Raději císař než car: Finští dobrovolníci v německé armádě (1)

20.03.2018 - Jaroslav Nečas

Na přelomu let 1914 a 1915 překročilo ilegálně švédské hranice několik desítek poddaných cara Mikuláše II. finské národnosti. Cílem jejich cesty se stalo Německo, které mělo pomoci vybojovat malému severskému národu nezávislost na nenáviděných Rusech

<p>Příslušníci 27. praporu královských pruských myslivců odcházejí na frontu v čele se svým velitelem majorem Bayerem, Libava 1916.</p>

Příslušníci 27. praporu královských pruských myslivců odcházejí na frontu v čele se svým velitelem majorem Bayerem, Libava 1916.


Reklama

V době vypuknutí Velké války tomu bylo zhruba sto let, co se Finsko stalo součástí ruské říše. Po většinu 19. století panoval v zemi relativně klid, avšak postupem času prodělali Finové národní obrození, které společně s rusifikační politikou Sankt-Petěrburgu vedlo ke stále silnějšímu volání po nezávislosti.

(Ne)ušetřeni od války

Když přišel světový konflikt, několik set vojáků odešlo dobrovolně bojovat za svou širší vlast; jako nejslavnějšího Fina sloužícího carovi můžeme jmenovat proslulého generála Carla Mannerheima. Zbytek mladých mužů zůstal služby v armádě ušetřen, protože se Finsko z této povinnosti pravidelně vykupovalo. Situaci však zkomplikovala dislokace 125 000 ruských vojáků v zemi tisíců jezer, navíc se šuškalo, že Petrohrad (přejmenován v létě 1914) hodlá zrušit finskou autonomii.

To ostatně na podzim 1914 potvrdilo i několik centralistických vyhlášek. Mezi studenty se začal objevovat názor, že proti ruskému útlaku je třeba bojovat, a hnutí začalo pomalu pošilhávat po Berlínu, jenž měl pomoci vybojovat malé zemi nezávislost na východní velmoci. Němci pochopitelně hodlali využít všech možností, jak svého nepřítele oslabit, a tak v lednu 1915 umožnili dvěma stům dobrovolníků z Finska absolvovat vojenský výcvik.

Nábor „rekrutů“ zajišťovaly proněmecké kruhy v zemi, přičemž budoucí vojáci museli nejprve překročit hranici do neutrálního Švédska. Cesta však nebyla jednoduchá, dobrovolníci museli urazit dlouho vzdálenost, mnohdy pěšky či na lyžích. Druhá trasa znamenala přeplout lodí Botnický záliv do města Uumaja. Ze Švédska pak vedly jejich kroky do německého tábora v Lockstedtu.

Místo vojáků skauti?

Koncem února 1915 dorazilo do Německa 189 mladých Finů, kteří však místo vojenských uniforem nafasovali skautské stejnokroje. Později je sice nahradily vojenské mundúry, Berlín se ale zpočátku chtěl vyhnout nepříjemnostem na diplomatickém poli. Němci dobrovolníky systematicky připravovali k tomu, aby mohli v případě potřeby zaujmout důstojnické funkce ve finské armádě. Vzhledem k tomu, že se výcvik zpočátku podobal skautským kursům, stal se velitelem tábora major Maximilian Bayer, jenž stál před několika lety u zrodu tohoto hnutí v Německu.

Už v srpnu 1915 podepsal německý císař Vilém II. dekret, jenž umožňoval rozšířit tuto dobrovolnickou formaci až na 2 000 mužů, současně ji však začlenil přímo do německé armády. V zemi tisíců jezer tak začal další „nábor“ a až do jara následujícího roku přijela do Lockstedtu ještě zhruba tisícovka Finů. Tentokrát se už jednalo o skutečný průřez společnosti, kromě dalších studentů oblékli německou uniformu dělníci, námořníci či farmáři.

Výcvik začíná

Spolu s novými rekruty rozšířil Bayer také výcvik. Zpočátku předávali instruktoři svým svěřencům základní vojenské znalosti o vedení pěchotního boje, nyní přibyla také ženijní či dělostřelecká nauka. Do jara 1916 se v Lockstedtu zformovaly dvě střelecké, kulometná a ženijní rota, k nimž později přibyly ještě dvě střelecké spolu s polním dělostřelectvem.

Na rozdíl od běžných německých rekrutů, které velení posílalo na frontu po absolvování základního výcviku, Berlín si finské dobrovolníky hýčkal a dopřával jim kvalitní přípravu. Nyní ale nadešel čas, aby vojáci získali také frontové zkušenosti. Vznikl tak 27. prapor královských pruských myslivců, jenž koncem jara zamířil na východní frontu v počtu 1 254 Finů a dvou stovek Němců převážně v důstojnických funkcích.

První krev

Prapor spadal pod velení německé 8. armády, která jej přidělila na nejsevernější úsek fronty do prostoru Rižského zálivu. Finové na svém úseku budovali polní opevnění a vykonávali hlídkovou službu v zemi nikoho. I když se čas od času dostali do přestřelky s nepřítelem, velení formaci do větších bojových akci zpočátku neposílalo, aby její příslušníci stihli načerpat životně důležité zkušenosti z fronty.

Pouze dělostřelci a sapéři se zapojili do větších akci, ale jen v rámci ofenzivní činnosti jiných německých útvarů. Během léta 1916 si válka vybrala mezi dobrovolníky první oběti. Dva muži padli v červnu v důsledku nepřátelského bombardování, o měsíc později zastřelil ostřelovač vojína Paavo Kinnunena a v srpnu zabil Ilmari Pahkajärviho dělostřelecký granát. Velení Finy převelelo na „živější“ úsek fronty a nadšení mnoha mužů záhy zchladila intenzivní bojová činnost.

TIP: Postrach sovětských vetřelců: Legendární finský snajpr Simo Häyhä

Klesala morálka a v září se objevily také první případy odepření poslušnosti, které vyústily v odeslání několika jedinců do pracovního tábora. Před koncem roku byl prapor stažen do zázemí a dobrovolníci strávili Vánoce 1916 v Libavě (Liepāja). Po třech týdnech odpočinku se však muži vrátili na frontu, ale další bojovou činnost zastavila zima a vysoké mrazy. 

Pokračování v pátek 23. března

  • Zdroj textu:

    I. světová

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Stále více cibetek je kvůli „cibetkové kávě“ drženo v zajetí. Přesto je velmi pravděpodobné, že většina kávy prodávané s touto nálepkou, cibetku nikdy „neviděla“.

Příroda

Protein PIN1 dokáže v řadě případů zlepšit stav varlat i spermií, které se v nich vyvíjejí. Do varlat ho spolehlivě dostane nová nanotechnologie.

Věda

Typický start nosné rakety Falcon v režii SpaceX

Vesmír

Dům z odpadu

Předmět recyklace: použitý stavební materiál 
Kde: Brazílie

Uruguayský umělec Jaime si uvědomil, že přibližně 40 % veškerého odpadu, který putuje na skládky, pochází z někdejších staveb – a velkou část lze opět využít. Na svém pozemku v Brazílii proto podobný materiál „zrecykloval“ do podoby nového domu.

Revue

Obchodní gildy se k pojištění dopracovaly z nutnosti snižovat rizika plynoucí ze zámořského obchodu.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907