První žena poslancem: Zvolení Boženy Vikové-Kunětické vzbudilo úžas i odpor

20.10.2017 - Lucie Jahodářová

Česko bylo třetí zemí v Evropě, kde ve volbách zvítězila žena. Ani volební vítězství jí ale ke vstupu do Českého zemského sněmu nestačilo

Božena Viková-Kunětická - Češi získali po Norsku a Finsku jedinou poslankyni v Evropě
Božena Viková-Kunětická - Češi získali po Norsku a Finsku jedinou poslankyni v Evropě

Reklama

„Česká žena prvním poslancem v Rakousku!“ V podobném duchu se nesly nadpisy na titulních stranách novin po 13. červnu 1912. Toho dne proběhlo druhé kolo doplňovacích voleb do českého zemského sněmu ve volebním obvodě Mladá Boleslav-Nymburk.

Na základě dohody vedení českých politických stran bylo ujednáno, že budou kandidovat pouze ženy, a jako vítěz z tohoto klání vzešla nacionálně smýšlející dramatička a spisovatelka Božena Viková-Kunětická (1862–1934).

Skulina v zákoně

Volební zákon z roku 1907 sice zavedl všeobecné hlasovací právo pro muže při volbách do vídeňské říšské rady, ale zároveň z nich naprosto vyloučil ženy. Představitelky Výboru pro volební právo žen však nalezly skulinu ve starším volebním zákoně, který platil pro volby do českého zemského sněmu (Morava měla vlastní sněm). V těch mohly volit i některé ženy, vysokoškolsky vzdělané lékařky, definitivní učitelky, středoškolské profesorky nebo ženy, které měly příslušně zdaněnou živnost či hospodářství. 

Ženské hnutí na tomto zákoně využilo něčeho jiného – jisté formální mezery: zákon výslovně neuváděl, že by žena nemohla být poslancem, protože v době jeho vzniku se s účastí žen v politice jednoduše nepočítalo. A tak začalo ženské hnutí aktivně podporovat dosazování žen na post zemských poslanců. 

V roce 1912 se nečekanou smrtí mladočeského poslance Václava Škardy uvolnil v českém zemském sněmu mandát za volební obvod Mladá Boleslav-Nymburk. Tamní političtí zástupci se zabývali lokálními problémy a nejevili ambice ucházet se o uvolněný post. Zájem naopak projevily představitelky ženského hnutí, které oživily debatu o ženské kandidatuře. Mladočeši navrhli Boženu Vikovou-Kunětickou, kterou podpořila rovněž Česká strana národně sociální a navzdory odlišným postojům k řešení ženské otázky i aktivistky z ženského hnutí. Sociální demokraté proti ní postavili Karlu Máchovou.

Hořké vítězství

Ale takové plány se nelíbily politikům v samotné Mladé Boleslavi, kteří se vůči ženské kandidatuře ostře ohradili. Místní mladočeši dokonce navzdory rozhodnutí pražského ústředí strany představili vlastního protikandidáta, kterým se stal starosta Mladé Boleslavi Bohumil Matoušek. Ve městě poté proti Vikové-Kunětické odstartovala vyhrocená tisková kampaň. 

Viková-Kunětická nakonec postoupila do druhého kola voleb spolu s Matouškem, který však s vyhlídkou na zjevnou porážku raději na kandidaturu rezignoval. Bylo nepravděpodobné, že by získal podporu voličů Karly Máchové, neboť sociálně demokratická strana jim doporučila druhou ženskou kandidátku. Když mladoboleslavští mladočeši neuspěli ve snaze Vikovou-Kunětickou porazit ve volbách, snažili se ji alespoň urazit a zdiskreditovat. Přesto 13. června 1912 obdržela 1 161 z celkového počtu 1 210 platných hlasů.

Ženám vstup zakázán

Češi tak získali po Norsku a Finsku jedinou poslankyni v Evropě, ale k politickému zrovnoprávnění žen s muži bylo ještě daleko. První české poslankyni byl totiž znemožněn vstup do zemského sněmu. Kníže František Thun, tehdejší český místodržitel, jí odmítl vydat potřebné doklady. Thunova argumentace proti vyhotovení volebního osvědčení, jež opravňovalo ke vstupu do sněmu, byla založena na chápání poslance pouze jako osoby mužského pohlaví. 

Věc uznání mandátu uvázla a Vikovou-Kunětickou bezvýsledné dohady o jeho platnosti unavily natolik, že se jej rozhodla vzdát. Dostala se tím do konfliktu s vlastní stranou, pro niž byl její mandát klíčový. Definitivně se spor o platnosti mandátu Boženy Vikové-Kunětické uzavřel až roku 1913, kdy vláda český zemský sněm, naprosto podvázaný česko-německými spory a obstrukcemi, rozpustila. Pro Vikovou-Kunětickou skončila politická dráha za Rakouska-Uherska roku 1914, kdy se v prohlášení zřekla jakékoliv další kandidatury z důvodu přetrvávajícího odporu k volbě žen

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie, dobový tisk

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Zajímavosti

Model legendárního letounu Kašpar JK systém Blériot, 1911

Historie

Vizualizace teleskopu KM3NeT pod hladinou Středozemního moře.

Vesmír

Land Rover s personálem pluku RAF na hlídce poblíž letiště Kandahár v Afghánistánu, 2010.

 

Válka

Konopí se pěstuje od pradávna. Jeho prapůvodní domovinou je zřejmě Tibet.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907