Pyrenejský poklad Mont Perdu

07.04.2019 - Kateřina Helán Vašků

Krajina kolem pyrenejského vrcholku Mont Perdu je rozkročena mezi Francií a Španělskem. Nabízí úchvatný výhled na nejhlubší evropské kaňony, vysokohorská údolí i ledovcová jezera a představuje i jedinečné „živoucí muzeum“ tradičních pastevců

<p>Ledovcový kar Cirque de Gavarnie se pyšní úctyhodným obvodem kolem šesti kilometrů.</p>

Ledovcový kar Cirque de Gavarnie se pyšní úctyhodným obvodem kolem šesti kilometrů.


Reklama

V úchvatné horské krajině Pyrenejí, u samotné hranice Francie a Španělska, se rozprostírá region, který nabízí nekonečné množství fotogenických scenérií. Soustřeďuje se v okolí vrcholu Mont Perdu (v překladu Ztracená hora), vápencového masivu zvedajícího se do výše 3 352 m n. m. 

Vysokohorský reliéf zmíněné  oblasti příroda vymodelovala pomocí ledovců a eroze a vytvořila tam jedny z největších a nejhlubších evropských kaňonů. Mezi nejnápadnějšími skvosty španělské části dominuje kaňon Ordesa se stěnami vysokými až 800 m a s délkou bezmála 15 km. Na francouzské straně zase poskytuje dechberoucí výhled ledovcový kar Cirque de Gavarnie. Tento půlkruhový skalní amfiteátr s obvodem okolo šesti kilometrů se pyšní i 422 m vysokým vodopádem Grande Cascade a Victor Hugo jej v jedné ze svých básní oslavuje jako „přírodní Koloseum“. 

Krajina poskytuje domov mnoha druhům zvířat, včetně medvěda hnědého, kamzíka pyrenejského či tetřeva hlušce. Tamním zvířecím unikátem ovšem zůstává vychuchol pyrenejský, hmyzožravec připomínající krtka s ocasem podobným potkanovi. Vysokohorskou oblast obývá také celá řada rostlinných druhů, z nichž lilie pyrenejská a orlíček pyrenejský patří k endemitům, které jinde na světě nenajdeme. 

Vzpomínky na pravěk 

Jak napovídají archeologické nálezy ve španělských jeskyních Anisclo a Escuain, kamenné kruhy ve francouzské Gavarnii či dolmen ve španělské vesničce Tella, nejstarší lidská osídlení zmíněné oblasti se datují už do dob svrchního paleolitu (40–10000 př. n. l.). Zrodila se na horských svazích i v přilehlých údolích křižovaných sítí řek. 

TIP: Centrální Pyreneje: Ztracený kaňon de Ańisclo

Horskou krajinu navíc odpradávna využívali místní pastevci, jejichž tradiční způsob života se podařilo uchovat dodnes. Tamní vesnice a usedlosti, pole a horské pastviny tak dodnes poskytují výjimečný pohled do historie evropské společnosti obývající pohoří Pyrenejí. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Zajímavosti
Vesmír

Marilyn Monroe s generálním prokurátorem USA Robertem F. Kennedym a prezidentem Johnem F. Kennedym na oslavě narozenin.

Historie
Zajímavosti

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

Příroda

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907