodowská

Velkého uznání se jí dostalo na sklonku života. Tehdy získala prestižní pozici profesora experimentální fyziky boloňské univerzity, což jí jako ženě zajistilo nebývalé postavení v tehdejší italské společnosti…

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907